22°C
Volby z karantény i výuka na dálku. Sněmovna podpořila koronavirové novinky v Česku
Sněmovna schválila speciální zákon, který umožní lidem v karanténě kvůli koronaviru hlasovat v říjnových senátních a krajských volbách. Vládní návrh podpořila i opozice, s jejímiž představiteli se ministerstvo vnitra na podobě předlohy předem dohodlo. Normu má ve čtvrtek projednat ještě Senát. Zákonodárci podpořili i uzákonění pravidel distanční výuky ve školách.
Speciální zákon má lidem v nařízené karanténě, jichž je nyní kolem 5000, umožnit hlasovat z auta nebo si vyžádat příjezd zvláštní volební komise s přenosnou volební urnou. Norma počítá také se zvláštními volebními okrsky v sociálních či zdravotnických zařízeních, která budou v karanténě. Sněmovna na návrh svého místopředsedy Vojtěcha Pikala (Piráti) do předlohy doplnila výslovné ustanovení, podle něhož cesta k volbám nebude porušením uložené karantény.
Možnost speciálního hlasování se bude podle předlohy týkat pouze lidí, kteří budou mít v době voleb nařízenou karanténu či izolaci hygienickou stanicí nebo lékařem. Ti, kteří budou v preventivním ochranném opatření, například po návratu z ciziny, na volebním právu omezeni nebudou, budou tedy moci přijít hlasovat ke komisi ve svém volebním okrsku.
Lidovci navíc chtějí po vládě, aby do konce září předložila Sněmovně návrh zákona o správě voleb včetně možnosti korespondenční formy hlasování tak, aby se týkal sněmovních voleb v příštím roce. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v neděli uvedl, že pro prosazení možnosti hlasování poštou chybí ve Sněmovně potřebná většina. Proti jsou hlavně komunisté a SPD, výhrady zaznívají i z ODS nebo z ANO.
Na dálkové výuce se vesměs strany shodují
Druhou projednávanou novelou byl školský zákon. Musí ji posoudit ještě Senát a podepsat prezident. Změna zákona ukládá dětem povinnost účastnit se distanční výuky jako součásti povinné školní docházky. Formu výuky na dálku nestanoví, škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka.
Novela je reakcí na epidemii covidu-19, kvůli níž byly školy uzavřeny od poloviny března, některé až do června. Povinná výuka na dálku se má týkat krizového stavu podle krizového zákona nebo uzavření škol z nařízení ministerstva zdravotnictví či krajské hygienické stanice. Nebude se vztahovat pouze na epidemii koronaviru, ale na různé krizové situace, které by mohly nastat.
Školy budou muset podle zákona zakotvit podmínky distanční výuky do školních řádů. Upravit v nich mají podle ministerstva i způsoby hodnocení nebo omlouvání z výuky, pokud se jí žák například z důvodu nemoci nemůže zúčastnit.
Povinné vzdělávání se může týkat i části dětí ve školkách
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že distanční výuka se nemusí týkat pouze situací souvisejících s epidemií. Krizový zákon předpokládá vyhlášení krizového stavu a následné přijímání krizových opatření i z jiných důvodů, například živelních pohrom a podobně. „Toto není covidová jednorázová novela, je to záležitost, kdy jsme díky covidu zjistili, že tato věc v zákoně není vůbec upravena, a upravujeme ji pro různé možné situace, které mohou v budoucnu nastat nejenom v souvislosti s covidem-19,“ řekl poslancům ministr školství Robert Plaga (ANO).
Mateřská škola bude povinna poskytovat vzdělávání distančním způsobem pouze dětem, pro které je předškolní vzdělávání povinné. Bude ho muset spustit tehdy, pokud do školky nebude moc přijít víc než polovina dětí, kterých se povinná předškolní výchova týká. A to buď nadpoloviční většina takových dětí z celé školky, z odloučeného pracoviště, nebo z jedné třídy, pokud ji tvoří pouze předškoláci s povinnou výukou.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že ačkoli to považuje za nestandardní, umožní projednat návrh školského zákona předložený vládou na čtvrteční schůzi horní komory.
Ostrý postoj vůči Bělorusku
Sněmovna po vzoru Senátu také odsoudila násilné a nepřiměřené zásahy režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka proti jeho odpůrcům, kteří protestovali proti nedemokratickému a neférovému průběhu prezidentských voleb. Zároveň na návrh ANO podpořila postoj české vlády k situaci v Bělorusku.
Pirátům, Starostům, lidovcům a TOP 09 se nepovedlo prosadit, aby Sněmovna vyzvala Rusko ke zdrženlivosti a k nevměšování do vnitřních záležitostí Běloruska. Rusko o případnou pomoc požádal Lukašenko.
Neúspěšné byly také snahy opozice zaúkolovat vládu. Měla mimo jiné vyjasnit podezření, že některé prostředky, které používaly běloruské pořádkové síly při násilném potlačování demonstrací, pocházely z Česka. Vláda měla podle opozice také ve spolupráci s českými nevládními organizacemi, jež působí v Bělorusku, podpořit dialog mezi běloruským režimem a představiteli běloruské demokratické opozice. Kabinet měl rovněž zaujmout vstřícný postoj k těm, kteří z Běloruska prchají před politickými represemi.
Opozice po vládě rovněž požadovala zákon, který by umožnil zavedení individuálních sankcí vůči těm, kdo nesou odpovědnost za nedodržování lidských práv. Na zavedení adresných sankcí vůči představitelům běloruského režimu se shodli ministři zahraničí zemí EU.
Stav legislativní nouze vyhlásil na návrh vlády v pondělí předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), a to až do úterý 25. srpna. Zrychlený režim umožní Sněmovně projednat a schválit zákon třeba během jediného dne.
Témata:
Související
