Za exotikou nemusíte za hranice. I v Česku najdete Toskánsko, Saharu či Jordán

  • Autor: Mii - 
    26. 4. 2020
    05:00

    Vláda sice uvolnila cestování do zahraničí, stále ho ale nedoporučuje. Epidemiologické riziko setrvává, cestovatelé navíc po návratu musí do povinné karantény. Vše nahrává tomu, že dovolenou letos stráví většina Čechů v tuzemsku. Ani ta se však nemusí obejít bez nádechu exotiky, spousta míst v Česku nese „světové“ názvy - projít se můžete třeba po Moravské Amazonii, Českém Yellowstonu či zaplavat si v Jordánu. Výběr je široký, navíc jsou to malebné destinace, na jejichž návštěvu budete dlouho vzpomínat.

  • 1.Nádrž Jordán

    Začneme hned koupáním. Mnoho Čechů na dovolenou vyráží do Jordánska, případně u toho udělá zastávku za památkami v Izraeli. Oběma zeměmi protéká řeka Jordán, která je významným vodním tokem v regionu. Žel, v nejbližší době se do těchto končin nejspíš nevydáme.

    Milovníci vody ale mohou vyrazit k nádrži Jordán v Táboře. Má dlouhou historii – vznikla již v roce 1492 – díky čemuž je dokonce nejstarší vodní nádrží v Česku. Pravděpodobně nepřekvapí, že takové místo se nachází zrovna v jižních Čechách. Původně nádrž sloužila k zásobování pitnou vodu a chovu ryb, od toho se ovšem postupně opustilo.

    Dnes je Jordán hlavním rekreačním místem Tábora, pro výletníky je řádně připravený. Plovárna dokonce nedávno prošla rekonstrukcí. V nádrži můžete buď plavat, nebo si užít vodní sporty. A když budete mít štěstí, možná spatříte i 18 m vysoký Jordánský vodopád.

    Nádrž Jordán v Táboře nabízí koupání i relax.Nádrž Jordán v Táboře nabízí koupání i relax. | Infocentrum MěÚ Tábor

  • 2.Jihočeský Stonehenge

    V jižních Čechách ještě zůstaneme. Kdo má rád mystické věci, může se vydat ke kamennému uskupení nazývanému Jihočeský Stonehenge. Oficiální název nicméně zní Holašovický kruh. Jde o kruh vytvořený z kamenů, který najdeme u málo známé vsi Holašovice, která je ovšem součástí českého dědictví UNESCO. Je to proto, že ves je „prošpikovaná“ selským barokem, unikátním architektonickým stylem typickým pro jižní Čechy.

    Návštěvníci si tedy mohou projít Holašovice a následně pokračovat ke kamennému kruhu. Je složen z menhirů, stejně jako anglický Stonehenge, jen na rozdíl od něj není tak starý. V roce 2008 ho vytvořil místní obyvatel Václav Jílek a použil k tomu pouze kameny z okolí.

    Díky tomu má místo podle psychotroniků speciální energii, údajně dokáže odvést z těla negativní energii a načerpat tu pozitivní. Traduje se, že těžko byste hledali uskupení kamení s větší energií, než jakou má Holašovický kruh. Nicméně koho tyto záležitosti nezajímají, je tu možné alespoň pořídit hezké fotografie.

    Jeden z menhirů u Holašovic na jihu Čech.Jeden z menhirů u Holašovic na jihu Čech. | Xth-Floor, CC BY-SA 3.0

  • 3.Malý a Velký London, Paříž a Benátky

    V Jihočeském kraji pokračujeme. Nedaleko Třeboně, u obce Suchdol nad Lužnicí, si totiž můžete udělat skutečně světový výlet. Na konci 19. století tu vzniklo několik osad, které nesou názvy známých měst – Malý a Velký London, Paříž, Nový York či Benátky.

    Názory na to, proč se jmenují zrovna takhle, se liší. Jedna varianta uvádí, že jména osadám dali tehdy místní úředníci, kteří tím zřejmě chtěli přilákat nové obyvatele do oblasti. Protože mít adresu v Paříži je lákavé. Druhá varianta říká, že osady pojmenovali Češi, kteří se vraceli z ciziny a místům dali názvy podle toho, kde žili v zahraničí.

    Dnes už jde nicméně pouze o několik domů, přes které vede oblíbený a vyhledávaný turistický okruh nazvaný příznačně Cesta kolem světa. Je dlouhý cca 21 kilometrů a začíná a končí v Suchdolu nad Lužnicí. Hledejte žlutou turistickou značku.

  • 4.Česká Kanada

    Poslední světovou zastávkou v jižních Čechách může být okolí Jindřichova Hradce. Zde se mezi obcemi Slavonice, Nová Bystřice a Kunžak nachází přírodní park Česká Kanada, který toho nabízí tolik, že se to skoro za jednu dovolenou stihnout nedá.

    V první řadě je tu malebná krajina, kterou ocení jak pěší turisté, tak cyklisté. Výletních aktivit je tu ale celá řada, můžete rybařit, navštívit některou z rozhleden, jít se vykoupat do některého z rybníků či si udělat procházku po velkých balvanech, které jsou různě rozesety po krajině. Často nesou originální názvy, jako například Ďáblova prdel.

    I milovníci památek si přijdou na své. Oblíbená je obrovská zřícenina hradu Landštejn či historické centrum města Slavonice. Navštívit také můžete zdejší bizoní farmu – pro její steaky se sjíždí lidé z celé republiky – či ruiny zaniklé středověké vesnice Pfaffenschlag. Návštěvníky láká i pomník největšího Čecha Járy Cimrmana.

    Zřícenina hradu Landštejn v České Kanadě.Zřícenina hradu Landštejn v České Kanadě. | Blesk: Markéta Mikešová

  • 5.Česká Sibiř

    Když budete z jihu pokračovat směrem na sever, u hranic Jihočeského kraje, již ve středních Čechách, najdete Českou Sibiř. Je to skutečně „drsný“ kraj, ve kterém panují specifické klimatické podmínky – zima je tu o něco delší a chladnější než ve zbytku republiky. Takové mrazy jako v opravdové Sibiři nicméně nečekejte.

    Za to můžete čekat kopcovitou krajinu plnou lesů, kde se daří houbám, rozsáhlé pastviny a spoustu možností k pěší i cykloturistice. Nabízí se také návštěva rozhledny Velký Blaník či zříceniny hradu Zvěřinec. Milovníci piva to mohou vzít i přes pivovar Vítek z Prčice. Česká Sibiř se rozprostírá mezi Miličínem a Voticemi.

    Česká Sibiř ve Středočeském kraji.Česká Sibiř ve Středočeském kraji. | :ŠJů, CC BY-SA 3.0

  • 6.Malá Amerika, Mexiko, Velká Amerika

    Ve Středočeském kraji se pak můžete proměnit v pomyslného kovboje. Prakticky každý Pražák tu někdy byl, ale výlet je tak malebný, že se za ním vyplatí vyrazit i z větší dálky. Jen co by kamenem dohodil od hradu Karlštejn, nedaleko Berouna, se nachází tři slavné lomy – Malá Amerika, Mexiko a Velká Amerika.

    Největší a turistiky nejnavštěvovanější je lom Velká Amerika, kterému se také někdy říká český Grand Canyon. Vizuálně totiž skutečně připomíná dlouhá údolí, která se táhnou americkou divočinou, po kterých se dříve potulovali pistolníci. Není divu, že ve Velké Americe se natáčel nejslavnější český western Limonádový Joe.

    Minulost lomů je ale ve skutečnosti temná. Za minulého režimu sem byli posílání političtí vězni, v nedaleké obci Mořina se nacházel pracovní tábor pankrácké věznice. Odsouzení tu museli těžit vápno. „Trestanecká“ historie lomů dokonce sahá až do druhé světové války, kdy sem byli posílání němečtí zajatci. Podmínky tu panovaly tak tvrdé, že političtí vězni lomy během komunismu přirovnávali ke koncentračnímu táboru Mauthausen.

    Dnes jsou lomy zatopené a nabízí především úchvatnou podívanou, vstup dolů je zakázaný. Nicméně i to nebrání nadšeným jeskyňářům a potápěčům na dno zavírat. Je to však velmi nebezpečné, takže se o to nepokoušejte.

    Lom Velká Amerika nedaleko Berouna.Lom Velká Amerika nedaleko Berouna. | Blesk:David Malík

  • 7.Pískovna Malvíny

    Pokud si člověk chce ve středních Čechách užít „světového“ koupání, může vyrazit k pískovně Malvíny mezi obcemi Čelákovice a Lázněmi Toušeň. Na své si zde přijdu i rybáři, pro které je vyhrazena západní část nádrže. Pro vodní hrátky je určena východní část, která je poseta plážemi. Ty jsou díky pozvolnému vstupu do vody vhodné při děti, jsou navíc převážně písčité. Najdete tu i pláž určenou pro nudisty.

    Pískovna Malvíny se může především chlubit čistou vodou a tím, že není obvykle zahlcena velkým množstvím lidí. V okolí lze rovněž vyrazit na různé cyklovýlety. Jednoduše – milovníci koupání v přírodě tu neprohloubí. Navíc to vyjde výrazně levněji, než letět na opravdové Malvíny.

    Pískovna Malvíny u Čelákovic.Pískovna Malvíny u Čelákovic. | Čtenář Blesku

  • 8.České Švýcarsko

    Budeme pokračovat na sever. V Ústeckém kraji se nachází přírodní oáza, kterou by během svého života neměl vynechat žádný Čech. Národní park České Švýcarsko sice nemůže soutěžit svou rozlohu se Šumavou nebo Krkonošemi, o to víc má ale co nabídnout z hlediska přírodních památek. Už název napovídá, že zde návštěvníky čeká něco výjimečného – území bylo v době romantismu skutečně připodobňováno ke Švýcarsku, odtud název České Švýcarsko.

    Hlavní dominantou parku je slavná Pravčická brána – skalní most, kde se natáčel například film Letopisy Narnie. S rozpětím 26,5 metrů a výškou 16 metrů je dokonce největší pískovcovým skalním mostem v Evropě. Bohužel, vstup na něj není povolený, v minulosti u něj byly zjištěny trhliny a panuje obava, že se zřítí. Turisté však mohou vystoupat na vyhlídku, ze které je na něj vidět. V okolí se jim navíc naskytne pohled na další pískovcové útvary.

    Vyhlášená je rovněž plavba na lodičkách v soutěskách řeky Kamenice. To je pískovcový kaňon, kterým protéká řeka, na které se lze svézt. Plavba je dlouhá zhruba kilometr. Nicméně vzhledem k vysoké oblibě projížďky se obvykle návštěva musí objednat dopředu, je navíc možná pouze mezi květnem a říjnem.

    Možností na výlet v Českém Švýcarsku je mnohem více, stačí zmínit naučnou stezku přes Jetřichovické stěny, která vede přes 16 kulturně-historických zastávek.

    Pravčická brána v Českém Švýcarsku.Pravčická brána v Českém Švýcarsku. | Hrensko.cz a archiv Blesku

  • 9.Český Yellowstone

    Svého zástupce v kategorii „světových“ turistických destinací má i Karlovarský kraj. Tohle místo je navíc unikátní. Jde o národní přírodní rezervaci nazvanou poměrně bizarně SOOS nedaleko Františkových lázní, kde se na ploše 221 hektarů nachází rozsáhlá rašeniliště a minerální prameny. Půda tu doslova bublá před očima, protože se tu nachází bahenní sopky.

    Jsou to dozvuky vulkanické činnosti, odtud přezdívka Český Yellowstone. V americkém parku se totiž nachází supervulkán, jehož výbuchu se děsí odborníci po celém světě – kdyby explodoval, zvládl by vymýtit veškerý život na planetě. V SOOS nicméně nic podobného nehrozí, jde skutečně pouze o pozůstatky dávné sopečné aktivity.

    Díky specifickému charakteru rezervace lze v SOOS pozorovat celou řadu ohrožených druhů rostlin a zvěře, jen plžů zde vědci napočítali 32 různých. Pokud navíc park navštívíte v období sucha, což je vzhledem k aktuálním podnebním podmínkám velmi pravděpodobné, uvidíte na zemi zvláštní solné obrazce, i vzduch bude vonět po soli. Takže skoro, jako kdybyste byli u moře.

    Přírodní rezervace SOOS v Karlovarském kraji.Přírodní rezervace SOOS v Karlovarském kraji. | ČTK/Kubeš Slavomír

  • 10.Moravská Sahara

    Ze západu Česka uděláme velký skok na východ. I Morava je totiž protkaná „světovými“ destinacemi, které stojí za návštěvu. Ta první má nicméně lehce hořkou příchuť, vznikla neohleduplným hospodařením člověka.

    Řeč je o Moravské Sahaře, což ve skutečnosti žádná poušť není. Zato je to unikátní biotop na Hodonínsku, u železniční trati mezi stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz. Nachází se tu písečný pás dlouhý zhruba 10 a půl kilometru, široký 60 metrů.

    Jeho vznik je dodnes trochu záhadou. Podle geologů tu první písečné duny vznikly někdy před 10 tisíci lety, ale nebyly tolik rozsáhlé. Jejich hlavní rozšíření přišlo až v 19. století, kdy tu vídeňská vláda postavila železniční trať a z nějakého důvodu u toho kompletně vyplenila okolí – v regionu nezůstal stát jediný vysoký strom. Oblast tak začala být náchylná k vichřicím a vítr postupně písek rozfoukal. Odtud původ oficiálního názvu Moravské Sahary – Váté písky.

    Dnes už je celkem jisté, že písek nikam nezmizí, ani o to není zájem. Místo se stalo domovem pro celou řadu druhů rostlin, které mají rády kyselou půdu. K nalezení je také celá řada vzácného hmyzu, včetně pavouků. Vědci zde našli mimo jiné ohroženého stepníka rudého, který obývá jen teplé stepní oblasti. Sucho je totiž na Moravské Sahaře skutečně velké, laboratorní rozbor zdejších písků ukázal, že jsou podobné asijské poušti Gobi.

    Váté písky nedaleko Hodonína.Váté písky nedaleko Hodonína. | Profimedia.cz

  • 11.Moravská Amazonie

    Komu není písek po chuti, může se na Moravě vydat do oblasti ze zcela jiného soudku. Toho tropického. Obejdete se tu navíc bez žluté zimnice a dalších exotických nemocí. Na soutoku řeky Moravy a Dyje, přímo na hranici mezi Českou republikou, Rakouskem a Slovenskem se nachází oblast přezdívaná Moravská Amazonie.

    Je to jeden z nejrozsáhlejších lužních lesů v Evropě. Jako lužní les se označuje druh lesu, který je velmi podmáčený, jelikož má vysokou hladinu podzemní vody. Na první pohled vypadá jako zatopený, ale to je v pořádku. Díky své extrémní absorpční schopnosti dokáže pojmout mimořádné množství hydratace, čímž například chrání obce při záplavách – je ještě efektivnější než přehrada.

    Dříve byly lužní lesy na území Česka velmi časté, dnes už jsou spíše vzácností. Činností člověka a postupným kácením téměř vymizely. V současnosti tu proto najdeme jen čtyři, přičemž Dyjský trojúhelník, jak zní oficiální název Moravské Amazonie, je aktuálně největším lužním lesem v Česku.

    Vydat se do něj skutečně připomíná výlet do pralesa. Bude vás čekat velké vlhko, hustá síť říčních pramenů a specifická fauna a flora – když budete mít štěstí, narazíte třeba na čápa černého nebo bobry. Jen si výlet naplánuje na období, kdy nebude příliš deštivo, jinak nebude les prostupný. Jako výchozí bod můžete zvolit Břeclav.

    Lužní les u soutoku Moravy a Dyje.Lužní les u soutoku Moravy a Dyje. | Foto Blesk - Jiří Nováček

  • 12.Moravské Toskánsko

    Komu nevyhovuje ani extrémní sucho, ani extrémní morko, může zvolit krajinu, která má podmínky „tak akorát“, navíc připomíná Itálii. Moravské Toskánsko je podle fotografů jedním z nejfotogeničtějších regionů Česka. Opravdu vypadá jako jih Evropy - zvlněná krajina hraje všemi barvami a při cestách dostanete téměř na každém rohu dobré víno.

    Moravské Toskánsko se rozprostírá v okolí města Kyjov a podle renomovaného časopisu Condé Nast Traveller patří mezi padesát nejkrásnějších míst světa. Vyrazit můžete jak pěšky, tak na kole, v každém případě si ale nezapomeňte fotoaparáty.

    Pohled na Moravské Toskánsko.Pohled na Moravské Toskánsko. | red

  • 13.Český Versailles

    Přírody už bylo hodně, chce to i nějaké památky. Milovníci architektury, kterým se stýská po opulentních palácích ve Francii, mohou vyrazit do zámku Nové Hrady u Litomyšle. Tomu se díky jeho vzhledu přezdívá Český Versailles, jelikož je vybudovaný ve stejném zdobném rokokovém stylu.

    Stavba vznikla mezi lety 1774-1777 a stojí za ní hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. Inspirace skutečně pochází z francouzských letních sídel, nechybí ani francouzská brodériová zahrada či farma jelení a daňčí zvěře.

    Podle dosavadního plánu uvolňování protikoronavirových opatření by zámky a hrady měly otevřít 11. května, tak si udělejte poznámku v kalendáři. Návštěvu je možné spojit s výletem v nedaleké chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

    Zámek Nové Hrady u Litomyšle.Zámek Nové Hrady u Litomyšle. | Prazak, CC BY 2.5

zkratik ( 26. dubna 2020 12:37 )

jestli se ti tu nelíbí,můžeš se odstěhovat třeba do Wu-Chanu.Ať sedí lidi doma na (_:_) a posílí českou ekonomiku

xxxx666 ( 26. dubna 2020 09:57 )

To musí bejt terno trávit dovolenou tady.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud