24°C
Poslanci mají plně hrazených 54 dní prázdnin. Víme, kdy se měli ještě líp
Nadprůměrně dlouhé prázdniny čekají české poslance. Začínají jim ve čtvrtek a končí až v úterý 6. září, kdy bude pokračovat přerušená 48. schůze. Před sebou tak dolní komora parlamentu „hrne“ především druhý pokus o prosazení tzv. protikuřáckého zákona. V průběhu volna se sejdou pouze některé výbory.
54 dní, tedy více než 7 týdnů se poslanci hromadně nesejdou. Prázdniny mají oproti loňskému roku kratší o 12 dní, program jim popohnaly zřejmě blížící se krajské volby. Dovolenou tak musí stihnout rychle, předvolební kampaně totiž začnou v druhé polovině srpna.
Ani téměř dvouměsíční volno se nijak nepodepíše na výplatě zákonodárců, která je u řadových poslanců 65680 korun měsíčně plus další příplatky.
„Já osobně žádnou dovolenou nemám. Připravuji výstavu, konferenci, budou nějaká jednání, komise a před začátkem září výbory. Chci napsat nějaké věci k volbám a koncem srpna už mám jízdy na setkání na Moravě,“ popsal svůj „prázdninový“ program šéf poslanců TOP 09 František Laudát.
Volno se netýká ani členů vlády, ta se schází ještě celý červenec a prázdniny má jen tři týdny. „Pro mě poslanecké prázdniny neznamenají vůbec nic. Jsem členem vlády. Počítáme, že koncem srpna zahájíme kampaň, ten poslední týden. Od té doby to bude velmi intenzivní,“ komentoval volno nevolno vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek.
Že by volby nějak volno ovlivnily, odmítá vyhlášený workoholik Andrej Babiš (ANO). „S volbami to pro mě nemá souvislost. Poslanci mají prázdniny do začátku září, ministři jen první polovinu srpna,“ napsal Blesk.cz v sms zprávě šéf hnutí ANO.
O poslaneckých prázdninách rozhoduje dohoda předsedů poslaneckých klubů, několik alternativ jim předkládá organizační výbor Sněmovny.
Délka poslaneckých prázdnin od roku 2000
V závorce jsou uvedena data poslední schůze před prázdninami a první schůze po prázdninách.
2016: 54 dní (13. 7. – 6. 9.) – ve Sněmovně se s napětím očekává především druhý pokus o prosazení tzv. protikuřáckého zákona.
2015: 66 dní (10. 7. – 15. 9.) – poslance čekalo např. druhé čtení kontroverzního zákona o elektronické evidenci tržeb.
2014: 19 dní (8. 8. – 27. 8.) – poslanci se nemohli shodnout na podobě zákona o státní službě (tzv. služební zákon), ústavní žalobu proti němu podával i prezident Zeman, soud ale nakonec zrušil jedinou větu.
2013: 20 dní (17. 7. – 7. 8.) – o důvěru žádala Sněmovnu nová úřednická vláda J. Rusnoka (nezískala ji, a vládla tak bez ní).
2012: 47 dní (18. 7. – 4. 9.) – B. Sobotka spolu s dalšími 50 poslanci vyvolali hlasování o nedůvěře vládě P. Nečase, především kvůli kauze armádních letadel CASA.
2011: 47 dní (13. 7. – 30. 8.) – poslanci jednali o vydání V. Bárty a J. Škárky k trestnímu stíhání.
2010: 31 dní (9. 7. – 10. 8.) – Sněmovna hlasovala o vyslovení důvěry vládě P. Nečase.
2009: 80 dní (19. 6. – 8. 9.)
2008: 54 dní (25. 6. – 19. 8.)
2007: 54 dní (20. 6. – 14. 8.)
2006: 13 dní (15. 8. – 29.8.) – parlamentní volby se odehrály 2.–3. června.
2005: 45 dní (1. 7. – 16. 8.)
2004: 53 dní (1. 7. – 24. 8.)
2003: 60 dní (24. 7. – 23. 9.)
2002: 19 dní (23. 8. – 12. 9.)
2001: 66 dní (13. 7. – 18. 9.)
2000: 61 dní (14. 7. – 14. 9.)
Témata:
Související
