Podcast: Je výchovná facka správná? Stovky lidí se svěřují s traumaty z dětství bloggerce

Trojnásobná máma dlouhodobě zastává názor, že k dětem by měli rodiče přistupovat jako k dospělým. Nechávat jim svobodnou volbu, nenutit je a hlavně nebít. Na svém instagramu zveřejňuje výchovné rady a také dotazy pro své sledující. Na Vánoce si však jedna otázka vysloužila neobvyklou pozornost a desítky odpovědí se rozrostly ve stovky. Šíp Staňková přibývajícím pisatelům na jejich zprávy odpovídá, jejich svědectví anonymně zveřejňuje na webu děti jsou taky lidi a chystá z nich knihu.

Soused Havla v Podcastu: Mám na něj pěkný a šeredný vzpomínky, říká

„Postupně si začali lidé uvědomovat, z čeho hlášky jejich rodičů pramení. Zdrojem byl způsob, jak je jejich rodiče vychovávali. Začaly mi chodit příběhy toho, jak ta dnešní generace byla vychovávaná. Psali o velkém týrání, o sexuálním zneužíváním, o kopáním, bitím, o nohách, rukách, čelistech zlámaných do krve. O vydírání, manipulaci či vyhrožováním dětským domovem,“ jmenuje otřesné případy traumat, o nichž se jí řada žen zmínila vůbec poprvé. Dohromady je zpráv přes 3000, přičemž mužů se ozvala drtivá menšina.

Děti jedly zvratky

Pisatelky nezřídka popisovaly své hororové zkušenosti z nemocnic, z porodů, ze škol a jak se v nejtěžších chvílích mnohdy nedočkaly zastání od rodičů nebo jiných autorit. V různých zprávách se objevily i otřesné detaily, jak vychovatelky ve školkách nebo v dětských skupinách zacházejí s dětmi. Kupříkladu v jednom příspěvku se žena podělila o svou zkušenost z dětské skupiny: “Tím, že tam jsou hodně malé děti, které zpravidla ještě neumí mluvit, vše těmto dámám prochází. Mně je ještě teď zle, když si vzpomenu, co vše jsem tam viděla. Děti tam jsou mlácené tak, že ani vlastní dítě bych takhle nikdy neuhodila. Nutily je jíst, buď k pozvracení, nebo jim násilím otevřely pusu a rvaly jim jídlo přímo do pusy. I když jsem to vše nahlásila ředitelce, nic se nezměnilo a já odešla,” napsala žena.

Sama Zdeňka Šíp Staňková působila ve školství a podobná, opakující se tvrzení ji nepřekvapují: „Neřekla bych, že je to běžné, ale bohužel to není ani tak velká výjimka, jak si myslíme. Zažila jsem třeba, že si učitelky předávaly strategii, jak ubližovat dětem, aby to nebylo vidět. Chytají je za oblečení a smýknou s nimi, aby to nezanechalo následky na těle. Nucení do jídla a jezení vlastních zvratků se také dost opakuje,“ přiznala bloggerka.

Zákaz výchovných facek?

Zveřejněná svědectví otevřela otázku, zda-li by Česká republika neměla přijmout zákon zakazující fyzické trestání dětí. Česko se totiž řadí mezi 4 poslední země Evropské unie, kde zákon nebyl přijatý. Ministr Marian Jurečka to pro server aktuálně.cz odmítl: „Takovou ambici nemám. Jako táta pěti dětí si myslím, že dát do zákona ustanovení, které říká, že rodič ve výjimečné situaci nemůže v rámci výchovy vůbec dát pohlavek nebo takzvaně lepnout jednu na zadek, není správné,“ řekl na konci ledna. S nepřijetím zákonu s ním Zdeňka Šíp Staňková souhlasí, ale přesto to od ní ministr schytal. 

Podcast: Jak přežít během války? Zničit si dům a utéct, radí expert

Jurečkovo prohlášení o stanovení mantinelů občasnou „výchovnou fackou“ ji podnítilo, aby sepsala otevřený dopis, který podepsalo přes 2200 lidí a v němž ho vyzvala, aby podpořil osvětu pomocí edukačních programů. Zároveň podle Staňkové není dobře, že sám ministr nepřímo ospravedlňuje fyzické tresty: „Je to pro mě zvláštní druh myšlení. Nedokážu si představit člověka, který by byl rád za facku. A rozhodně nebyl rád v tu chvíli jako dítě. Každý trest fyzický i psychický narušuje vztah mezi dospělým a dítětem. Nechci žít ve vztazích založených na hierarchických pozicích a postavených na boji. Je totiž vždycky boj, když si chce rodič prosadit něco proti vůli dítěte a každý boj má následky pro vztah,“ vysvětluje závěrem bloggerka.

Pokud máte psychické potíže či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky například na Lince důvěry 800 155 555 nebo v Centru krizové intervence 284 016 666. Služby jsou poskytovány nonstop.