918 mrtvol uprostřed džungle: Uplynulo 38 let od masové sebevraždy sekty Chrámu lidu
V roce 1978 obletěly svět snímky stovek lidských těl uprostřed osídlení v jihoamerické džungli. Jednalo se o oběti masové sebevraždy kultu Chrámu lidu. 907 lidí vypilo limonádu s kyanidem. Dodnes není jasné, kolik lidí zemřelo pod nátlakem. Třetina oběti byli mladiství a děti.
Chrám lidu založil Jim Jones v roce 1955 v Indianapolisu ve Spojených státech. Toto náboženské hnutí kombinovalo zpočátku prvky křesťanství a socialismu. Po pár letech se už sekta rozpínala po celých Státech a čítala 20 000 členů.
V roce 1974 si Chrám lidu koupil pozemek v Guyaně, který pojmenovali Zemědělský projekt Chrámu lidu, nebo také neoficiálně Jonestown po svém vůdci. V roce 1977 zde žilo pouhých 50 lidí, během jednoho roku jich už ale bylo přes 900. Důvodem přemístění sekty byly podle členů vzrůstající „fašistické tendence“ ve Státech a rasistická nálada v zemi. V Guyaně mohli členové sekty – z větší části Afroameričané – žít v bezpečí, jak tvrdil Jones.
Sen o utopii, který svým „miláčkům“ (tak Jones nazýval své věřící, pozn. red.) Jones slíbil, se ale rychle rozplynul. Z milovaného reverenda se brzy stal tyran, který s lidmi manipuloval a vymýval jim mozky.
Z ráje se stalo vězení
Každé drobné porušení poslušnosti se tvrdě trestalo – v rohu vesnice se nacházela třímetrová díra v zemi, kam byli na různou dobu posíláni „zlobiví“ věřící. Děti často visely za kotníky ze stromů, staří lidé byli ponižováni nahotou, rodinní příslušníci na sebe donášeli, sex mezi partnery byl zakázán. Jones sám si ale vybíral mladičké dívky, se kterými nezřídka trávil noc. Znásilněné ženy pak obvinil, že ho svedly a před všemi je potrestal.
Jones začal ke konci svého života patrně trpět mozkovou poruchou – kromě fyzických projevů, jako bylo otékání hlavy a krku a nezřetelného vyslovování, začal být silně paranoidní. Celou svou sektu chtěl přesunout do Sovětského svazu nebo na Kubu, tam ho ale nikdo nechtěl.
Jones věděl, že přichází konec – se svými „miláčky“ provedl několik testů loajality. Všichni ve vesnici, včetně dětí, se museli postavit do fronty a vypít připravený jed. Když už měli lidé začít umírat, řekl jim, že tekutina byla neškodná. Jedna ze členek ale pojala podezření, že Jones celou věc dovede ke zdárnému konci a vše nahlásila v květnu autoritám ve Státech. Jenže… nikdo nic neudělal.
Místo záchrany masová sebevražda
Až v listopadu do Jonestownu vyrazil kongresman Leo Ryan. Jones je přivítal s předstíranou radostí. Když ale druhý den 16 z jeho svěřenců chtělo s Ryanem opustit sektu, nastalo peklo.
Jones vyslal své stráže k letadlu, aby Ryana, novináře, kteří ho doprovázeli, a oněch pár lidí, kteří se sektu pokusili opustit, zastřelili. V Jonestownu mezitím začala řízená sebevražda stovek lidí.
Vínovou limonádu Jones namíchal s kyanidem. Ten nakupoval už od roku 1976 na „čistění zlata“ (vlastnil totiž šperkařskou licenci). Testy účinnosti kyanidu prováděl na prasatech. Kyanidový drink nechal vypít 907 svých „miláčků“. Někteří z nich měli už tak vymyté mozky, že šli na smrt dobrovolně. Stovky z nich ale jed vypili pod pohrůžkou zastřelením. Nemohoucím byl kyanid vstříknut přímo do krve, rodiče museli svým dětem zacpávat nosy, aby děti tekutinu spolkly.
Jones byl pohledem na stovky těl s úsměvem zamrzlým na rtech (otrava kyanidem způsobuje křeče obličejového svalstva, které vyústí v přízračný úsměv, pozn. red.) znechucen. Sám se zastřelil. Při masakru v Jonestownu zemřelo dohromady 918 lidí. O 546 těl mrtvých se nikdy nikdo nepřihlásil. Ostatní byla převezena do Spojených států k jejich rodinám. Masovou sebevraždu přežilo několik lidí – tři Jonesovi pobočníci, kteří od něj dostali úkol mimo osadu ještě před podáváním jedu, a čtyři obyvatelé, kteří utekli nebo se ukryli.
Kdyby se neotrávili, ale upálili, tak mohli být všichni slavní jako Honzík Palachů.