Podcast: Zabiják Černý detektor lži neobelhal. Co ho zradilo?
Seriál Devadesátky v neděli odvysílal poslední díl, v němž byli usvědčení ze zabití pěti osob tzv. Orličtí vrazi. Mezi nimi byl i nájemný zabiják Ludvík Černý, který žil dvojí život a svou brutální tvář dokázal perfektně maskovat. Podle ředitele Muzea Policie ČR Radka Galaše, ale ani on neuměl zakrýt své rozrušení před detektorem lži. Jakou roli sehrál polygraf a odkud se do muzea dostal sud z přehrady, prozradil v Blesk Podcast.
Poslední šestý díl kriminálního seriálu České televize skončil dopadením Karla Kopáče, Ludvíka Černého, Vladimíra Kuny a dalších dvou spolupracovníků. Ve skutečném případu z let 1991 až 1997, kdy byl vynesený pravomocný verdikt, ale vyšetřovatelé ještě dlouho shromažďovali důkazy a svědectví pro státního zástupce. Mezi dokumenty byly i výsledky z detektoru lži, které podle Radka Galaše české zákony neuznávají jako důkaz. „Jsou podpůrný materiál, ale nedokazují, že jste se něčeho dopustili,“ vysvětlil bývalý plukovník policie.
Na polygraf byl připojený také Ludvík Černý, který dokázal dokonale skrývat svoji brutalitu. Ani jeho manželka Marie Černá podle dokumentu z roku 2002 Až na dno Orlíku nevěděla, že si „přivydělává“ vraždami. Sousedé ho zase popisovali jako milého a slušného muže. Detektor však při výslechu neobelhal. „Z toho, co vím, tak u Černého odhalil polygraf výkyvy ve chvílích, kdy uváděl nepravdu a byl nervózní. Přístroj zaznamenal zvýšený tep a podobně,“ prozradil Galaš u vystaveného polygrafu, na němž byl Černý vyslýchaný. Aby ošálil i detektor lži, musel by být podle ředitel, perfektně vycvičený.
Sud stál v kanceláři
Jedné z místností v Muzeu Policie ČR jasně dominuje zrezivělý barel. „Je to skutečný originál, není to žádný model,“ zdůrazňuje na začátku svého vyprávění Radek Galaš a pokračuje „Dostal se k nám náhodou. Sudy byly dva, ale jeden velmi zapáchal, takže byl zlikvidovaný. A ten druhý měl vyšetřovatel středočeského kraje tak dlouho v kanceláři, až ho předal našemu muzeu, když se budovala nová expozice,“ popisuje trasu sudu ze dna přehrady až do Muzea Policie ČR.
Sud zůstával kriminalistovi v kanceláři dlouhou dobu, poněvadž dle ředitele čekal, až bude vyřčeno pravomocné rozhodnutí soudu. Zároveň se ho nechtěl úplně zbavovat, poněvadž na případu trávil hodně času a stál ho mnoho sil. A koho ostatky byly do sudu z kanceláře uložené? „Jugoslávského číšníka Leorenta Lipoveciho, tedy jedné ze tří obětí, které skončily na dně Orlické přehrady,“ uvedl Galaš. Sud s Lipoveciho ostatky byl jako první vytažený ze dna přehrady pod Žďákovským mostem.
Jaký měla vliv na zvýšenou trestnou činnost Havlova amnestie z roku 1990, proč český terorista přezdívaný Mrzák umíral několik dní a jak se chovali lidé k policistům v devadesátých letech, prozradil ředitel Muzea Policie ČR Radek Galaš:
