USA stahují vojáky z východního křídla NATO. Trump se hodlá soustředit na oblast Pacifiku
Rumunsko a jeho spojenci z NATO byli informováni o záměru Spojených států snížit počet vojáků umístěných na východním křídle Severoatlantické aliance. Oznámilo to dnes rumunské ministerstvo obrany. Snížení se má týkat i vojáků, kteří měli být v rámci rotací rozmístěni na základně Mihail Kogalniceanu nedaleko černomořského přístavu Konstanca. Agentura Reuters s odkazem na činitele NATO k oznámení Rumunska uvedla, že úpravy pozic amerických sil nejsou neobvyklé.
„I s touto změnou zůstává rozmístění amerických sil v Evropě větší, než bylo po mnoho let,“ dodal činitel. Vzhledem k prioritám administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa se toto rozhodnutí očekávalo, uvedlo rumunské ministerstvo s odkazem na snahu Washingtonu soustředit pozornost na oblast Indo-Pacifiku.
„Nemluvíme o stažení amerických sil, ale o ukončení rotace jedné brigády, jejíž jednotky jsou rozmístěny v několika státech NATO, včetně Bulharska, Rumunska, Slovenska a Maďarska,“ upřesnil později podle agentury AFP na tiskové konferenci rumunský ministr obrany Ionuts Mošteanu.
Přibližně 1000 amerických vojáků nadále na území Rumunska zůstane. V současnosti je v zemi asi 3000 amerických vojáků. Americké jednotky budou podle ministra i nadále přítomny na základně Deveselu, kde se nachází systém protiraketové obrany provozovaný americkou armádou, na letecké základně Campia Turzii i na základně Mihail Kogalniceanu, kde bude nadále působit letecká bojová skupina. „Strategické schopnosti zůstávají nezměněny,“ dodal ministr.
Rumunsko se stalo členem NATO v roce 2004. V roce 2024 začaly práce na modernizaci a rozšíření základny Mihail Kogalniceanu, ve které má být v budoucnu umístěno přibližně 10.000 aliančních vojáků.
Obě komory ruského parlamentu schválily návrh zákona, který umožní povolávání branců k povinné vojenské službě během celého roku. V současné době ruské úřady odvádějí Rusy do základní služby v armádě dvakrát do roka: na podzim a na jaře. Normu v úterý schválila Státní duma, tedy dolní komora parlamentu, dnes tak učinila i horní komora čili Rada federace. Vyplývá to ze zpráv ruské agentury Interfax nebo serverů Meduza a The Moscow Times. Zapotřebí je ještě podpis prezidenta Vladimira Putina.
Obžalovaný zakladatel proruského paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) Ivan Kratochvíl dnes u soudu vypověděl, že v roce 2017 zamýšlel založit pobočku skupiny na Donbasu. Chtěl, aby ji vedl bývalý voják Martin Sukup, kterého později české soudy v nepřítomnosti odsoudily za boj v řadách separatistů k 21 letům vězení. Kratochvíl ale popřel, že by na Donbas zároveň vyslal vycvičit spoluobžalovaného Miloše Ouřeckého s cílem, aby domobrancům po návratu předal bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR.
Ruské drony na Ukrajině podle serveru Ukrajinska pravda a místní policie zasáhly už v úterý soukromý podnik ve městě Čuhujiv v Charkovské oblasti, kde vypukl požár ve skladě. Podrobnosti o podniku neuvádí.
