Pondělí 18. leden 2021
Svátek slaví Vladislav, zítra Doubravka
Oblačno, sněžení -3°C

Vykonstruovaný proces s Rudolfem Slánským: Soud vyřkl před 68 lety 11 trestů smrti

Autor: VaB, ČTK - 
29. listopadu 2020
12:47

Před 68 lety, na sklonku listopadu 1952, probíhal politický proces s Rudolfem Slánským (†51) a třinácti dalšími lidmi z řad tehdejší intelektuální a mocenské elity. Ve vykonstruovaném procesu za pouhých sedm dní padlo jedenáct trestů smrti, další tři lidé dostali doživotní trest. Slánský z postu druhého nejmocnějšího muže dopadl až na dno. 

Rudolf Slánský se narodil roku 1901 v Nezvěsticích na Plzeňsku do rodiny židovského obchodníka Šimona Slánského. Absolvoval gymnázium v Plzni a po konci první světové války odešel do Prahy, kde se začal stýkat s levicově zaměřenými intelektuály. 

V roce 1921 stál Slánský u vzniku Komunistické strany Československa a během vnitrostranické krize o osm let později se postavil na stranu radikálního stalinistického křídla vedeného právě Gottwaldem. Tato skupina, známá jako „karlínští kluci“, stranu nakonec ovládla a Slánskému se tak otevřela cesta k rychlému kariérnímu vzestupu.

Velkou část svého života prožil se svou ženou Josefou a synem Rudolfem v Moskvě. Jeho bratr přečkal druhou světovou válku v Londýně, o zbytek rodiny přišel Slánský v koncentračním táboře. V letech 1941 – 1942 prožil německý útok na Moskvu, o dva roky později mu pak za dodnes nezjištěných příčin byla unesena dcera Naděžda. Nikdo neví, proč tomu tak bylo. 

Druhý nejmocnější muž

V roce 1945 se zapojil do vysoké politiky, v následujících šesti letech pak po Klementu Gottwaldovi patřil k nejmocnějšímu muži KSČ. Byl zvolen jako prozatímní člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ). 

V této funkci ho pak potvrdili na VII. A IX sjezdu KSČ. Od dubna 1945 do září 1951 zastávat funkci generálního tajemníka UV KSČ. V září 1951 byl Slánský (†51) nařčen z toho, že v KSČ budoval paralelní mocenské centrum, načež přišel o funkci generálního tajemníka ÚV KSČ. To ale byla teprve předehra…

„Už vyrazil.“

Jeho kariéra jednoho z těch nejvyšších se začala postupně hroutit. Když přišel o svou funkci v ÚV KSČ, obdržel jako „náplast“ post náměstka předsedy vlády Antonína Zápotockého. Všiml si ale, že už nemá takovou důvěru jako dřív.

Když ho Zápotocký pozval na recepci, bylo kolem něj hrobové ticho. Když se s manželkou odebral domů, měl podle Deníku.cz Zápotocký vytočit číslo ministra národní bezpečnosti Ladislava Kopřivy a říct mu, že už Slánský vyrazil domů, kde může být hned po příchodu zatčen.

A tak se i stalo. V listopadu 1951 byl zatčen a podroben řadě tvrdých výslechů. Jeho cesta k „doznání" byla typická pro většinu komunistických funkcionářů. Nejprve věřil, že prokáže svou nevinu, a nechtěl učinit vynucovaná doznání. Vyšetřovatelům se však nakonec podařilo dosáhnout svého cíle. Morálně zlomený vězeň číslo 2359/865 souhlasil s tím, že sehraje roli, kterou mu přisoudili zákulisní tvůrci procesu. 

Vykonstruovaný proces

Impulzem k čistkám ve vedení komunistických stran byla sovětsko-jugoslávská roztržka v roce 1948. Na snahu Moskvy utužit disciplínu prostřednictvím politických procesů doplatili životem jako jedni z prvních maďarský ministr zahraničí László Rajk a tajemník ústředního výboru bulharské komunistické strany Trajčo Kostov.

K podobným čistkám mělo dojít i v Komunistické straně Československa. Ta pro tento účel obětovala generálního tajemníka svého Ústředního výboru Slánského, ministra zahraničí Vladimíra Clementise či náměstka ministra národní obrany Bedřicha Reicina. Fiktivní spiklenecké centrum nakonec čítalo 14 osob, vůči kterým byla vzneseno obvinění z velezrady, špionáže a sabotáže, ale také z těžkých „ideologických zločinů“ trockismu a titoismu.

Samotnou mašinerii ale rozjel on sám, byť nevědomky. Například tím, když v procesech žádal nejvyšší tresty - i v případě Milady Horákové. Vše se nakonec rozjelo proti němu. Mohl za tím stát i fakt, že mu Stalin zazlíval jeho židovský původ. 

Proces s aktéry byl nalajnovaný jak scénář pro film. Byl zahájen Státním soudem v Praze 20. listopadu 1952, tedy rok po zatčení Slánského. Podle žaloby, kterou zastupoval nechvalně proslulý prokurátor Josef Urválek, usilovali spiklenci o vytržení Československa ze spojenectví se Sovětským svazem a ve spojení s exponenty světového imperialismu a sionismu sabotovali politiku socialistické výstavby.  

Obžaloba měla silný antisemitský podtext, který souvisel s vývojem situace na Blízkém východě, v tom Moskva zaujala proarabskou pozici.

11 trestů smrti

Líčení probíhalo přesně podle předem připraveného scénáře, takže po pouhých sedmi dnech padl rozsudek. Jedenáct obžalovaných si vyslechlo verdikt nejvyšší – trest smrti oběšením. Zbylí tři obžalovaní dostali „jen“ k doživotnímu pobytu ve věznici. Drtivá většina byla židovského původu.

Advokátem Slánského byl Vladimír Bartoš, ten ale spolupracoval se Státní bezpečností. K obžalobě ze špionáže, velezrady, sabotáže a prozrazení vojenského tajemství se přiznal, bylo to ale vynucené mučením. 

Ještě před procesem se Slánský ve věznici dožadoval setkání s Gottwaldem, nebylo mu ale vyhověno. Koncem ledna 1952 se ve věznici pokusil oběsit, to mu ale nevyšlo, pokusil se tak znovu o sebevraždu. Hlavou narážel o topení.

Popel rozprášen neznámo kde

Slánský, jehož popel byl po popravě v prosinci 1952 rozprášen na neznámých místech ve středních Čechách, se dočkal právní a občanské rehabilitace až v roce 1963. Ještě dalších pět trvalo, než bylo jeho jméno očištěno i v rámci stranických rehabilitací. 

Na začátku roku 2018 byly nalezeny filmové materiály z procesu s Rudolfem Slánským. Ve staré výrobní hale zkrachovalé fabriky ve Středočeském kraji je objevil insolvenční správce ve 14 kovových a šesti dřevěných skladových bednách.

Materiály skončily v Národním archivu, který ve spolupráci s Českým rozhlasem a dalšími organizacemi zajistil jejich digitalizaci a zpřístupnil je veřejnosti.

Česká televize v roce 2018 přizvala scénáristu a režiséra Martina Vadase, který již dříve se skupinou historiků pro ni vytvořil například desetidílnou dokumentární sérii Proces H o procesu s Miladou Horákovou a jejími druhy, aby v její produkci natočil životopisný film o Rudolfovi Slánském s využitím nalezených materiálů.

Dokumentární film KDO JINÉMU JÁMU Rudolf Slánský režiséra Martina Vadase odvysílal program ČT2 23.listopadu 2020 ve 20:00 ve výroční den zatčení Rudolfa Slánského a je přístupný na iVysílání České televize.

Cenzorova_matka ( 29. listopadu 2020 19:09 )

A co zfalšovaný prezidentský volby v USA ?

coci ( 29. listopadu 2020 15:37 )

Bůh ví jak to tenkrát bylo a dnes se snažíte vykonstruovat nové skutečnosti, které se vám hodí do krámu, ale normální lidí už nezajímají boje o koryta v 50 letech.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud