Zdravotní komplikace pašeračky Terezy? Teď jde jen o to, jak silné má srdce, soudí expert

Za nevětranými zdmi pákistánského vězení s velkým množstvím lidí, vysokou vlhkostí a nedostatkem vzduchu se může vedro na lidském organismu velmi výrazně podepsat. Především u těch, kteří nejsou na tyto podmínky zvyklí. Teploty šplhají až k 50 °C.

„Člověk je teplokrevný organismus, to znamená, že je na výkyvy teplot připraven. V zimě snáší zimu, v létě teplo. Ovšem takzvané homeostatické mechanismy, které udržují stálost našeho vnitřního prostředí, jsou vyčerpatelné. Takže teď záleží na tom, kdo a v jaké kondici ty extrémní polohy snáší,“ říká známý pražský praktický lékař MUDr. Cyril Mucha.

Žalobce si políčil na Terezu: Potopí ji pomocí »komplice«?!

Nejvíce se v případě Terezy obává pitného režimu ve vězení, jelikož nikdo neví, jaké tam mají předpisy a jestli bude mít k dispozici dostatek tekutin. Podle Muchových slov je lidské tělo dobře připravené na vysokou teplotu, jelikož má na sobě určité množství izolace v podobě chlupů, kůže, podkoží, tuku atd. To vše má na starosti, aby si jádro člověka stále uchovávalo stejnou teplotu.

Vlhkost vzduchu je klíčová!

„Dalším velmi důležitým mechanismem ochlazování je samozřejmě pocení. To znamená, že se odpařuje voda a z našeho těla odebírá teplo. Takže ve výsledku nezáleží tolik na absolutní teplotě, jestli je třicet, čtyřicet nebo padesát stupňů, ale výrazně spíš na tom, jaká je vlhkost vzduchu! A to je pro nás Středoevropany ten největší problém! Vlhkost vzduchu je v takových zemích veliká, to znamená, že odpařování z kůže je minimální! Pot se nemá kam odpařovat, k ochlazování nedochází nebo dochází jen minimálně a organismus se přehřívá,“ dodává Mucha.

Špatná zpráva pro Terezu: Soud smetl její žádost! Léto stráví v kriminále

Vlhkost vzduchu se dá kompenzovat větráním a průvany např. za využití větráků. S vyšším prouděním vzduchu totiž vzrůstá i odpařování a tím se více organizmus ochlazuje. Důležitý je i příjem tekutin, aby tělo mělo co odpařovat. Při nedostatku tekutin nastává dehydratace, což podle Muchy opět významně snižuje schopnost organismu ochlazovat se. A právě to může v drsných podmínkách pákistánského kriminálu pro Terezu představovat největší komplikaci.

Obrovský nápor na srdce

„Aby se organismus ochlazoval, zvyšuje se tepová frekvence. Jakmile se zvyšuje tepová frekvence, zhoršuje se krevní zásobení srdečního svalu, a to znamená, že srdce je pod obrovským náporem. Záleží zase na tom, jak je trénované a v jakém stavu je Terezin organismus,“ uvádí lékař.

Dalším nebezpečím jsou i průjmy z pitné vody, která se může snadno kontaminovat bakteriemi. Tím dojde snadno k průjmovému onemocnění, které znovu přispěje ke zvýšené dehydrataci. Podle Muchových slov jsou průjem a následná dehydratace v podobných podmínkách jednou z nejčastějších příčin úmrtí.

Tereza byla na začátku roku 2018 chycena na mezinárodním letišti v pákistánském Láhauru s téměř devíti kilogramy heroinu. Po více než roční vazbě nad ní konečně vynesl soud ortel. Shledal ji vinnou a odsouzena byla na 8 let a 8 měsíců vězení v pákistánské base. Rozsudek ji zdrtil a odvolala se proti němu. Totéž ovšem učinil žalobce, který si pro Češku přeje doživotí. Termín projednání její věci je stanoven na září.