Oslavy 100 let Hradní stráže: Zeman vzpomínal na padlé vojáky, opřel se do demonstrantů z 28. října
Pražský hrad dnes hostí velký slavnostní akt, který proběhl při příležitosti 100 let existence Hradní stráže. Prezident Miloš Zeman ve svém projevu vzpomněl na vojáky Hradní stráže, kteří jsou na misi v Afghánistánu. Zároveň se opřel do lidí, kteří 28. řijna u příležitosti předávání státních vyznamenání protestovali na nádvoří Pražského hradu. Nazval je „fašistickými výtržníky“, protože podle něj nevybíravě pokřikovali na vyznamenané, mezi nimiž byly i rodiny českých vojáků padlých v Afghánistánu. Oslavy stoletého výročí Hradní stráže na Hradě pokračují.
Právě dnes je to přesně sto let od doby, kdy byla zřízena první jednotka stráže, jež hlídala prezidentské sídlo. V roce 1918 strážili Pražský hrad sokolové, v období druhé světové války existovaly dokonce dvě Hradní stráže. Za komunismu zase přestala tato složka fungovat coby profesionální uskupení a nastupovali do ní vojáci základní vojenské služby.
Historie Hradní stráže je skutečně bohatá a ve své podstatě mapuje vývoj posledních 100 let celého Československa a České republiky. Dnes při příležitosti jejího výročí proběhl slavnostní akt, kterého se zúčastnil také prezident Miloš Zeman.
Ten ve svém projevu připomněl členy Hradní stráže, kteří se zapojili do zahraniční mise v Afghánistánu. Při té příležitosti označil za „fašistické výtržníky“ lidi, kteří 28. října před předáváním státních vyznamenání ve Vladislavském sále protestovali na nádvoří Pražského hradu. Podle něj totiž nevybíravě okřikovali vyznamenané, mezi nimiž byly i rodiny českých vojáků padlých v Afghánistánu. Vojáci Martin Marcin, Kamil Beneš a Patrik Štěpánek, kteří zahynuli 5. srpna, obdrželi ten večer in memoriam Medaili Za hrdinství.
Prezident uvedl, že kvůli zmiňovanému výtržnictví na příští oslavy svátku 28. října nařídil Hradní stráži vytvořit takzvaný špalír úcty. „Úcty vůči lidem, kteří v životě něco dokázali, nikoli vůči lidem, kteří dokáží pouze řvát,“ dodal Zeman, který po svém projevu na žerď bojového praporu Hradní stráže slavnostně zavěsil stuhu.
Za řečnický pult se během ceremoniálu postavil také válečný veterán z druhé světové války Emil Boček. Poděkoval za to, že si mohl významné okamžiky československého státu na Pražském hradě připomenout. „Hradní stráž neodmyslitelně patří nejen k naší historii, ale také k naší české státnosti,“ řekl Boček.
Náčelník Kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše během proslovu vzpomenul na události z roku 1990, kdy do Československa za prezidentem Václavem Havlem poprvé přijel na návštěvu německý prezident Richard von Weizsäcker.
„Tehdy se vojáci Hradní stráže veřejnosti poprvé představili v nových uniformách Theodora Pištěka. Jednalo se o jeden ze zásadních zlomů historie stráže, na jehož základě si mnozí plně uvědomili, že veškeré vynaložené úsilí v boji za svobodu, demokracii a samostatný československý stát nebylo marné. Dnes je Hradní stráž plnohodnotnou složkou ozbrojených sil České republiky,“ prohlásil Jan Kaše.
Jako poslední na ceremoniálu promluvil velitel Hradní stráže Jiří Kývala. Ten popisoval události, které probíhaly během samotného zrodu tohoto ozbrojeného útvaru. „Dnes je to přesně 100 let, co na základě rozkazu vrchního velitelství československé branné moci vpochodovala na Pražský hrad takzvaná hradní setnina, vyčleněná z tehdejšího 28. pěšího pluku. Byla složena ze tří pěších čet a jedné čety strojních pušek. Určena byla k vykonávání veškerých strážních služeb a pro slavnostní uvítání vynikajících osob na hradě pražském,“ sdělil Kývala.
Společně s jednotkami Hradní stráže se na události objevila také jednotka Čestné stráže prezidenta Slovenské republiky či jízdní čestná stráž s historickou standartou prezidenta republiky z Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Dále lidé uvidí čestné stráže Československé obce legionářské, České obce Sokolské a klubu vojenské historie v uniformách z první republiky. Oslavy tím však zdaleka neskončí - bude se i koncertovat a proběhne křest poštovní známky.
potrefená husa