Masová sebevražda sekty Chrám lidu: 918 lidí vypilo limonádu s kyanidem a ulehlo ke smrti

Autor: ČTK, shp - 
18. 11. 2018
14:37

Snad nejděsivější událost spojená s existencí nebezpečných sekt se odehrála už před 40 lety. Sektář Jim Jones přinutil své ovečky z nábožensky fanatické skupiny Chrám lidu k masové sebevraždě. Když byly v jihoamerické Guyaně objeveny mrtvoly sektářů, byl to děsivý pohled. Na 275 z nich totiž byly děti.

Vůdce nábožensko-revoluční sekty Svatyně lidu Američan Jim Jones sliboval svým příznivcům „naprostou ekonomickou, sociální i rasovou rovnost“ a klidný život v „socialistickém ráji“ v jihoamerické Guyaně. Haněl „imperialistické“ USA, obdivoval režimy v Severní Koreji a zejména v SSSR, kam chtěl údajně komunitu přestěhovat. 

To se mu ale nepodařilo. Do dějin se však zapsal jinak: při „revoluční sebevraždě“ zahynulo před 40 lety, 18. listopadu 1978, v guyanském městečku Jonestown 909 lidí, z toho na 275 dětí. Při největší masové sebevraždě v době míru zemřeli členové sekty po vypití limonády smíchané nejspíš s kyanidem.

Jones, který se se svojí ošetřovatelkou zastřelil, prý své stoupence vedl ke smrti vemlouvavými slovy: „Jsme unaveni, lehneme si. Tato sebevražda se může stát revolučním činem, protestujícím proti podmínkám v nelidském světě.

Celkem tehdy v Guyaně zahynulo 918 osob: v Jonestownu se otrávilo 909 lidí a další čtyři lidé v metropoli Georgetownu. Zbylých pět, včetně amerického senátora Lea Ryana, zastřelili členové sekty na letišti ve městě Port Kaituma. Celý incident byl nejtragičtějším jednotlivým skonem amerických civilistů (kromě katastrof) do útoků v září 2001.

Sektu Svatyně lidu založil kazatel Jim Jones v roce 1956 v americkém Indianapolisu. Hřímal o sociální rovnosti, rasové snášenlivosti a právech chudých a zakrátko získal tisíce stoupenců svého „apoštolského socialismu“. V polovině 60. let přesídlil do Kalifornie, o dekádu později se usadil v San Francisku.

V roce 1976 sekta podpořila ve volební kampani i příštího prezidenta USA Jimmyho Cartera a ještě v dubnu 1977 zaslala Jonesovi Carterova manželka dopis s poděkováním. V té době však na veřejnost začaly pronikat zprávy o používání drog, bití a znásilňování uvnitř společenství. O Svatyni lidu se začala zajímat FBI a CIA.

Sekta si již v roce 1974 pronajala v guyanské džungli na 15 km2 půdy, kde začala postupně budovat vesnici Jonestown. Mnoho členů sekty věřilo, že zde vybudují Jonesem slibovaný „socialistický ráj s naprostou ekonomickou, sociální i rasovou rovností“.

Jones se do Guyany z USA přesunul v létě 1977 pod tlakem obvinění z nemorálností. Již o rok později zde bylo na 1000 lidí, kteří se tísnili v chatrčích, museli zpočátku pracovat šest dní v týdnu 12 hodin a nesměli opustit Jonestown. Denně museli též navštěvovat přednášky svého vůdce.

Jones v nich odsuzoval kapitalismus a „imperialistické“ USA a cenil si socialismu. Vyzdvihoval například kladnou roli sovětského vůdce Josifa Stalina, severokorejský diktátor Kim Ir-sen byl pro něj „velkým vůdcem revoluce“ a zimbabwský předák Robert Mugabe „jedním z revolučních hrdinů“. Ze sovětského velvyslanectví v Georgetownu údajně též dostávali propagandistické filmy o životě v SSSR a problémech v USA. Role Moskvy v celé kauze ale ještě měla přijít.

Jones často mluvil o tom, že členové sekty mají čtyři možné cesty do budoucnosti: odlet do SSSR, uskutečnit „revoluční sebevraždu“, zůstat v Jonestownu a bojovat proti ideologickým nepřátelům a odejít do džungle. Američtí agenti, kteří sektu následovali až do Guyany, hlásili pokračování manipulace s lidmi. V říjnu 1978 příznivci sekty na tiskové konferenci v Georgetownu obvinili vládu USA z pokusu sektu zničit.

To již měla sekta čilé vztahy s ambasádami SSSR, Severní Koreje, Kuby či Jugoslávie. Začátkem října 1978 přijel do Jonestownu na dva dny Fjodor Timofejev ze sovětského velvyslanectví v Georgetownu, který oslavil tuto „první americkou socialistickou a komunistickou komunitu na světě“ a „drahým soudruhům“ popřál další úspěchy. Odchod do SSSR byl stále ve hře.

V té chvíli ale vstoupil na scénu americký senátor Leo Ryan. V pátek 17. listopadu 1978 přijel do Jonestownu, aby se přesvědčil o podmínkách života sekty. O průběhu návštěvy existují dvě verze. Podle první se znepokojující zprávy nepotvrdily, podle druhé verze členové sekty těžce nesli návštěvu senátora, kterou chápali jako krok k likvidaci Jonestownu. Začal konflikt, který skončil masakrem: na letišti byl senátor a další čtyři lidé zastřeleni.

Po bouřlivé debatě bylo rozhodnuto, že členové sekty spáchají 18. listopadu hromadnou sebevraždu. Jonesovi pomocníci přinesli dva dvousetlitrové sudy limonády smíchané nejspíš s kyanidem. Než se dospělí seřadili do fronty, aby přijali jed v papírových pohárcích, matky ho daly vypít svým dětem. Jako poslední zůstali naživu Jones a ošetřovatelka, a ti použili k sebevraždě pistoli.

USA po sebevraždě dopravily mrtvá těla do Doveru ve státě Delaware, kde je na tamní vojenské letecké základně největší márnice americké armády.

Doporučujeme
fido2 ( 19. listopadu 2018 16:07 )

Co je to za nesmysly? Byla to sekta a odešla údajně do lepšího světa, ale že by chtěli do Ruska? To se autor snad pomátl. Nakonec se tedy otrávili, protože je zlí američané nepustili do Ruska, ne? Ještě, že neměli novičok.

marieajosef00 ( 18. listopadu 2018 17:02 )

2. odstavec je totální pí+ovina ........ Jen je vidět, co to píše za hov+do

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa
Články odjinud