Landovský o válce: Moskva otevřeně lže, jsou to zvěrstva! V Česku jsme v bezpečí
Na ukrajinská města dopadají další ruské bomby a počty obětí, a to včetně dětských, narůstají každým dnem. V noci z neděle na pondělí Rusové útočili na Kyjev i město Sumy. Jejich bomby zasáhly obchodní centrum a chemičku, kde zapříčinily obří únik čpavku. Ukrajinská tajná služba dostala informaci o tom, že do Charkova míří ruské jednotky s cílem obsadit ho a zmasakrovat obyvatelstvo. Ukrajinský prezident Zelenskyj volá mimo jiné po bezletové zóně nad Ukrajinou. Proč ji NATO nezavede? Je opatrná reakce Aliance na místě a jak nás spojenci v případě zhoršení bezpečnostní situace ochrání? Nejen o tom hovořil v pondělním Epicentrum český velvyslancem při NATO Jakub Landovský.
„Moskva otevřeně lže. Všichni víme, jak válka vypadá. Je to absolutní zvěrstvo a porušení všech pravidel a porušení mezinárodních smluv. Všechny meze jsou překročeny,“ řekl na úvod velvyslanec Landovský.
Podle něj bychom nyní měli myslet na dvě věci. A tedy jak pomoci Ukrajincům a jak našim občanům zajistit bezpečí. Zatím se ale Češi nemusí obávat. „Jednoznačně jsme v bezpečí. A to proto, že funguje NATO zajišťující vojenské bezpečí a ekonomické bezpečí nám zajišťuje EU,“ zdůraznil velvyslanec.
Bezletová zóna otevřeným vstupem do války
Západ podle části veřejnosti ale stále nedělá dost, respektive NATO. Jak ale připomíná velvyslanec, aliance je obranného charakteru. A i zavedení bezletové zóny, po které volá Ukrajina, by mohlo vyvolat nechtěnou reakci. „Kdo si vezme na bedra vynucování zóny, tak nebude jen ničit ruské stíhačky, ale i ruskou protivzdušnou obranu (…) Ti co po ní volají, by si měli uvědomit, že tak volají i po přímém zapojení do konfliktu, což bude nahrávat Putinovi,“ podotknul.
Ruští a běloruští lyžaři budou i v nadcházející sezoně vyloučeni ze všech závodů v mezinárodní konkurenci. Světová lyžařská federace FIS dnes oznámila, že na postoji zakázat reprezentantům obou zemí kvůli invazi na Ukrajinu start v jejích soutěžích nic před blížícím se startem nového ročníku nezměnila.
„Současný postoj FIS nepovolit účast ruských a běloruských sportovců a funkcionářů na akcích FIS zůstává v platnosti až do odvolání,“ uvedla FIS v prohlášení po on-line zasedání rady.
Arménský premiér Nikol Pašinjan nevidí žádné výhody v pokračující přítomnosti ruských základen na území své vlasti. Řekl to v dnes zveřejněném rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal. V něm reagoval na zářijovou vojenskou ofenzívu Ázerbájdžánu, při níž Baku ovládlo Náhorní Karabach, tamní separatistické úřady kapitulovaly a většina z asi 120.000 etnických Arménů z regionu uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí.
„Tyto události nás v podstatě přivedly k rozhodnutí, že musíme diverzifikovat naše vztahy v bezpečnostní oblasti, a o to se nyní snažíme,“ řekl Pašinjan. Arménie, kterou s Ruskem váže vojenská aliance a hospodářská unie, hledá nové partnery, protože Moskva podle arménského předsedy vlády nedokázala dostát svým spojeneckým závazkům.
Bitva věnců se dnes strhla v arktickém městečku Kirkenes na severu Norska, když ruský diplomat údajně zakryl vlastním věncem věnec, který položili zástupci místní radnice k památníku osvobození tohoto regionu Rudou armádou v roce 1944. S odkazem na vysílání norské veřejnoprávní stanice NRK o tom napsala agentura AP.
Starosta města Magnus Maeland odložil ruský věnec rozzlobeně stranou, přihlížející žena, podle NRK ruské národnosti, jej ale vzápětí vrátila zpět. „Takhle se tu lidé nechovají,“ řekl Maeland stanici NRK. „Každý by měl mít možnost položit květiny k památníku, ale ne přes oficiální obecní věnec,“ dodal.
Několik obyvatel města, které leží pouhých sedm kilometrů od hranic s Ruskem, už před slavnostním pokládáním věnců vyzvalo místní zástupce Ruské federace, aby se obřadu raději neúčastnili.
Místní historici Marit Bjerkengová a Harald Sunde v názorovém sloupku minulý týden napsali, že „oficiální představitelé Ruska by neměli pořádat žádné vzpomínkové akce ani vystupovat u památníků na norské půdě“, protože by to podle nich bylo vnímáno jako „urážka Norska, Ukrajiny a obětí války ve všech zemích“. Kirkenes si každoročně 25. října připomíná osvobození města za druhé světové války Rudou armádou.
Na dotaz, kde jsou tedy naše hranice – pomyslná červená linie – Landovský uvedl, že se nyní hovoří o hranici v podobě využití chemických zbraní. „To je posunutí konfliktu na jinou úroveň a Rusko by za to enormně zaplatilo,“ dodal.
Konflikt je podle velvyslance jak vystřižený z 18. nebo 19. století. Zdůraznil také, že Rusko je jasným agresorem. A proč by se Češi neměli bát utrhnout i ze svého pohodlí? A byla Fialova cesta do Kyjeva chybou? To se dozvíte již nyní v záznamu rozhovoru.
B-moll je název stupnice. V souvislosti s Čajkovským jde o jeho nádherný klavírní koncert, což nemá souvislost s těmi Střevíčky.