Karolina zažila peklo: Po znásilnění kolabovala ve špitále. Pachatel dostal jen půlroční podmínku

Karolina se se sexuálním obtěžováním setkala už jako dítě. Když se před třemi lety stala obětí znásilnění, rozhodla se nebýt obětí, která mlčí a pachatele nahlásila na policii. Tím začala její strastiplná cesta, která jí způsobila stejné trauma, jako čin samotný.

Byla v šoku, v nemocnici kolabovala

„Pár hodin poté, co se to stalo, jsem musela deseti mužům a jedné ženě odpovídat na dotazy, kdo mi kam co strkal, jak hluboko, jestli si pamatuju, jak vypadal penis útočníka a proč jsem nepřišla rovnou. Ale já přišla ještě ten den,“ popisuje svůj první zážitek na policii Karolina.

Tam musela také odevzdat svoje oblečení, spodní prádlo a byla převezena do nemocnice na vyšetření.

„Byla jsem v takovém šoku, že jsem nebyla schopná říct, kde pracuji. Strávila jsem v nemocnici deset hodin, kdy jsem byla tak vyčerpaná, že jsem začala kolabovat. Tak mi dávali čokoládu, kávu a snažili se mě udržet v bdělém stavu,“ vzpomíná Karolina.

Dojemné vzkazy pro znásilněnou herečku Karolínu: Prošla si peklem, myslela i na sebevraždu

Obhájce: Rozmyslete si to, on je otec od rodiny

Další nepříjemné chvíle pro ni nastaly, když ji pozvala na výslech vyšetřovatelka v Praze. Karolina zmiňuje, že do telefonu zněla velmi sympaticky a ona byla ráda, že si konečně bude moci promluvit s někým empatickým.

„Výslechová místnost byla malá, seděla tam vyšetřovatelka za počítačem, já seděla za stolem skříplá mezi stolem a zdí, a vedle mě seděl zástupce agresora. Vyšetřovatelka zástupce evidentně znala, vtipkovali mezi sebou. Já mluvila, ona si to zapisovala a opakovala to, ale stylem, že překrucovala to, co jsem říkala, ve prospěch pachatele,“ vypráví Karolina dál.

„Zástupce mě začal přesvědčovat, že pachatel je hrozně nešťastný člověk, je nešťastný z toho, co se stalo, že je to otec od rodiny, že je hrozně hodný a že mu jde hlavně o jeho děti. Také že bych si měla rozmyslet to, co dělám, protože on užívá dokonce stejná antidepresiva, jako já, takže jsme na tom velmi podobně,“ pokračuje mladá žena v šokující zpovědi a dodává: „Vyšetřovatelka mi říkala, že bych si své úsilí měla rozmyslet, že takováhle věc nemá pravděpodobně šanci dostat se k soudu.“

Karolina strávila na výslechu osm hodin. Zatímco obhájce a vyšetřovatelka popíjeli podle jejích slov kávu, jí nenabídli ani vodu a ani si nemohla zajít na záchod. 

Půlroční podmínka

„Když jsem vyšla ven, cítila jsem se naprosto prázdná, ale pořád jsem si opakovala to samé: Že je jedno, co kdo říká, že já vím, kde je pravda, já vím, co se stalo a že nikdo ze mě nebude dělat blázna,“ říká pevným hlasem Karolina.

Pak Karolina poznala advokátku Lucii Hrdou. „Zachránila mi život,“ mluví o advokátce, která případ dovedla až k soudu. Pachatel ovšem dostal pouze půlroční podmínku.

Karolina: Zničilo mi to duši

Karolina k tomu dodává: „To, co se mi stalo, mi zničilo duši.“ Jak řekla Hrdá Blesk Zprávám, ne vždy probíhá výslech přeživších znásilnění tak ponižujícím způsobem, jaký zažila Karolina, ale je to „velmi časté“.

„První chyba byla v tom, jakým způsobem byl výslech vedený, další chybou byly poznámky policejních orgánů a obhájce. Bylo to neprofesionální a pak samozřejmě to, že došlo k právní kvalifikaci znásilnění v prvním odstavci místo ve druhém, co je dle mého chyba,“ říká advokátka Lucie Hrdá, která zasvětila svůj profesní život právě přeživším sexualizovaného a domácího násilí.

Podle ní by se orgány činné v trestním řízení měly více vzdělávat a zároveň je třeba investovat více peněz do prostředí, ve kterém jsou oběti vyslýchány. Ona sama školí soudce, ale jak si povzdechla: „Na mé semináře chodí pořád ti samí, které tato problematika zajímá.“

Znásilnění lahví jako situační selhání?!

Lucie Hrdá upozornila na nejčastější mýty, které kolem znásilnění a domácího násilí panují.

„Tak např. to, že domácí násilí se děje pouze ve skupinách s nízkými příjmy či ženám s nižším vzděláním. Dále si lidé myslí, že to „pravé“ znásilnění je to, když vás někdo přepadne v parku, přitom tato znásilnění tvoří 10 % z celkového počtu nahlášených skutků. Dalším mýtem je to, že existuje cosi jako právo na sex v partnerství  nebo v manželství a že znásilnění je v podstatě „špatný sex“, řekla Blesk Zprávám Hrdá. 

Zároveň zmínila i absurdní rozsudky soudů, které zveřejňuje i iniciativa Bez trestu.

„Jeden okresní soud uvedl, že znásilnění lahví bylo ‚situační selhání‘ poté, co se u pachatele objevila erektilní dysfunkce. Další soud došel k závěru, že znásilnění manželky, její prodávání jiným mužům či věšení na háky je vybočení z běžného života,“ šokuje advokátka případy z praxe.

Poslankyně: Pracujeme na změně systému

Členka Podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí, poslankyně Barbora Urbanová upozorňuje, že sexualizované a domácí násilí má dopady nejen na jednotlivce, ale i celou společnost.

„Ve chvíli, kdy přehlížíme obrovské trápení, které může mít dopad nejen na život daného člověka, ale i např. na jeho děti, kdy bylo dokázáno, že funguje tzv. transgenerační přenos násilí, tak nejenom, že jsme necitliví, ale pěstujeme si lidi, kteří nebudou moci v životě a ve společnosti fungovat, budou mít psychické problémy, nebudou moci pracovat. My potřebujeme stát stavět na tom, že jakmile je něco tak hrozného způsobováno, tak mu nabídneme pomocnou ruku a bezpečí,“ řekla Blesk Zprávám Urbanová s tím, že pracuje na mnoha změnách.

„.Máme shodu nad podobou redefinice znásilnění, do které jsme ve spolupráci s Lucií Hrdou dokázali prosadit i tzv.znásilnění z podstaty, díky kterému budou sexuální trestné činy proti dětem pod 12 let přísně trestány a správně kvalifikovány, protože děti si chtějí hrát, nechtějí sex, jak z některých rozsudků našich soudů dnes vyplývá. Prosazujeme dětský certifikát, který by zabránil odsouzeným sexuálním násilníkům pracovat s dětmi. A pracujeme i na změně institutu dohody o vině a trestu, ke kterému chystáme v Poslanecké sněmovně odbornou diskuzi 17.10. Nechceme totiž, aby byla kvůli jednoduššímu a levnějšímu řešení krácena práva obětí na spravedlnost. Nepracujeme jen na legislativně, ale na změně celého systému.” vyjmenovala poslankyně.

Na příběhu Karoliny ji nejvíce zaráží argumenty, kdy se někdo snaží pachatele násilí obhájit tím, že má rodinu.

„Když někdo řekne, že má rodinu, děti, tak to automaticky znamená, že to z vás dělá lepšího člověka a já si nemyslím, že to vždy platí. Je to tak i u jiných témat, kdy se vlastně chováme tak, že pokud má někdo rodiny, platí daně, tak je pro nás automaticky lepší člověk a vůbec ho nezpochybňujeme, přitom on přece může být také agresor,“ uzavírá Urbanová.

Stali jste se obětí sexuálního či domácího násilí. Na tyto organizace se můžete obrátit:

proFem

sídlí v Praze, má pobočky v Berouně, Příbrami a Benešově, tel.: 608 22 22 77, e-mail: poradna@profem.cz

Persefona

sídlí v Brně, tel.: 737 834 345, e-mail: poradna@persefona.cz

Bílý kruh bezpečí

má pobočku ve většině krajských měst, tel.: 116 006 (bezplatná linka), e-mail: bkb.praha@bkb.cz

ROSA

sídlí v Praze, tel.: 602 246 102, e-mail: poradna@rosa-os.cz