Zemřel legendární špion Václav Jelínek (†77): Falešný Holanďan v Británii špicloval židovské organizace
Jeden z nejvíce utajovaných agentů Československa včera zemřel. Václav Jelínek (†77) působil 13 let v Londýně pod jménem Erwin van Harleem a získával informace o židovských organizacích i britské královské rodině. Za svou vlast byl ochotný položit i život, jeho krytí se však rozpadlo v roce 1988, následně putoval do tvrdého žaláře. Do vlasti se vrátil až po zásahu ředitele tajné služby.
Informaci o úmrtí bývalého špióna v neděli přinesl novinář Jaroslav Kmenta, který prostřednictvím své knihy přiblížil veřejnosti jeho pohnutý osud. Václav Jelínek se narodil v Modřanech a po ukončení povinné vojenské služby odešel ke Státní bezpečnosti. V roce 1975 získal nizozemský pas na jméno Erwin van Harleem, což byla identita ukradená dítěti, které matka během války nabídla k adopci v pražských Holešovicích.
Donášel na židy
Jelínek pod falešnou identitou pracoval v Londýně jako číšník, jeho úkolem bylo získávat informace o Velké Británii, USA a především o mezinárodní židovské organizaci B’nai B’rith, která pomáhala s emigrací židům žijícím v Sovětském svazu. „Jelínek vybudoval zpravodajsky zajímavé styky do objektu ideodiverzní organizace, která vyvíjí aktivní nepřátelskou činnost proti SSSR,“ píše se v dobové zprávě tajných služeb.
Spadla klec
Český špion působil v Británii celkem 13 let a pro svou vlast a Sovětský svaz získal řadu důležitých informací. Jeho poslední misí v pozici agenta byla účast na konferenci židovských obcí v New Yorku, kde jeho chování vzbudilo pozornost ochranky, která ihned zalarmovala americké i britské tajné služby. Záhy na to, v dubnu 1988, dveře jeho bytu na Silver Birch Close rozrazila zásahová jednotka a kvůli podezření ze špionáže ho zatknula. Po odsouzení putoval do tvrdého žaláře, kde si měl odsedět 10 let.
Hladovka a propuštění
Václav Jelínek po svém uvěznění odmítal odkrýt svou identitu, což by mu umožnilo propuštění na svobodu. Názor nezměnil ani po sametové revoluci v roce 1989. „Byl jsem připraven ve vězení buď vydržet, nebo tam zemřít,“ vzpomínal v knize Jaroslava Kmenty samotný agent.
V roce 1992 začal s hladovkou, která ho skutečně málem zabila. Před krutým osudem ho nakonec zachránil tehdejší šéf československé rozvědky generál Radovan Procházka, který agentovu identitu odtajnil a požádal Brity, aby ho pustili na svobodu. V dubnu 1993 byl tajně deportován do Prahy, kde žil až do konce života.
Potkal se s falešnou mámou
Jelínka v roce 1977 kontaktovala Johanna van Haarlem a uvěřila, že je opravdu jejím skutečným synem. Z velitelství mu bylo nařízeno, aby roli hrál i nadále a neprozradil tak krytí, a proto se dokonce s matkou několikrát setkal a i navštívil její rodinu v Nizozemsku. O tom, že se nejedná o jejího skutečného syna, se dozvěděla až po odsouzení v roce 1988 a podle svých slov se kvůli tomu se svým opravdovým synem nesmířila až do roku 1993. Sám Jelínek v jednom ze svých rozhovorů vyjádřil domněnku, že Johanna van Haarlem byla ve skutečnosti agentkou západních tajných služeb.
Odsouzen pod přezdívkou
Václav Jelínek byl prvním člověkem odsouzeným ve Velké Británii pod falešným jménem. „Erwine van Haarleme, vstaňte. Oslovuji vás tímto jménem, i když jsem přesvědčen, že nebylo vaše při narození. Nemám nejmenších pochyb, že jste oddaný, disciplinovaný a vynalézavý špion a rovněž nemám pochyb, že kdybyste nebyl chycen, tak byste v budoucích letech udělal cokoliv, co by od vás vaše československé řídící orgány požadovaly, jakkoliv škodlivé by to mohlo být našim národním zájmům. Rozhodnutí tohoto soudu je, že půjdete do vězení na 10 let, a já doporučuji, abyste byl po odpykání tohoto trestu deportován z této země. Můžete jít,“ prohlásil v roce 1988 soudce Brown.
