
Rekonstrukce Blesku: Poslední noc Otýlie Vranské

Vražda Otýlie Vranské (†22) patřila v policejní hantýrce dlouhých 90 let k takzvaným pomníčkům, tedy neobjasněným vraždám. Až nyní byli zřejmě vrazi odhaleni! Pokusili jsme se zrekonstruovat poslední den života oběti a vyrazili do pražských ulic po jejích stopách…
Rekonstrukci jsem zahájil z časových důvodů na rozdíl od 90 let staré skutečnosti za bílého dne. A celá mise odstartovala samozřejmě v pasáži Koruna na Václavském náměstí. Tady se měli 31. srpna 1933 kolem osmé hodiny večer setkat Vranská s Pěkným a Koklesovou. Dnešní podoba pasáže s kancelářemi, prodejnou sportovní obuvi či luxusním kadeřnictvím je na hony vzdálená dispozici z 30. let minulého století.
Vyrážím nahoru po Václavském náměstí. V horní části „václavského Václaváku, kde je plno člověků“, jak kdysi zpíval Pražský výběr, odbočuji vpravo do Štěpánské a pěkně dál do kopečka, číslo 23, kde byla před 90 lety hospoda U Kupců, je skoro až na jejím konci, u křížení se Žitnou. Je to sem z Koruny 930 metrů a volnou chůzí jsem překonal 15 výškových metrů za 11 minut. Tady se musela naše trojice pěkně zapotit, pokud je poháněla žízeň. Dnes je tady čínská restaurace.
Na Karlák
Odsud se v noci vydala lehce opilá skupinka na zastávku tramvaje na Karlově náměstí. Co si tak asi během té 600metrové procházky tehdy řekli? Po osmi minutách pěkně z kopečka po Žitné jsem na Karlově náměstí, přicházím k tramvaji. Tady někde se trojice rozdělila. Otýlie pokračovala v tahu Prahou, takže jdu za ní, Pěkný s Koklesovou odjeli tramvají do Nuslí.
Mrtvoly
Ulicí Odborů a Myslíkovou se po pouhých 300 metrech dostávám do Křemencové, kde je slavný hostinec a pivovar U Fleků. Na pivo to ale nevypadá, hlučný hrozen německých turistů u vchodu mě od občerstvení odrazuje. Hospodu U Politické mrtvoly, kde se onu noc před 90 lety zastavila Vranská, hned vedle Fleků, už samozřejmě odvál čas.
U Šmelhauzů
Pokračuji po stopách nešťastné Otýlie do Melantrichovy ulice, kde býval restaurant U Šmelhauzů. Tohle už je delší štreka. Voršilskou na Národní s památníkem studentské demonstrace z listopadu 1989, do Perlové, onehdy prostitucí proslavené uličky, přes Rytířskou, doleva a jsem v Melantrichově. V nohou 1100 metrů klidné chůze za 13 minut.
Tramvají
Pak měla Otýlie odjet noční tramvají do Nuslí. Z Melantrichovy je to jen skok na Můstek, konkrétně 200 metrů. Tehdy tady stavěly tramvaje, a především linka 19, která jela do Nuslí, a právě tam tu noc směřovala Otýlie! Dnes už tady zastávka není, tak jsem došel na Staroměstskou, což je 760 metrů. V noci dnes jede po této trase linka 93, ve dne pak 18. Obě linky každopádně jedou přes Karlák, kudy musela jet tramvají i Vranská. Nastupuji do linky 18.
V Nuslích
Z Karlova náměstí dorazí tramvaj do Nuslí zhruba za 15 minut. Vystupuji v dlouhé Táborské ulici. Tady v domě čp. 141 měl rotmistr Pěkný byt, dům už byl zbourán. Tu noc měla Otýlie v hlavě pár piv a v nohou 2830 metrů plus jízdu tramvají. A právě tady její noční i životní cesta definitivně a brutálně skončila…