Vlna utečenců nemá obdoby! Uprchlíci z Ukrajiny mohou v ČR nově pracovat bez povolení
Jen tři týdny stačily, aby se vlna uprchlíků z Ukrajiny zařadila mezi největší ve 20. století. Podle odhadů jich před ruskou invazí uteklo už přes 3 miliony, což je více než během občanské války v Jugoslávii. Od tohoto týdne také začíná platit tzv. lex Ukrajina, který mimo jiné zajišťuje, že uprchlíci v Česku mohou pracovat bez pracovního povolení.
Především východní a střední Evropa čelí v posledních třech týdnech nevídané vlně uprchlíků z Ukrajiny. Ti ve velkém překračují hranice kvůli ruské okupaci ve snaze zachránit si holý život. A takový příliv za tak krátkou dobu Evropa nepamatuje od konce druhé světové války.
Za poslední tři týdny prchlo z Ukrajiny přes 3,17 milionu lidí, jde hlavně o ženy a děti. Největší nápor nyní zažívá Polsko, kam zamířilo přes dva miliony Ukrajinců. Výrazně menší Slovensko už přijalo přes 213 tisíc uprchlíků a na hranicích kapacit už je i Česko.
Nouzový stav
Podle představitelů české vlády přišlo za tři týdny války do země asi 270 tisíc uprchlíků, podle nejaktuálnějšího přehledu ministerstva vnitra dostalo vízum už přes 200 tisíc lidí.
Ministr vnitra Vít Rakušan (43, STAN) včera v televizi CNN Prima řekl, že vláda bude muset požádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Ten platí kvůli návalu utečenců před válkou od 4. března. Podle jihočeského hejtmana a šéfa Asociace krajů Martina Kuby (48, ODS) je tento krok nezbytný.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích napsal, že měl „dlouhý a smysluplný rozhovor“ s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří se s ruským prezidentem setkali začátkem tohoto týdne. Rozhovoru se zúčastnili také tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Andrej Gnatov, kteří se v posledních dnech setkali s Whitkoffem a Kushnerem v Miami.
„Zaměřili jsme se na mnoho aspektů a rychle jsme prodiskutovali klíčové otázky, které by mohly zajistit ukončení krveprolití a odstranit hrozbu třetí ruské invaze, stejně jako hrozbu, že Rusko nesplní své sliby, jak se to v minulosti mnohokrát stalo. Ukrajina je odhodlána i nadále poctivě spolupracovat s americkou stranou na skutečném nastolení míru,“ napsal Zelenskyj a přidal slova vděčnosti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Ukrajinský prezident jasně uvedl, že Gnatov a Umerov se vracejí do Kyjeva: „Očekávám Rustema Umerova a generála Gnatova s podrobnou zprávou. Nemůžeme o všem diskutovat po telefonu, takže musíme s týmy detailně propracovat nápady a návrhy.“
Macron na sociální síti odsoudil ruský noční útok na Ukrajinu a potvrdil, že se v pondělí vydá do Londýna na schůzku se Zelenským, Starmerem a Merzem. „Rusko se samo uzavírá do eskalace a neusiluje o mír. Důrazně odsuzuji masivní údery, které byly včera v noci namířeny proti Ukrajině, zejména proti její energetické a železniční infrastruktuře. Musíme i nadále vyvíjet tlak na Rusko, abychom ho donutili zvolit si mír,“ píše na síti X.
„Ukrajina se může spolehnout na naši neochvějnou podporu. To je samotný účel úsilí, které jsme vynaložili v rámci Koalice ochotných. V tomto úsilí budeme s Američany pokračovat, abychom Ukrajině poskytli bezpečnostní záruky, bez nichž nebude možný žádný pevný a trvalý mír. V sázce na Ukrajině je totiž také bezpečnost celé Evropy,“ dodal.
Obrazem: Prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k účastníkům vůbec druhé vojenské modlitební snídaně v historii Ukrajiny.
Převážně ženy a děti
Více než polovinu všech utečenců z Ukrajiny u nás tvoří děti. Mezi dospělými pak ve velkém převažují ženy, které tvoří kolem 80 procent ukrajinských uprchlíků v Česku.
Práce a humanitární dávky
Váleční uprchlíci z Ukrajiny mohou od tohoto týdne pracovat v Česku bez pracovního povolení. S vízem ke strpění se mohou o místo ucházet volně, firmy je budou moci přijmout na jakoukoliv pozici. Příchozí budou moci získat také novou humanitární dávku 5 000 korun na zajištění potřeb a základního vybavení pro začátek života v ČR. Počítá s tím takzvaný lex Ukrajina, který začíná platit.
Lex Ukrajina se skládá ze tří norem na pomoc válečným uprchlíkům. Normy upravují přidělování ochrany a víz, zaměstnávání, sociální zabezpečení, přístup ke zdravotní péči či ke vzdělávání.
Vláda předlohy schválila 9. března, o týden později je přijala Sněmovna a minulý čtvrtek je podpořil i Senát a podepsal prezident. Nová pravidla začínají platit vyhlášením ve Sbírce zákonů. Její část s touto legislativou se rozešle v pondělí 21. března.
Cizinci ze zemí mimo EU v Česku většinou potřebují zaměstnanecké a modré karty či povolení k zaměstnání. Nemusí je mít migranti, kteří smějí v ČR žít trvale. Podle nového zákona mají uprchlíci z Ukrajiny s vízem ke strpění stejné postavení jako přistěhovalci s povolením k trvalému pobytu. O povolení tak nemusejí žádat. Práci si mohou hledat přímo, nemusí chodit na úřad práce. Hlásit se mohou třeba na inzerát.
Podle podkladů k normě se běženci budou moci zapsat i do evidence nezaměstnaných. Úřady práce jim pak budou poskytovat poradenství a při splnění podmínek i podporu a případně také rekvalifikaci a příspěvky na zaměstnávání.
Česko má využít vzdělání uprchlíků
Podle expertů na problematiku integrace by příchozí neměli končit v nízkokvalifikovaných profesích a Česko by mělo jejich vzdělání co nejvíc využít. Mělo by proto uznávání kvalifikací zjednodušit a urychlit a také posílit kurzy češtiny, radí odborníci.
Úřad práce nabízel dnes na svém webu 342 000 volných míst. Tři čtvrtiny z nich byly pro lidi bez vzdělání či se základním vzděláním. Zhruba 13 350 pozic bylo pro vysokoškoláky a 23 600 pro pracovníky s maturitou. Celkem 8 800 pozic bylo ve zdravotnictví a 2200 ve vzdělávání.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) několikrát zopakoval, že uprchlíci z Ukrajiny si nemusí práci hledat přes prostředníky a na zaměstnávání příchozích se také zaměří inspekce práce. Jurečka pohrozil sankcemi při nerovném zacházení.
Podpora 5 tisíc na měsíc
Od příštího týdne mohou lidé s vízem ke strpění žádat také o novou humanitární dávku 5 000 korun. Mají na ni nárok za měsíc, v němž získali vízum. K vyřízení mohou využít aplikaci, kterou ministerstvo práce podle své mluvčí Evy Davidové spustí v pilotním provozu v pondělí. Po týdenním otestování a doplnění by pak mělo být možné humanitární podporu vyřídit i bez návštěvy úřadu práce. Má to proces urychlit a ulevit přetíženým úřadům. Dávku bude možné v případě potřeby pak pobírat ještě dalších pět měsíců, bude o ni ale nutné pravidelně žádat.
Zákon o zaměstnávání a sociálním zajištění válečných uprchlíků z Ukrajiny má platit do konce března příštího roku.
