9°C
Klíšťata mají žně a bude hůř, varují experti. Česko hlásí první nakažené encefalitidou
Klíšťata nezahálí ani v době pandemie koronaviru. Jihočeská hygienická stanice již nahlásila první případy pacientů s klíšťovou encefalitidou a také lymeskou boreliózou. Klíšťatům svědčí střídavé teploty a nahrává jim také karanténa, kterou lidé tráví v přírodě. Klíště můžete chytit i v městském parku, na hřišti, zahradě, nebo při vyndavání domácímu mazlíčkovi. Odborníci očekávají růst nakažených, protože zřejmě budeme trávit letní dovolenou v rámci Česka. Dá se v této době očkovat?
„V minulých dnech zaznamenali na Českokrumlovsku první prokázaný případ klíšťové encefalitidy. Druhý pacient byl hospitalizován na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice. K dnešnímu dni evidujeme v kraji i 28 případů lymeské boreliózy, která je zhruba pětkrát častější než klíšťová encefalitida, protože pozitivitu na přítomnost borelií vykazuje asi deset procent populace klíšťat. Letos zatím hlásí nejvyšší výskyt Jindřichohradecko, kde je polovina všech prokázaných případů v kraji, tedy čtrnáct, Táborsko má pět případů,“ informovala ředitelka Krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.
Vloni onemocnělo v ČR klíšťovou encefalitidou podle EPIDATu Státního zdravotního ústavu 774 osob, což bylo nejvyšší číslo za posledních 8 let, a boreliózou 4 105 osob.
Odborníci očekávají, že klíšťat bude letos opět víc, z důvodu přemnožených hlodavců, a také se obávají vyššího počtu nakažených, právě díky pandemii covid-19. Lidé poslední týdny tráví více v přírodě a zřejmě budou trávit letošní dovolenou doma.
Vliv počasí a drobných hlodavců
Pro larvy, které se pohybují nízko při zemi, jsou hlavním hostitelem klíšťat malá zvířata jako drobní savci (hlodavci), ještěrky a ptáci. Pokud tedy dojde k přemnožení hrabošů, mohou se paraziti rychleji množit. Rok poté, co se přemnoží drobní hlodavci, tak následuje populační exploze klíšťat. A k takovémuto přemnožení došlo v minulém roce. Navíc letošní mírná zima hrabošům a klíšťatům opět přála.
Spojitost mezi intenzitou výskytu klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy a přemnoženými hraboši prokázali čeští vědci. „Roky zvýšeného rizika nakažení lymeskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku," popsal výsledky tříletého výzkumu vedoucí katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty Emil Tkadlec.
Pozor při karanténních vycházkách i sportu
Infikovaná klíšťata se vyskytují v lesích, ale i v městských parcích či na zahrádkách rodinných domů, chat a chalup. Riziko setkání s infikovaným klíštětem tak hrozí při běžných aktivitách, jako je zahradničení, venčení psa, houbaření, při odpočinku v parku, ale i při sportech provozovaných venku či v přírodě.
„Zvíře si klíště přinese domů i z parku, nebo ze zahrady, velmi často jsou ve stínu a na vlhčích místech, ve vyšším travnatém porostu, v houští nebo v živých plotech. Už dávno neplatí, že klíštětem jsme ohroženi jen ve volné přírodě,“ varuje virolog Rastislav Maďar.
K přenosu nákazy pak může dojít i při odstraňování klíštěte ze srsti psů nebo koček. Z toho důvodu je vhodné odstranění klíšťat provádět speciálním nástrojem – např. pinzetou a v ochranných rukavicích.
Nákaza už do dvou hodin
Doba přisátí klíštěte je důležitým faktorem – čím dříve je klíště odstraněno, tím menší je riziko přenosu nákazy na člověka. Boreliovou nákazu přenesou klíšťata na člověka za 24 hodin od přisátí, virus klíšťové encefalitidy však už za dvě hodiny.
„Ochrana repelentem a dlouhé nohavice nejsou 100% ochranou a často nás ani nenapadne používat je ve městě,“ varuje Hana Cabrnochová, praktická lékařka pro děti a dorost z Prahy.
Očkování proti covid-19 vs. existující očkování
Odborníci v různých státech se nyní zaměřují na přípravu očkovací látky proti covid-19. Na tu s napětím čeká i veřejnost. Přesto ale lidé nevyužívají možnost očkování proti dalším nemocem, které ohrožují zdraví, amohou způsobit dokonce i smrt. „Je paradoxní, že lidé volají po neexistujícím očkování proti covid-19, ale na druhou stranu plně nevyužívají očkovací látky, které lékaři k dispozici mají a které chrání před dalšími vážnými onemocněními. Jako příklad může sloužit očkování proti klíšťové encefalitidě nebo chřipce. Někteří dokonce odmítají i povinná očkování – situace kolem očkování proti spalničkám je všeobecně známá. Je otázkou, jak se postaví k situaci tito odmítači očkování. A další otázkou též je, zda si budou lidé ochotni za své zdraví připlatit, pokud očkování bude k dispozici,“ říká doktorka Lenka Petroušová z Fakultní nemocnice Ostrava.
Je možné se teď očkovat?
Očkování je možné po celý rok, nejsou měsíce, kdy by nemělo účinek, či by bylo zbytečné. Vakcinace probíhá ve třech základních dávkách, již po druhé dávce nastupuje vysoký ochranný účinek. Přeočkování je doporučováno po třech či pěti letech v závislosti na věku a použité vakcíně.
„V letních měsících, kdy jsou klíšťata vysoce aktivní, doporučujeme zkrácené vakcinační schéma. To proto, aby ochranný účinek nastoupil co nejdříve. Čtrnáct dní po první dávce je podaná dávka druhá. Za další dva týdny již nastupuje ochranný účinek. Další očkování je následně stejné jako u klasického schématu,“ vysvětluje Maďar.
Náklady na jednu dávku činí přibližně 900 Kč, přičemž je možné požádat o příspěvek na očkování u pojišťovny. Ten se uplatňuje i v případě přeočkování, které probíhá jednou dávkou po 3 až 5 letech.
Domluvit se ale musíte se svým praktickým lékařem. Řada z nich odložila neakutní ošetření na později.
Následky? Doživotní
Klíšťová encefalitida je onemocnění, u kterého se, stejně jako u covid-19, průběh zhoršuje s věkem. Stejně tak se zvyšuje riziko trvalých následků, které u nového typu koronaviru nejsou.
„Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že onemocnění u starších osob mívá horší průběh, často se rozvine těžší neurologické postižení, dochází ke zhoršení funkcí nervového systému i ve smyslu zhoršení paměti, výbavnosti, poruch spánku. Navíc u starších nemocných často v důsledku akutního onemocnění dochází k dekompenzaci základních onemocnění, např. cukrovky, onemocnění srdce a podobně. Současně taktéž rehabilitace a úprava zdravotního stavu do stavu před onemocněním trvá delší dobu, navíc u některých nemocných zůstává i trvalé postižení, např. ochrnutí končetin jako následek onemocnění,“ popisuje onemocnění a jeho následky doktorka Petroušová.
