Dořešit vepřín v Letech, uložil Sobotka Hermanovi. „Morálně selhal,“ tvrdí ODS
K hodnocení dosavadní práce ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) dorazil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) do Národní knihovny v pražském Klementinu. Hermana pochválil za čerpání peněz z eurofondů, připomněl památkový zákon, který se nepodařilo prosadit, a ministrovi uložil, aby se pokusil dořešit situaci kolem vepřínu v Letech, který stojí na místě romského koncentráku. Do Hermana se zostra pustila ODS. Podle ní předvedl ministr čtyři promarněné roky.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes pochválil ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) především za čerpání peněz z evropských fondů v jeho resortu. Spokojen byl také s opravami památek a sídel institucí financovaných ze státního rozpočtu.
Bilanční schůzka se konala v Klementinu. Premiér připomněl, že se nepodařilo prosadit mj. památkový zákon, který programové prohlášení vlády slibovalo. Pro zamítnutí památkového zákona ale ve Sněmovně hlasovali také poslanci ČSSD. Podle Sobotky dopadl památkový zákon „ne příliš šťastně“.
Výkup vepřína jako hlavní úkol
Jako úkoly, které před Hermanem a také ministrem Janem Chvojkou (ČSSD) ještě stojí, Sobotka zmínil dořešení výkupu vepřína v Letech.
Prioritou pro nejbližší období ministerstva kultury by měla být organizace oslav výročí založení Československa a připomínky pražského jara 1968 či rekonstrukce budov Národní galerie, uvedl premiér.
VIDEO: Podívejte se do pracovny ministra kultury Hermana v rámci seriálu Blesk.cz Když promluví zdi
ODS: Herman morálně selhal
Opoziční ODS Hermanovo působení v čele resortu dnes v tiskové zprávě označila jako čtyři promarněné roky pro českou kulturu.
„Výsledky práce ministra kultury Daniela Hermana se velmi špatně hodnotí, protože žádné nejsou. Nepředložil alternativu k financování kulturních institucí, nezabýval se ani krizovou situací v Národní knihovně, respektive personální bídou v rámci celého resortu,“ vytkl Hermanovi zostra expert ODS na kulturu Marek Pokorný, výtvarný kritik, kurátor výstav a někdejší ředitel Moravské galerie v Brně. Hermanovi vytkl právě přípravu „nekvalitního zákona o památkové péči“.
Ostře se do Hermana pustil i šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura: „Daniel Herman neselhal pouze profesně, ale také morálně. Již na začátku svého působení hlasoval bývalý hlasitý odpůrce komunistického režimu pro návrh, který rušil potřebu lustračního osvědčení pro členy vlády.“
Hlasitý kritik komunistů
Jenže Stanjura v tomto případě opomenul, že Herman je hlasitým kritikem komunistů i nadále. Projevovalo se to v poslední době v Poslanecké sněmovně hned několikrát, když si Herman vůči KSČM nebral servítky.
I v rozhovoru pro Blesk.cz Herman uvedl: „Komunisté tady způsobili velké problémy, dělají je stále, otravují politickou scénu ještě v roce 2017 a já pevně doufám, že budou občané tak moudří, že už nebudou snad tu politickou scénu otravovat další léta do budoucna.“
Podle něj je hanbou české politiky, že komunisté nadále ve Sněmovně sedí. To pronesl i na jaře před poslanci, načež ti z KSČM reagovali bušením do svých lavic. S Vojtěchem Filipem (KSČM) se Herman střetl i kvůli církevním restitucím.
Předtím se neshodli také kvůli kauze Hermanova strýce Jiřího Bradyho, který žije v Kanadě, přežil Terezín i Osvětim, od prezidenta Miloše Zemana se však 28. října vyznamenání nedočkal.
VIDEO: Herman o komunistech: Otravují politickou scénu
Dostane Národní knihovna novou budovu?
ODS nyní vytkla Hermanovi, že se nezabýval ani situací v Národní knihovně. Michal Hora z odborové organizace Národní knihovny (NK) při návštěvě Sobotky dnes vyvěsil plachtu s nápisem Tady to drhne.
Knihovníci z NK upozorňují, že kromě nízkých platů a dlouhotrvající opravy jejich sídla instituce nemá peníze na nákup nových knih a chybí jí prostory pro skladování přírůstků.
Vadí jim časté střídání ředitelů a neřešení odborných problémů. Kritizují opuštění ideje nové budovy a převážení statisíců knih mezi Klementinem a depozitářem v Hostivaři. Knihovna prý potřebuje novou budovu a potřebuje ji v centru. Herman dnes připustil, že by o nové budově znovu mohlo uvažovat i ministerstvo.
Palčivé otázky platů a peněz v kultuře
Významné téma je však podle premiéra Sobotky otázka platů v kultuře. „Jsem rád, že se nám podařilo navýšit hladinu průměrného platu v resortu kultury oproti roku 2013 zhruba o 35 procent,“ uvedl dnes Sobotka.
Herman podotkl, že se přiblížil závazku z programového prohlášení vlády dosáhnout jednoho procenta ze státního rozpočtu pro kulturu.
„V letošním roce jsme na 0,96 procenta, v rozpočtu příštího roku na 1,3 procenta. Když jsem nastupoval, rozpočet resortu byl zhruba 8,8 miliardy korun. Na příští rok máme v návrhu 13,2 miliardy korun. To je nárůst o více než 43 procent,“ upozornil ministr.
Jím zmiňované procentní podíly jsou ale včetně výdajů na restituce. Závazky vlády k jednomu procentu byly bez výdajů na církve. Rozpočet z roku 2013 nelze zcela srovnávat s rozpočty dalších let, neboť v nich je od té doby dvoumiliardová položka na finanční náhradu církvím. První splátku dostaly církve již v roce 2013, zmíněný rozpočet ministerstva kultury s ní ale nepočítal.
A za kolik vepřín Herman vykoupí nebo postaví nový o 5 km dál? Toť problém.