„Zemřu na rakovinu,“ šokovala poslankyně a chce v Česku eutanazii. Lidovci tasí „úctu k životu“
„Umřu na rakovinu, i proto chci eutanazii.“ Touto větou začala poslankyně a doktorka Věra Procházková (ANO) boj o zlegalizování asistované sebevraždy. Zákon by se měl dostat na stůl poslancům na jaře, doufá předkladatelka. Poslankyně tvrdí, že má pro legalizaci eutanazie v Česku již podporu Pirátů. Zákon ale tvrdě narazí u lidovců. Jejich první dáma Šárka Jelínková Blesk Zprávám řekla, že návrh lidsky nechápe. Obdobný názor má i řada lékařů, kteří nechtějí být za katy a také poslankyně za ČSSD Alena Gajdůšková.
O možnosti zvolit si svou smrt by se mohlo hlasovat ve Sněmovně už v letošním roce. Předkladatelka zákona o asistované sebevraždě Věra Procházková (ANO) to zmínila na jednom ze setkání s novináři.
Procházková loni šokovala při rozhovoru pro Blesk, že jednou nejspíše umře na rakovinu a i proto chce eutanazii protlačit. „Já mám 100% genetiku, která předpovídá, že zemřu na rakovinu, už mám i vyšetření. Všechny nás to čeká a já bych chtěla mít možnost se rozhodnout. Byť jsem lékařka a mohla bych si ty léky nadávkovat sama,“ řekla.
„Vedla mě k tomu i úmrtí v rodině. Všichni zemřeli na rakovinu. Já jsem některé z nich, i zdravotníky, doprovázela. Umírali způsobem, který se mi vůbec nelíbil. Moje matka umírala tak… Nemohla jsem jí pomoci, protože ten zákon neexistoval,“ svěřila se také loni v květnu, kdy novelu připravovala.
Původně plánovala Procházková, že se Češi revoluční změny dočkají už koncem loňského roku. „Měli jsme to připravené. Ale přidali jsme několik paragrafů k paliativní péči. Je tam nově sepsáno, že pacient má právo na to, aby mu byla poskytnuta kvalitní paliativní péče, a musí být možnost, aby mu byla poskytnuta,“ uvedla nyní s tím, že novelu nechá ještě překontrolovat 20 odborníky a je stále otevřená diskuzi.
Richterová: Jde o svobodnou volbu
V původním návrhu, se kterým Procházková Blesk Zprávy obeznámila, se počítalo s jasnými pravidly. Člověk musí být starší 18 let, musí jít o pacienta s nevyléčitelnou chorobou (nikoli ale psychiatrického rázu) a žádost musí pacient podat sám. Vše pak musí schválit komise na sobě nezávislých lékařů.
„Platí, že jedinec si o eutanazii řekne sám. Stále se setkávám s lidmi, kteří na to čekají. Jedna paní má syndrom suchého oka, neustále má bolesti. Základem existence člověka je ,myslím, tedy jsem', a takhle to kolikrát nejde,“ dodala.
Procházková za poslední rok prošla mnoha diskuzemi, nyní hledá podporu ve Sněmovně. To, že zákon podporují například Piráti, potvrdila i první místopředsedkyně strany Olga Richterová.
„Chceme, aby se v těch nemnoha případech, kdy jde o nevyléčitelné nemoce, kdy to několik lékařů potvrdí a kdy si to pacient sám přeje, aby v takovýchto jednotkách případů ta volba svobodná byla,“ uvedla Blesk Zprávám s tím, že finální verzi ale ještě neviděli a téma je to velice těžké.
Gajdůšková: Jsem proti
Negativní postoj má k návrhu z pera poslankyně Procházkové členka zdravotního výboru Alena Gajdůšková (ČSSD).
„Jsem proti zavedení eutanazie z několika důvodů. Měli bychom se raději více snažit, aby lidé mohli důstojně a bez utrpení přirozeně dožít,“ řekla Blesk Zprávám poslankyně.
Jelínková: Lidsky to nechápu
Podporu připravovanému zákonu nevyjadřují ani lidovci. „Je to náš jednoznačný postoj. Pro mě je to lidsky nepochopitelné a zkušenosti ze zahraničí ukazují, že například v Holandsku se rozšiřuje okruh lidí, kteří chtějí odcházet ze života dobrovolně, nebo lidé s mentálním postižením, nebo senioři s demencí… Je to pro mě neuchopitelné téma,“ zoufá si senátorka Šárka Jelínková.
Blesk Zprávám Jelínková také řekla, že KDU-ČSL stojí za úctou k životu od početí až po přirozenou smrt. Zmínila ale, že je zapotřebí zapracovat na paliativní i domácí péči, aby lidé umírali důstojně.
K Holandsku se Procházková vyjádřila. Podle ní jsou ony rozšířené okruhy jen 4 procenta případů. Návrh zákona je pak převzat z Lucemburska, nikoli z Holandska. Změny oproti původnímu návrhu jsou pak také převzaty z Lucemburska.
Procházková: Žvanící zákon
Podle poslankyně a zároveň i doktorky, která více jak 20 let pracovala na ARO, se zákon dostane do rukou poslanců co nejdříve. Bojí se ale, že půjde o „žvanící“ zákon a potrvá, než se na pořad schůze vůbec dostane.
„Budou se k tomu chtít vyjádřit všichni,“ uvedla s tím, že si toho ale váží, protože se jedná o citlivé a těžké téma. S tím souhlasí i Gajdůšková. „Záležitost eutanazie jsme vždycky v sociální demokracii nechali na osobním uvážení každého. Nemyslím si, že by to bylo nyní jinak. Takže mohu mluvit jen za sebe,“ řekla Blesk Zprávám.
„Já bych v případě, že se to nepovede zařadit, využila v kritické situaci zákon o ústavním referendu,“ doplnila Procházková s tím, že je ochotná zůstat v politice jenom proto, aby zákon dotáhla do konce.
Na závěr Procházková informovala, že cítí podporu ze strany odborníků a lékařů. „Prezident lékařské komory tvrdí opak, ale já s nimi mluvila. Členové České lékařské komory budou i mezi 20 odborníky, o kterých jsem mluvila na začátku,“ řekla.
Kordač: Udělá to z lékaře kata
Připravovaný zákon ale už ve svém zárodku narazil právě na nepochopení lékařů. „Obětí je lékař, pokud není psychopatem. Jakou byste měli emoci, kdybyste se museli podílet na něčí smrti?“ zmínil známý psychiatr Radkin Honzák loni na celodenní konferenci, kde se o eutanazii diskutovalo.
„Z mého pohledu jako právníka jakákoliv účast a podílení se na tom okamžiku dělá z lékaře kata. To je prostě jednoznačný. Pokud budu hájit individuální právo na sebevraždu, tak to má dnes každý a nemusíme to upravovat zákonem,“ vyjádřil se k tématu pro Blesk Zprávy také doktor práv a ředitel hospicu Tomáš Kordač.
Právě doktoři se nabízejí jako první v případě, že by se eutanazie zlegalizovala. „Ať to napíše v zákoně, jak chce, tak to budou prostě kati. Možná to bude nějaká živnost nebo bude lékařská komora udělovat oprávnění pro pověřené odborníky,“ konstatoval Kordač.
Pafko: Pomůžete mu umřít?
V květnu bylo podle průzkumu pro eutanazii 45 procent oslovených lékařů. Jedním z nich je i chirurg Pavel Pafko. „Přijde Vám pacient, co má tak 40 kilo, jeho žena jej tlačí na vozíčku a oba na vás jen hledí s dotazem: Pomůžete mi umřít?“ zavzpomínal během konference.
Návrhy zlegalizovat eutanazii v Čechách už byly i dříve. Uceleným pokusem byl návrh trestního zákoníku z roku 2004. Zákon jako takový pak navrhoval Senát v roce 2008, tehdy se asistovaná sebevražda skrývala pod názvem „zákon o důstojné smrti“. Ten se snažili poslanci v nezměněné podobě vzkřísit v roce 2016.
Nynější pokus poslankyně Procházkové se pomalu rýsuje. Prozatím je ale v ČR účast na sebevraždě braná jako trestný čin. „Chci, aby když budu umírat, tak aby u toho mohla být moje rodina, aniž by byla trestně stíhaná,“ zdůvodňuje pak Procházková.
„V zásadě s tím, že by mohlo být upraveno právo na eutanazii jako právo individuality člověka, s tím naprosto souhlasím. Ale v českém právním prostředí si nedovedu představit tu reálnou zákonnou úpravu,“ dodává ředitel hospicu závěrem.
rentierskej:nemusíš skákat ze střechy ani hledat trať přes kterou hrne pendolino. stačí zapít hrst různorodých léků...
tomu se říká tichá smrt...a klidná... násilně se uspím a nebudu trpět ani nikoho žádat o povolení sám si rozhodnout kdy odejdu...čekat na smrt v krutých bolestech omámen morfinem není život ale utrpení.x 
ale nebudu poskytovat návod na sebevraždu.