„Velká spotřební jízda skončila.“ Šéf České spořitelny pro Blesk o době po pandemii

Autor: Tomáš Belica - 
15. června 2020
05:30

Doba postpandemická nebude po mnoho měsíců pro mnohé Čechy jednoduchá. To připustil v rozhovoru pro Blesk generální ředitel banky s nejvíce klienty v tuzemsku, Tomáš Salomon (54) z České spořitelny. Očekává se výrazný růst nezaměstnanosti i pokles životní úrovně. A to prý nejvíce dolehne na lidi bez úspor.

Ještě před uzákoněním vládního moratoria na odklad splátek jste v jednom rozhovoru řekl, že by nemělo být plošné. A připodobnil jste to k tomu, že ne každý pacient s covid-19 potřebuje intenzivní péči v nemocnici.

Většina klientů pandemií zasažena nebyla, chtějí splatit své závazky tak, jak mají dohodnuto. Automatický odklad splátek všem klientům, kteří mají půjčku, by podle mne nebyl zdravý z hlediska zásad správného hospodaření s penězi. Jako klient máte nějaký závazek a víte, jestli jste, nebo nejste schopen mu dostát. Názory, že by se splátky měly šmahem odložit všem, jsem považoval za velmi nebezpečné.

Byl jste tedy spokojen s finální podobou moratoria?

Pro některé banky to může znamenat určitý problém s likviditou, což si ne každý uvědomuje, ale je to podobné, jako když pronajímáte nemovitosti. Odložení splátek nájemného vás dostává do ekonomických problémů.

Ani banka nemá nekonečné zdroje. A proto je důležité, aby bankovní sektor byl ziskový, aby v krizových dobách, když to firmy a jednotliví lidé potřebují, mohl vyjít vstříc a splátky jim mohl odložit a zároveň byl schopný pokračovat v poskytovaní půjček, těm, kdo je potřebují. A to české banky v této krizi dokázaly. Zrovna v oblasti odkladu splátek pomoc přišla včas.

Odklad splátek umožnily zcela proaktivně a dobrovně několik dnů po vyhlášení nouzového stavu a měsíc před tím, než stát vyhlásil tzv. splátkové moratorium. Z čerstvých statistik České národní banky je jednoznačně vidět, že část, kterou odpustily banky ještě před účinností moratoria, je objemově zatím pořád dvojnásobně větší, než odklady poskytnuté po vyhlášení moratoria.

Černý puntík kvůli odkladu splátek nebude

Kolika svým klientům v tomto Česká spořitelna vyhověla a kdo o odklad žádal nejčastěji?

Největší zájem byl ze strany individuálních klientů, nejčastěji se jednalo o odklad splátek spotřebitelských úvěrů, méně již hypoték. Jen za první čtyři týdny, kdy jsme proaktivně začali odklady umožňovat, jsme obdrželi 50 tisíc žádostí. V červnu celkový počet odkladů překročil 75 tisíc, což představuje asi 15% našeho úvěrového porfolia.

Pokud někdo o odklad požádal, vyhověli jste automaticky, nebo jste oprávněnost nějak zkoumali?

Každá žádost je podmíněná tím, že žadatel v čestném prohlášení jednoduše potvrdí, že byl postižen pandemií. Nechceme po něm detailně specifikovat jak a proč, nechceme ho zdržovat byrokracií. Bavíme se o hodinách, maximálně dnech, v nichž žádosti schvalujeme a v naprosté většině případů kladně.

Kdo využil možnosti odkladu splátek, neměl by být zanesen v registru dlužníků. Opravdu u vás klienti, kteří o odklad požádali, nemají teď nějaký černý puntík?

Nemají. To není případ, kdy by vlastním zaviněním nedostáli svým závazkům. Klienti, žádající o odklad kvůli postižení pandemií, se nemusí bát jakékoliv „stigmatizace“.

Video „Příště se na vás vys*rem?“ Schillerová o hlášce, angličtině i dopadu viru na peněženky Čechů - Blesk TV

Mnozí ekonomové věští, že krize se teprve projeví. Naroste nezaměstnanost, už teď se lidem tenčí příjmy, ještě hůř ale bude ve 3. a 4. čtvrtletí a protáhne se to ještě do roku 2021. Jak to vy vidíte?

Myslím, že negativní dopady pandemie na ekonomiku budeme cítit ještě několik čtvrletí. Nikdo ještě není schopen odhadnout, jak moc nás to postihne, a jediné, co bych téměř s jistotou konstatoval, je, že různé sektory a různé firmy budou postiženy různě.

„Minimálně dva tři kvartály bude trvat, než se vše vrátí k normálu“

Některé odhady – o kolik klesne HDP, o kolik stoupne míra nezaměstnanosti – tu už jsou.

Důvodem, proč to nejde predikovat úplně přesně, je, že málokdo je schopen odhadnout, jak se bude vyvíjet spotřebitelská poptávka. Jestli lidé budou ochotni po této dvouměsíční „uzavírce“ kupovat spotřebitelské zboží, auta, investovat do svého bydlení. To se velmi špatně odhaduje. Někde jsme až příjemně překvapení, jak například v případě prodeje nábytku, oblečení nebo zboží v hobbymarketech. Jiná odvětví ale budou ještě nějakou dobu v propadu nebo stagnaci.

Třeba právě auta.

Tam bude záležet, jaké budou pobídky, ať už formou šrotovného nebo nějakých slev. Nebo zda naopak dojde ke zdražení vyplývajícího z menšího odbytu. Ale minimálně dva tři kvartály bude trvat, než se situace vrátí k normálu. Zároveň je hrozně těžké říci, co ten normál vlastně je. Troufám si tvrdit, že taková bezmezná spotřební jízda, kterou jsme v uplynulých letech zažívali, se v nejbližší době opakovat nebude.

V případě hodně špatné situace, jaké budou dopady na bankovní trh?

Není úplně dobré a zodpovědné kreslit černé scénáře. Měli jsme dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropě a dva tři roky jsme čelili nedostatku zaměstnanců a to na všech úrovních – od dělnických profesí až téměř po manažerské. A to pro ekonomiku úplně zdravé nebylo. Také mzdy rostly rychleji než produktivita práce, ani to ke zdravému růstu ekonomiky nepřispívá.

Tvrdím, že současná situace je velkou příležitostí pro restrukturalizaci ekonomiky. Možná zjistíme, že některé obory jsou odsouzeny k pomalému, ale nezbytnému zániku. Všude se skloňuje digitalizace, robotizace a automatizace provozů. Byl bych rád, kdyby intenzivní fází digitalizace prošel celý státní sektor. V tomto smyslu je krize příležitost.

Salomon: Stát potřebuje ziskové firmy

A bankovnictví?

Náš bankovní a finanční sektor patří k nejzdravějším v Evropě. Věřím, že tomu bude tak i po krizi. A ta laciná kritika, jestli jsou banky málo, nebo naopak příliš ziskové? V ziskovosti jsme se v evropském teritoriu pohybovali na špičce, kdy ziskovost zajišťovala slušnou návratnost prostředků pro naše akcionáře a současně jsme mohli tvořit rezervy přesně pro případ těchto ekonomických krizí.

V minulé finanční krizi nestál bankovní sektor stát ani korunu, nemusel být dotován, nemusely se sanovat žádné ztráty. V aktuální krizi si banky mohou dovolit odložit miliardy ve splátkách úvěrů a i nadále poskytovat úvěry, firmám a udržovat tak zaměstnanost.

Neobáváte se ale toho, že teď by naopak banky mohly „sanovat“ stát? Už se tu rýsuje schodek ve výši půl bilionu korun, což by mohlo vrátit do hry úvahy o sektorové, tedy bankovní dani?

Jsem zastáncem velmi liberálního přístupu v tom smyslu, že nevěřím na sektorové daně a přerozdělování tímto způsobem. Stát přeci potřebuje ziskové firmy, které nemusí zachraňovat, které vytvářejí pracovní místa a jsou schopny pomoci společnosti, když je v krizi, jako to teď činí banky skrze odklady splátek nebo úvěrováním firem, které pandemie postihla.

Ziskové banky a firmy obecně jsou z dlouhodobého hlediska podmínkou stabilní společnosti. Sektorové daně představují daleko méně stabilní a efektivní nástroj pro budování prosperity, a to i když mohou státu vydělat 10 až 20 miliard, jako třeba zmiňovaná bankovní daň.

To ale není málo…

Když si vezmete, že za těch několik měsíců banky odložily splátky v objemu 320 miliard, můžeme se ptát, jestli v případě nějakého jednorázového, nebo i dlouholetého zdanění jejich zisků by v tomto objemu dokázal pomoci stát. Já si to nemyslím a právě tahle doba ukazuje, jak je důležité, aby stát s finančním sektorem, ale i dalšími sektory, úzce spolupracoval. A měl zájem na tom, aby velké firmy byly ziskové, platily řádně daň z příjmu a z těchto daní byl stát schopen poskytovat službu svým občanům a zajišťovat chod ekonomiky.

Čtvrtina domácností nemá rezervu vyšší než 10 tisíc korun

Zůstaňme ale ještě u černých scénářů. Pokud ekonomika a kupní síla poklesne, dosáhnou i přes nízké úrokové sazby lidé na půjčky a hypotéky?

Limitem pro dostupnost jakéhokoliv úvěru už dlouho není cena. Trh je natolik konkurencschopný, že jste schopen získat hypotéku v rozpětí dvou až čtyř procent. Což není žádné drama a nikdo nemůže říct, že jsou úvěry nedostupné, protože jsou drahé.

Mnohem důležitějším aspektem je, že už před krizí centrální banka zregulovala trh a říkala, že by lidé měli mít našetřeno minimálně 20 procent vlastních zdrojů, aby dosáhli na úvěr, a že banka musí vyžadovat, aby doložili, že ty peníze mají.

Dnes mnohem silnějším omezením bude, zda budete schopen ten úvěr splácet. To je naše povinnost to zkoumat. Lidé zaměstnaní v určitých sektorech mohou mít s tímto prokazováním problém. A budeme se muset podívat zejména na ty nízkopříjmové skupiny.

Proč?

Viděli jsme už před krizí, že čtvrtina domácností nemá rezervu vyšší než 10 tisíc korun. A myslím si, že současná ekonomická situace u velké části nízkopříjmových skupin může ten problém ještě prohloubit. Když nemáte rezervu a nemáte z čeho čerpat, tak vám žádné odklady splátek nepomůžou.

Takže takovým asi nepůjčíte.

Tady by se měl stát zamyslet a začít část úvěrů garantovat jako u firemního sektoru. Měl by začít přemýšlet o určité garanci i pro spotřebitelské financování právě pro tuto ohroženou skupinu. Bylo by fajn, aby tohle stát promyslel a případně připravil.

„Neplánujeme masově zavírat pobočky ani propouštět lidi“

Jak vůbec covid-19 dopadl na vaši banku? Museli jste „optimalizovat“? Tedy snižovat počty pracovníků, mzdy?

Tento rok vůbec neprobíhá standardně, a to vůbec pro nikoho. Zatím stále situaci analyzujeme. Některé trendy se nám zrychlují, třeba snaha o bezhotovostní ekonomiku. Ukázalo se totiž, že lidé začínají preferovat bezhotovostní placení. To je hrozně zajímavý trend, stejně jako práce z domova. Tohle všechno má vliv na to, jak bude hospodaření vypadat.

Ale pokud se ptáte, jestli nás ekonomická realita nutí propustit vysoké procento našich zaměstnanců, tak tomu tak není. Neplánujeme masově zavírat pobočky ani propouštět lidi. Na druhou stranu urychlíme přechod k mobilnímu bankovnictví, bezhotovostním platbám a k finančnímu poradentství na pobočkách. To je to, co klienti preferují po pandemii ještě více než dříve.

Jaký byste dal recept vládě (Salomon je také členem vládního ekonomického poradního týmu NER, pozn. red.) pro případ hašení další podobné situace?

Moc bych si přál, abychom rychleji a přesněji pracovali s dostupnými anonymizovanými a agregovanými daty. Přál bych si, abychom měli připraven systém tzv. chytré karantény, aby už nemuselo docházet k plošným opatřením, ale spíše velmi dobře cíleným. Nemyslím si, že je to fikce, ale vyžaduje to velmi intenizivní debatu, co se musí stát, aby tyhle věci byly připraveny.

Nemá cenu vládě vyčítat – protože byla to celosvětově bezprecedentní situace – co všechno nebylo dostatečně promyšlené. Nerad bych, aby lidé ve vládě nebo ve státní správě byli terčem laciné kritiky. Po bitvě je každý generál.

lunatic ( 15. června 2020 13:18 )

Mohu - li Vám doporučit,tak kupujte tedy spíše kvalitní potraviny - na trhu a v e shopech je jich opravdu nadbytek .Velmi kvalitní jsou dánské a švýcarské potraviny - to bez diskuze.Podívejte - pocházím z rozvedené rodiny a vše jsem vydělal víceméně na neuváženosti lidí - uvedu 1 příklad:"Přijde do restaurace hladový pán a chce po číšníkovi,aby mu přinesl něco v hojném množství a zároveň levné." A číšník tedy přivezl na servírovacím stolku seno .Dnes již,naštěstí,není stanoveno,jaké mají být poplatky= věc dohody,ba ani výše zisku - existují -li "zoufalci",kteří dobrovolně akceptují pro sebe špatné podmínky,no tak co banka s tím?Poz.-nepracuji v bance ...cynicky doplňuji - naštěstí

bizon_pepa ( 15. června 2020 13:16 )

Zvláštní. Proč chce ten pan mít přístup k výsledkům chytré karantény. Co je mu do toho?

lunatic ( 15. června 2020 13:06 )

Ano,já jsem však Žid a problémy,které jste si zde sami vytvořili mě až - tak nepálí.Je mi velmi dobře a jsem stár,navíc dosti cyniký - denně vstávám s vědomím,že jsem se o sebe uměl skvěle postarat ... a co bude až nebudu? To nemám zájem řešit - nedělám si naivní iluze,že zde budu do 90-ti,život jsem si již užil dosyta a nelpím na něm;protože uvažuji takto a tedy cynicky,no tak se mi i zdravotní problémy obloukem vyhýbají,zajímá mě jen úzce to,na čem vydělám ... a to ostat­ní,tzn­.nero­zumné prodělky je spíše věcí politiků,ne?

lunatic ( 15. června 2020 12:59 )

Ano,ale - zapomněl jste zde zmínit,že to zboží v supermarketech je lidmi kupováno svobodně a není to tedy tak,že by Vám prodavač,jako v době za socilalismu sám dával do pytlíku např.1 kg pomerančů.Kdysi mi 1 moudrý muž,jako mladíkovi řekl:"Lidé si k Tobě dovolí to,co Ty sám jim dovolíš." Způsoby leckdy určuje ekonomická síla - nikdo nikoho nenutí,aby si u Erste půjčoval;osobně znám vola,který si tam půjčil několik mil.Eur - honosil se několika tituly a myslel si,že on je ředitelem zeměkoule - do doby,než byl vykopnut z domu,který pracně vybudovali jeho předci - tolik pohled cynika

1917 ( 15. června 2020 12:54 )

Vážený lunaticu. Tady, bohužel, není ani socialismus a už vůbec nééé kapitalismus. Tady zavedl Klaus a jeho pohrobkové v tom pokračují, tak zvanou Třetí cestu, tedy jakýsi kočkopes, který obohatil svět o nový dosud neznámý výraz, po Čapkovu "Robotu" a to "Tunelování" V tom jsme opravdu světoví, jinak nic! A nemravně čerpají a sají ze systému nejvíce nadnárodní firmy, když jim umožňujeme zde neplatit daně!

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud