Úterý 16. dubna 2024
Svátek slaví Irena, zítra Rudolf
Oblačno, déšť 10°C

Dva roky od masakru v Ostravě: Vitásek (†42) zavraždil sedm lidí, myslel si, že je nemocný

Autor: VaB, red, ČTK - 
9. prosince 2021
09:25

Tragédie, která se navždy zapsala do historie České republiky. Před rokem do Fakultní nemocnice Ostrava vešel muž, který se o pár minut později stal masovým vrahem. Ctirad Vitásek (†42) svou upravenou pistolí zastřelil sedm lidí, pak zbraň obrátil proti sobě. Už jsou to dva roky, co je kvůli němu několik rodin bez svých milovaných. 

10. prosince 2019, 7:15 hodin ráno. V tuto chvíli se po čekání Ctirad Vitasek (†42) odhodlal, že provede svůj útok. Dlouho totiž mluvil o tom, že má nevyléčitelnou nemoc a nikdo mu nechtěl pomoci. V nemocnici, ve které pak střílel, byl jednou na jednorázovém vyšetření. Nic mu nalezeno nebylo, on si to ale nechtěl přiznat.

V nemocnici dlouhou dobu bloudil, hledal, kde bude nejvíc lidí. Jel výtahem do třetího patra, v nedaleké čekárně bylo ale málo lidí. Šel dál, čekárna byla kardiologie prázdná, u gastroenterologie seděl pouze jeden pacient. Zastavil se ale v čekárně traumatologické ambulance, kde bylo lidí nejvíce.

Tady započal svůj masový útok, beze slova a bez varování vytasil zbraň české výroby CZ 75 ráže 9mm a začal střílet. Jedna svědky uvedla, že před střelbou ještě vyhodil děti, pak přistoupil k první oběti, zakřičel jedna a vystřelil. Dva, opět vystřelil. Takhle měl postupovat po celou dobu, čin mu trval několik sekund.

Než se dal na útěk, snažilo se ho několik svědků zastavit nebo se mu postavit. Jeden z mužů to ale odnesl tím, že do něj vypálil dvě rány. Na místě zemřel. Zbraň se mu mezitím několikrát zasekla. „Pojďme do něho!“ ozvalo se hlasitě z úst jednoho z přítomných. S dalšími čtyřmi lidmi se chtěli na střelce vrhnout. „Postupovali k místu, kde podezřelý zrovna stál, ten již ale odcházel vstupními dveřmi z čekárny chodbou,“ napsali kriminalisté ve své zprávě.

Střelec na útěku

Jeho řádění přímo v nemocnici nepřežili čtyři lidé, dalším třem už lékaři nedokázali pomoci a zemřeli. Celkem si tak střelba, která nemá v historii ČR obdoby, vyžádala sedm obětí. Jen několik minut po masakru byla na místě už i první hlídka policie, poté přijela zásahová jednotka, na cestě z Prahy byl i Útvar rychlého nasazení.

Vitásek se pak ve svém voze značky Renault vydal za svou matkou do Jilešovic, kde se jí svěřil s tím, co provedl. Opět nasedl do auta a odjel k obci Děhylov. Tady ho vypátrali policisté, mimo jiné i z paluby záchranářského vrtulníku. Než k němu ale stihli doběhnout, obrátil zbraň proti sobě a zastřelil se. Později byl prohlášen za mrtvého, nepomohla ani půl hodiny dlouhá resuscitace.

Oběti

Mezi sedmi lidmi, které tzv. aktivní střelec Vitásek zastřelil, byla i trojice členů Vězeňské služby. Šlo o Petra L. (†49), Petra Š. (†39) a Roberta P. (†46). Dalšími obětmi byla zdravotnice Dana T. (†64), Simona D. (†51), Oskar J. (†28) a dětská sestřička Eva S. (†68), která zemřela dva dny po útoku.

„Na ten pohled nikdy nezapomenu.“

Mezi prvními, kteří se do zakrvácené čekárny dostali, byla i zdravotní sestra z nedaleké ortopedie. Blesku před rokem poskytla rozhovor pod podmínkou anonymity. „Slyšela jsem něco jako pukání. Pak se rozezněla siréna. Celé třetí patro se rozeběhlo k traumatologii. Na ten pohled tam nezapomenu asi nikdy,“ vylíčila scénu s postřelenými lidmi v kalužích krve na zemi.

I přes prvotní šok se všichni, kdo mohli, vrhli na první pomoc. „Já jsem zajišťovala žilní vstup pánovi, který předtím chránil vlastním tělem dcerku,“ pokračovala žena. Šlo o Petra L. (†49), člena Vězeňské služby, který ale zraněním podlehl.

„Postřelené jsme nakládali na vozíky a běželi na urgentní příjem. Když jsem se vracela, měla jsem strach, nikdo nevěděl, kde je střelec,“ řekla sestra. Poté dorazila policie a nahnala personál do místností se schovat. „Bylo nám tam spolu lépe, semklo nás to a aspoň krátce uklidnilo,“ dodala.

Celá události jí poznamenala. „Snažím se je vytěsnit, jak jen to jde. Teď už je mi lépe. Pomohly mi hodně vánoční svátky s manželem a dětmi, ty uklidnily. Děti něco o tom, co se stalo, vědí, ale na detaily se neptají,“ uzavřela žena.

Mezi těmi, kdo tragédii přežili, byla i Jekatěrina Garbová. „Najednou přišel výbuch. Myslela jsem, že nějaký pitomec pouští petardy v nemocnici,“ řekla Blesku. Do nemocnice přišla na kontrolu, která se změnila v boj o život.  

„S nohou v sádře jsem se vsoukala na zemi pod vozík, trčela mi jen hlava a nohy. Ženy v čekárně začaly hrozně křičet. ,Nekřičte, jinak bude střílet,' říkala jsem. Pak běžel okolo nějaký muž, snad utíkal před tím střelcem, a spadl vedle mě,“ vzpomínala učitelka hudby. Celý rozhovor si můžete přečíst zde.

Případ odložen

Policie 18. srpna 2020 případ odložila. Stalo se tak proto, že nebylo koho stíhat. Vrah Vitásek se totiž zastřelil, spolupachatele neměl. Při útoku použil zbraň, jež nebyla plně funkční. Opakovaně se mu podle výpovědí svědků z místa činu i expertů zasekávala. Střelec totiž použil takzvaný řez zbraně. Jde o zbraň sloužící třeba k výuce, některé její části chybějí, což umožňuje pohled do útrob zbraně. V tomto případě ale byla dodatečně upravena tak, že byla schopná střelby, i když ne úplně spolehlivě.

Před vstupem do nemocnice vzniklo památeční místo. Autorem díla je Lukáš Dvorský, který myslel hlavně na pozůstalé. „Návrh jsem dělal v minimalistickém duchu, co nejméně obrazně odkazující na událost. Kvůli pozůstalým,“ řekl.

Jeho památník má představovat černou díru, tedy zanikající slunce, protiklad k soše Slunce od Vladislava Gajdy, která před nemocnicí už stojí. Tragédie v Ostravě je druhou nejhorší obdobnou událostí v dějinách České republiky. První je střelba v Uherském Brodě, kde pachatel se zbraněmi vystřílel celou restauraci. Tady si tragédie vyžádala celkem devět mrtvých.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa
Osoby v pátrání