Advokátka Hrdá pro Blesk: Jak lépe pomoci obětem znásilnění a kde je nutná změna?

Změna legislativy v oblasti znásilnění je nutnost. „Potřebujeme ji, protože jsme pozadu oproti jiným státům, ale my nepotřebujeme změnit jenom tu úpravu znásilnění, my potřebujeme podle mého názoru udělat komplexní změnu celé té hlavy, která se týká sexualizovaného násilí, protože my máme založenu tu právní úpravu tak, jak ji máme, na velmi starých poznatcích,“ uvedla v Epicentru na Blesk.cz advokátka Hrdá.

Změna by měla odpovídat tomu, že žijeme ve 21. století a také tomu, „co víme o obětech, o průběhu viktimizace, o následku viktimizace“, upozorňuje advokátka. „Viktimizace je okamžik, kdy se stanete obětí trestného činu, sekundární viktimizace je okamžik, kdy si to prožíváte znova, kvůli tomu, jak o tom píší média, jak je to projednáváno na policii či u soudu, nebo jak o tom mluví vaše rodina,“ připomněla.

„Je potřeba to změnit, můžeme se samozřejmě inspirovat v cizině, protože jsou země, kde to prošlo a nenastalo žádné peklo trestně-právní, ani trestně-procesní. Myslím si, že bychom to měli udělat,“ apeluje Hrdá na komplexní změny.

Nutnost úprav i u pohlavního zneužívání

Proč jsou podle ní nutné? „Ve věci pohlavního zneužívání došlo ke změně, dřív bylo, pokud té oběti bylo od 15 do 18 let, dnes se to přesunulo pod trestný čin sexuálního nátlaku, ale to je u pohlavního zneužívání jediná velká změna od 50. let. U znásilnění byly změny, např. dřív nebyla v ČR možnost znásilnit muže, dnes to možné je, nebo byla do znásilnění přidána první skutková podstata, třeba to, když vás někdo chytí za prsa. To není jenom to, že na vás někdo vykoná soulož apod. Ale v pohlavním zneužití nic takového není,“ upozorňuje Hrdá.

Změny, které navrhuje ministerstvo spravedlnosti a které vede Pavel Blažek (ODS), označuje za podstatné a poměrně komplexní. „Teď je samozřejmě otázka, co z toho projde nějakou politickou diskuzí a naopak, co z toho by mělo být podrobeno diskuzi odborníků,“ upozorňuje Hrdá.

Blažek pro Blesk: Jen idioti dělají vtipy o souhlasu k sexu. Jak to bude s registrem sexuálních deliktů

Ministerstvo počítá s tím, že za znásilnění i další sexuální trestné činy budou soudy mj. moci v širší míře ukládat peněžité tresty. Otázkou je, zda a jak případně proběhne samotná redefinice znásilnění.

Styk s písemným souhlasem? Hloupost, jde o něco jiného, říká advokátka

Dojde na změnu definice znásilnění a třeba i na úpravu absence souhlasu? Objevují se kritické hlasy, abychom nedošli do extrémního stavu, kdy před pohlavním stykem podepisujeme smlouvy se souhlasem. Ty ale hrdá jasně odmítá.

„To vůbec není validní argument. Nikdo v žádné zemi neříká: je potřeba mít podepsaný souhlas s pohlavním stykem, co budeme přesně dělat za aktivity a kam si budeme co strkat, to je prostě hloupost. Protože navíc takový souhlas by byl stejně neplatný,“ říká Hrdá.

Podle ní nejde o to, něco někomu „linkovat“ v posteli. „My jen chceme říct, že jsou věci, které někomu ubližují. Protože trestní zákoník nikoho nevychovává, ale shrnuje to, co je nejzávažnější,“ podotýká advokátka s tím, že trestní zákoník řeší následky činů, kterým je ale třeba předcházet.

Hrdá: Istanbulskou smlouvu je třeba podepsat

Vláda by již ve středu mohla řešit Istanbulskou úmluvu, tedy Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Česko smlouvu podepsalo již v roce 2016, nyní je po průtazích na vládě, aby ji poslala k ratifikaci do Sněmovny a Senátu.

Úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, zločiny ze cti či mrzačení genitálií. A poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži.

„V Pavlovi mají ženy velkého spojence," míní Polčák. Pro Vondru je Istanbulská úmluva slepá ulička

„Já si myslím, že bychom měli nejdřív ratifikovat Istanbulskou úmluvu, abychom dokázali, že nejsme šovinistický stát, ale že jsme stát, ale že jsme stát, který bere zcela jasně na vědomí, že tady existuje násilí, které je generově i patriarchálně podmíněné. Ale že se vztahuje i na muže. To nikdo neříká, že Istanbulská úmluva je jenom o ženách. Ale mluví o principech vzniku násilí, kterému je třeba předcházet. Za druhé bychom se podle ní měli chovat a za třetí bychom měli chránit oběti v průběhu trestního řízení,“ dodala pro Blesk Hrdá.