„Umřu na rakovinu, i proto chci eutanazii,“ svěřila se poslankyně. A chystá zákon pro Čechy

Autor: Nikola Forejtová - 
21. 5. 2019
05:40

Možnosti zvolit si svou smrt by se mohli dočkat i smrtelně nemocní pacienti v Česku. Podle vzoru Lucemburska chce eutanazii zakomponovat do české legislativy poslankyně Věra Procházková (ANO). Zákon, který by za striktně stanovených podmínek povoloval aktivní i pasivní eutanazii a asistovanou sebevraždu, chce mít poslankyně hotový do konce roku. V rozhovoru pro Blesk Zprávy řekla, že legalizaci eutanazie dluží svým zemřelým příbuzným i sobě. Prozradila, že sama nejspíše zemře na rakovinu a ráda by měla možnost rozhodnout o své smrti. 

Naposledy se o eutanazii mluvilo v roce 2016, kdy bylo její zlegalizování pod rouškou „zákona o důstojné smrti“ zamítnuto. Jak to s novým návrhem vypadá teď?

Zákon bude jiný než ten, který byl před třemi lety předkládán. Jako podklad máme normu z Lucemburska. Teď se pohybujeme někde mezi závěrečnými ustanoveními, kde s pracovní skupinou složenou ze zástupců z ministerstva zdravotnictví, ministerstva spravedlnosti, pacientů i z ústavu etiky a práva řešíme nesrovnalosti a zapracováváme argumenty odpůrců.

Během lékařské konference zaznívaly hlasy proti samotnému názvu, jak jste se s pojmenováním poprali v letošním roce?

Nebude se jmenovat zákon o důstojné smrti, protože důstojnou smrtí se rozumí i spoustu jiných smrtí. Ne, bude mít název takový, jako má ten lucemburský, a to „Zákon o eutanazii a asistované sebevraždě“. Hned na začátku bude vysvětlení těchto pojmů, protože se stále míchají dohromady. Vím, že například anesteziologové pojmům rozumí, ale myslím, že ve většinové laické i odborné veřejnosti jsou tyto pojmy neucelené.

(Během asistované sebevraždy si jed podá sám pacient, aktivní eutanazie je vykonána přihlížejícím, pasivní se rozumí „nechat zemřít“ – odpojení od plicní ventilace, stopka léčby - pozn. red.)

Zmínila jste pracovní skupinu, je v ní i lékařská komora?

Za lékaře jsem tam já. Já jsem anestezioložka, pracovala jsem 30 let na oddělení ARO a dodnes se setkávám během jízd se záchrankou se strašnými případy, stejně tak v ambulanci pro léčbu bolesti.

Takže vás k návrhu zákona vedly i tyto zkušenosti?

Přesně tak. Vedla mě k tomu i úmrtí v rodině. Všichni zemřeli na rakovinu. Já jsem některé z nich, i zdravotníky, doprovázela. Umírali způsobem, který se mi vůbec nelíbil. Moje matka umírala tak… nemohla jsem jí pomoci, protože ten zákon neexistoval. Sama si říkala o morfin, až zemřela a já u toho nemohla být, což mě strašně mrzí.

Ten zákon dlužím svým zemřelým, i sobě. Já mám 100% genetiku, která předpovídá, že zemřu na rakovinu, už mám i vyšetření. Všechny nás to čeká a já bych chtěla mít možnost se rozhodnout. Byť jsem lékařka a mohla bych si ty léky nadávkovat sama. Chci ale, aby když budu umírat, tak aby u toho mohla být moje rodina, aniž by byla trestně stíhaná. Dneska totiž můžete spáchat sebevraždu, ale člověk, který se o záměru dozví, to musí nahlásit – proč to ale dělat v případě nevyléčitelně nemocných?

Aktivní eutanazie nebo asistovaná sebevražda se vykonává za pomoci injekce či prášku. Bývalý lékař "Doktor smrt" ale vymyslel i sebevražednou buňku, kde člověka uspí a nakonec zabije nedostatek kyslíku.Aktivní eutanazie nebo asistovaná sebevražda se vykonává za pomoci injekce či prášku. Bývalý lékař "Doktor smrt" ale vymyslel i sebevražednou buňku, kde člověka uspí a nakonec zabije nedostatek kyslíku. | scom

Je tedy v nové podobně i možnost zemřít doma?

Souhlasím s tím, že v nemocnicích se léčí, nikoliv zabíjí. Je důležité, aby se to odehrávalo buď v mobilním nebo kamenném hospicu, ale ne v nemocnici. To je rozdíl od lucemburské podoby. Například u té asistované sebevraždy je podle mě přijatelný pohled, že zdravotník u samotného výkonu ani nemusí být. Pouze to připraví a pacient si pak například prášek vezme sám, nebo mu jej podá rodina. 

Jaká jsou ona striktní pravidla, která budou v novém zákoně? Jak se liší od podoby z roku 2016?

Nechala jsem si přeložit lucemburský zákon s tím, že jsem ho považovala za nejpřijatelnější pro naši společnost. Je tam vymezení pojmů, definice žádosti o eutanazii – jak to má pacient iniciovat, přes koho a co musí v žádosti být, dále je tam popsán další nutný postup a jakou úlohu má lékař. Je tam jasně napsáno, že lékaře nikdo nesmí do eutanazie nutit. Může ale být, že iniciaci provede lékař, který se pak ale neúčastní výkonu.

Pravidla jsou jasná. Věk nad 18 let, žádní psychiatričtí pacienti a musí to být opravdoví pacienti s nevyléčitelnou chorobou. Žádost musí podat sám pacient a tu pak musí schválit komise, která by měla být složená z právníků, lékařů i pacientů.

Ve Švýcarsku se eutanazie chopily soukromé firmy a nastal jim tam problém, že sem lidé jezdí na „výlet za smrtí“. Neobáváte se něčeho podobného i u nás?

Nechci takovouto formu, kdy se z toho stane byznys. Proto tam budou jasně dané podmínky a výkon bude legální pouze pro občany ČR, nebo možná i pro ty, kteří u nás dlouhodobě pracují a mají české zdravotní pojištění. Je to velmi podstatné, protože do Švýcarska se jezdí pro smrt.

Budou i nějaké výjimky? Například u dětí nebo u nemocných Alzheimerem?

Alzheimer není dobrý příklad, protože u něj jsou dny, kdy jste při vědomí a jiné dny ne. Nemluvím o časných stadiích. U seniorů, kteří jsou na tom fyzicky dobře, ale je tam ta porucha vnímání, by mohl zafungovat do budoucna registr předem vyslovených přání. To by byl registr přímo odkazující na pacienta, kde by byl i záznam o souhlasu, na který by se mohl se svolením lékař obrátit a viděl by tak, co si pacient přeje.

Děti budou zcela vyřazeny. U dítěte je přece problém říci, že jsou v terminálním stadiu. Například leukemie je dnes dobře léčitelná, věda jde dost dopředu a objevují se nové a lepší léky. Je to těžká otázka a při začátku chci, aby byly děti zcela z tohoto zákona vyřazeny. Tady jde o utrpení pacienta, kdy ten pacient sám ví, že umírá a i lékaři vědí, že umírá a nic nepomáhá.

Očekáváte, že bude zákon přijat? Počítáte s odpůrci?

Udělala jsem vlastní průzkum a odpor projevila křesťanská strana. Nijak agresivně, to ne, ale avizovali to dopředu a já to naprosto chápu. Piráti jsou pro a u ostatních stran je to tak půl na půl. Názory se ale mění, například Milan Brázdil (ANO) byl ještě nedávno proti a dnes už je to jinak. Budou se ještě zpracovávat připomínky a plánuje se konference v říjnu, na kterou chci ještě v zákoně reagovat, ale finální podoba musí  být do konce roku.

Náboženství je v debatách o eutanazii důležitou složkou…

Ano, ale posouvá se to. Na konferenci lékařů se to rovněž řešilo. Byl tam hezký příměr ohledně hřbitovů – ještě několik desetiletí zpátky nemohli sebevrazi spočinout na křesťanském hřbitově, ale doba se hnula. Na konferenci také bylo jasně vidět, že i lékaři nadpoloviční většinou s eutanazií souhlasí, u sester to bylo dokonce 70 % souhlasných odpovědí. Pacient by prostě měl mít právo se sám rozhodnout. Cesta je ještě dlouhá a na ní nás ještě čeká i zlepšení paliativní péče, což je součástí mé snahy, aby zákon o eutanazii byl potřebný jen pro pár jedinců, kteří si ji i přes veškerou péči budou přát. Aby měli na výběr a nemuseli se bát. Ale to už je jiné téma.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Další videa