Vlna utečenců nemá obdoby! Uprchlíci z Ukrajiny mohou v ČR nově pracovat bez povolení
Jen tři týdny stačily, aby se vlna uprchlíků z Ukrajiny zařadila mezi největší ve 20. století. Podle odhadů jich před ruskou invazí uteklo už přes 3 miliony, což je více než během občanské války v Jugoslávii. Od tohoto týdne také začíná platit tzv. lex Ukrajina, který mimo jiné zajišťuje, že uprchlíci v Česku mohou pracovat bez pracovního povolení.
Především východní a střední Evropa čelí v posledních třech týdnech nevídané vlně uprchlíků z Ukrajiny. Ti ve velkém překračují hranice kvůli ruské okupaci ve snaze zachránit si holý život. A takový příliv za tak krátkou dobu Evropa nepamatuje od konce druhé světové války.
Za poslední tři týdny prchlo z Ukrajiny přes 3,17 milionu lidí, jde hlavně o ženy a děti. Největší nápor nyní zažívá Polsko, kam zamířilo přes dva miliony Ukrajinců. Výrazně menší Slovensko už přijalo přes 213 tisíc uprchlíků a na hranicích kapacit už je i Česko.
Nouzový stav
Podle představitelů české vlády přišlo za tři týdny války do země asi 270 tisíc uprchlíků, podle nejaktuálnějšího přehledu ministerstva vnitra dostalo vízum už přes 200 tisíc lidí.
Ministr vnitra Vít Rakušan (43, STAN) včera v televizi CNN Prima řekl, že vláda bude muset požádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Ten platí kvůli návalu utečenců před válkou od 4. března. Podle jihočeského hejtmana a šéfa Asociace krajů Martina Kuby (48, ODS) je tento krok nezbytný.
Rusko brzy vyvine rivala americké satelitní internetové služby Starlink, řekl dnes šéf ruského kosmického programu Roskosmos Dmitrij Bakanov. Země se podle něj snaží opustit zastaralé myšlení a zvrátit dominanci společnosti SpaceX podnikatele Elona Muska, která Starlink provozuje. Informuje o tom agentura Reuters. Službu Starlink hojně využívá na bojišti ukrajinská armáda, která se čtvrtým rokem brání ruské vojenské agresi.
Slovensko bude podle ministryně hospodářství Denisy Sakové připraveno nahradit dodávky ruské ropy a plynu, až bude mít k dispozici náhradní přepravné trasy s dostatečnou kapacitou. Saková to dnes řekla novinářům v reakci na výzvy amerických politiků, aby se země zbavila dovozu uvedených ruských energií rychleji.
„Musíme nejdříve mít podmínky k tomu, abychom nezařezali náš průmysl a naše hospodářství. Po neobnovení dodávek plynu přes Ukrajinu jsme země, která je na konci každého potrubí. Chceme diverzifikovat, ale musíme spoléhat na přenosové kapacity tras. Jsme odkázáni na milost a nemilost okolních zemí. To samé se týká i ropy,“ uvedla Saková.
Řidič tramvaje Daniel Bejvl, který podle státní zástupkyně napadl a hanobil Ukrajince, popřel u soudu vinu. Připustil pouze, že ve vypjaté situaci řekl cestujícím s malým dítětem, že nemají právo být v Česku. Své vystupování označil za osobní zkrat, kterého lituje. Za výtržnictví a za hanobení národa hrozí třicetiletému muži až dvouleté vězení.
Konflikt se stal večer 27. února v tramvaji číslo 7 na zastávce Vršovické nádraží v Praze 10. Řidič tramvaj zastavil, protože ve voze dělalo hluk dítě, které poskakovalo po sedadle v botách. Došel k třiašedesátiletému muži, který dítě doprovázel, a důrazně ho slovně napomínal. Když zjistil, že cestující jsou z Ukrajiny, tak jim podle státní zástupkyně Markéty Mizerové nadával do „ukrajinských sviní“ a řekl jim mimo jiné, ať „vypadnou ven“. Muže údajně udeřil pěstí do krku, a když muž, jeho manželka a malý vnuk vystoupili, pohrozil jim údajně ještě tyčí na výhybky.
Převážně ženy a děti
Více než polovinu všech utečenců z Ukrajiny u nás tvoří děti. Mezi dospělými pak ve velkém převažují ženy, které tvoří kolem 80 procent ukrajinských uprchlíků v Česku.
Práce a humanitární dávky
Váleční uprchlíci z Ukrajiny mohou od tohoto týdne pracovat v Česku bez pracovního povolení. S vízem ke strpění se mohou o místo ucházet volně, firmy je budou moci přijmout na jakoukoliv pozici. Příchozí budou moci získat také novou humanitární dávku 5 000 korun na zajištění potřeb a základního vybavení pro začátek života v ČR. Počítá s tím takzvaný lex Ukrajina, který začíná platit.
Lex Ukrajina se skládá ze tří norem na pomoc válečným uprchlíkům. Normy upravují přidělování ochrany a víz, zaměstnávání, sociální zabezpečení, přístup ke zdravotní péči či ke vzdělávání.
Vláda předlohy schválila 9. března, o týden později je přijala Sněmovna a minulý čtvrtek je podpořil i Senát a podepsal prezident. Nová pravidla začínají platit vyhlášením ve Sbírce zákonů. Její část s touto legislativou se rozešle v pondělí 21. března.
Cizinci ze zemí mimo EU v Česku většinou potřebují zaměstnanecké a modré karty či povolení k zaměstnání. Nemusí je mít migranti, kteří smějí v ČR žít trvale. Podle nového zákona mají uprchlíci z Ukrajiny s vízem ke strpění stejné postavení jako přistěhovalci s povolením k trvalému pobytu. O povolení tak nemusejí žádat. Práci si mohou hledat přímo, nemusí chodit na úřad práce. Hlásit se mohou třeba na inzerát.
Podle podkladů k normě se běženci budou moci zapsat i do evidence nezaměstnaných. Úřady práce jim pak budou poskytovat poradenství a při splnění podmínek i podporu a případně také rekvalifikaci a příspěvky na zaměstnávání.
Česko má využít vzdělání uprchlíků
Podle expertů na problematiku integrace by příchozí neměli končit v nízkokvalifikovaných profesích a Česko by mělo jejich vzdělání co nejvíc využít. Mělo by proto uznávání kvalifikací zjednodušit a urychlit a také posílit kurzy češtiny, radí odborníci.
Úřad práce nabízel dnes na svém webu 342 000 volných míst. Tři čtvrtiny z nich byly pro lidi bez vzdělání či se základním vzděláním. Zhruba 13 350 pozic bylo pro vysokoškoláky a 23 600 pro pracovníky s maturitou. Celkem 8 800 pozic bylo ve zdravotnictví a 2200 ve vzdělávání.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) několikrát zopakoval, že uprchlíci z Ukrajiny si nemusí práci hledat přes prostředníky a na zaměstnávání příchozích se také zaměří inspekce práce. Jurečka pohrozil sankcemi při nerovném zacházení.
Podpora 5 tisíc na měsíc
Od příštího týdne mohou lidé s vízem ke strpění žádat také o novou humanitární dávku 5 000 korun. Mají na ni nárok za měsíc, v němž získali vízum. K vyřízení mohou využít aplikaci, kterou ministerstvo práce podle své mluvčí Evy Davidové spustí v pilotním provozu v pondělí. Po týdenním otestování a doplnění by pak mělo být možné humanitární podporu vyřídit i bez návštěvy úřadu práce. Má to proces urychlit a ulevit přetíženým úřadům. Dávku bude možné v případě potřeby pak pobírat ještě dalších pět měsíců, bude o ni ale nutné pravidelně žádat.
Zákon o zaměstnávání a sociálním zajištění válečných uprchlíků z Ukrajiny má platit do konce března příštího roku.
