Přehledně: Velká uprchlická krize! Domovy opustilo 10 milionů lidí, Němci čekají milion běženců

Na Ukrajině je přibližně 6,5 milionu lidí, kteří opustili své domovy kvůli válce. Kromě toho přes 3,2 milionu uprchlíků opustilo i samotnou Ukrajinu, informovala v pátek Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Podle ní Ukrajina rychle směřuje k podobným úrovním počtu uprchlíků jako Sýrie v době války, která z domovů vyhnala na 13 milionů lidí.

Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho již své domovy kvůli válce na Ukrajině muselo opustit 10 milionů lidí.

Podle odhadů OSN více než 12 milionů lidí uvázlo na Ukrajině v oblastech zasažených konfliktem nebo nemůže uprchnout kvůli vysokým bezpečnostním rizikům, zničeným mostům a silnicím, kvůli nedostatku zdrojů a také informací o tom, kde je možné najít bezpečné útočiště a ubytování.

Ukrajinští uprchlíci v Praze: Které městské části jich hostí nejvíc? Žijí na poště, radnici či učilišti

Tato zjištění dnes zveřejnil Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), který údaje IOM označuje jako „dobré znázornění rozměru“ vnitřní migrace na Ukrajině. Takzvaných vnitřních uprchlíků bylo v zemi k dnešku podle těchto statistik 6,48 milionu.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že boje na Ukrajině po ruské invazi z 24. února vyvolaly nejvážnější uprchlickou krizi v Evropě od 2. světové války.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

22:29

23. 6. 2025

Vážení čtenáři,

pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

21:11

23. 6. 2025

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.

V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.

Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.

21:34

23. 6. 2025

Proruští hackeři dnes provedli sérii kybernetických útoků na několik obcí a organizací spojených se summitem NATO, který se koná tento týden v Nizozemsku. Informovala o tom podle agentury AP nizozemská vláda.

Nizozemský úřad pro kybernetickou bezpečnost uvedl, že k velké části útoků se na svém telegramovém účtu přihlásila proruská hackerská skupina vystupující pod jménem NoName057(16), která útočí na země podporující Ukrajinu. Útok měl podle něj pravděpodobně proruský ideologický motiv. Úřad také informoval, že událost dále vyšetřuje a je v kontaktu s nizozemskými i mezinárodními partnery.

Mluvčí radnice Haagu Raoul Rozestraten sdělil, že útoky zasáhly obce napříč celou zemí. "Zaznamenali jsme větší návštěvnost webových stránek některých našich poskytovatelů služeb. Teď už vše v Haagu funguje normálně," řekl agentuře AP.

Zobrazit celý online

Podle těchto odhadů polovina obyvatel Ukrajiny už domov buď opustila, nebo uvázla v zasažených oblastech nebo není schopna odejít. Ukrajina měla před válkou zhruba 44 milionů obyvatel.

Celkový počet lidí, které válka do středy vyhnala z domovů, odhaduje OSN na 9,56 milionu. Dalších 2,2 milionu lidí údajně odchod zvažovalo.

Počet lidí zasažených ruskou invazí na Ukrajinu, kteří dostali v České republice speciální víza, překročil 200 000. V sobotu jich ministerstvo vnitra vydalo 5427, celkem je od začátku války dostalo 200.852 lidí. Úřad dnes údaje zveřejnil na twitteru. Na cizinecké policii, kde mají lidé 30 dnů na nahlášení od příjezdu do Česka, se zaregistrovalo 107 797 lidí. V sobotu jich bylo 2139.

Na cizinecké policii nemusí svůj pobyt ohlašovat děti do 15 let, podle údajů ministerstva vnitra je jich mezi uprchlíky zhruba čtvrtina. O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek řekl, že Česká republika je na samé hranici počtu uprchlíků, který je bez větších problémů schopna absorbovat. Podle dřívějších modelů z minulých migračních vln ČR mohla přijmout takový počet uprchlíků, který odpovídá dvěma procentům obyvatel. Je to něco přes 200 000 lidí.

Pro uprchlíky z Ukrajiny je v současné době podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka nejdůležitější zajistit primární lékařskou péči, zejména pro děti. Speciální ambulance v nemocnicích, takzvané UA pointy, mají za cíl, aby se v běžných ordinacích praktických lékařů neomezila péče o české pacienty. Dvořáček to řekl v rozhovoru s ČTK. Ministerstvo také organizuje odvoz potřebných léků na Ukrajinu, další kamion pojede v příštím týdnu.

„Snažíme se vytvořit dodatečnou kapacitu. Praktičtí lékaři, gynekologové a další specializace to v tuto chvíli zvládnou. Nicméně u pediatrie víme, že byla už dřív poměrně hodně zatížená a kapacity jsou limitované,“ uvedl náměstek.

V současné době je podle něj obtížné kapacity plánovat. „Nedokážeme říct, co bude za týden, natož za měsíc. Jak se bude situace vyvíjet, bude se to upravovat. Jsme připravení dál reagovat,“ dodal. Na ministerstvu tak vznikají modely, co bude potřeba při 300.000 či 500.000 uprchlících v ČR.

ONLINE: Rusové poslali balistickou raketu na školu, dva mrtví a dvanáct zraněných, v troskách hledají další těla

Z odhadovaných 270.000 uprchlíků, kteří už v ČR jsou, je zhruba polovina dětí. V posledních dnech podle Dvořáčka přibývá i dospělých mužů, seniorů je stále méně než deset procent. Na jednu z 1800 ordinací pro děti a na jednu ordinaci by průměrně připadalo zhruba 60 až 70 dětí.

Problém ale je nerovnoměrné rozložení v ČR, větší nápor uprchlíků je v Praze, Brně a dalších větších městech. „Už před migrační krizí tam nebyly nadbytečné kapacity téměř žádné. Spíš byl problém pediatra najít,“ řekl Dvořáček.

Vznikají UA pointy

Při fakultních nemocnicích proto od tohoto týdně postupně vznikají UA pointy, nízkoprahové ordinace, které mají zejména ordinacím praktických lékařů pro děti a dorost odlehčit. „Nechceme, aby měli čeští pacienti pocit, že je jim péče méně dostupná, protože tam je hrozně moc ukrajinských dětí,“ dodal náměstek.

Povinně je má zřídit jedenáct fakultních nemocnic, které má ministerstvo zdravotnictví v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Plzni a Hradci Králové. Otevřela je už například pražská FN Bulovka, FN Ostrava nebo FN Plzeň. Krajské nemocnice ministerstvo podle Dvořáčka zatím neoslovilo, má ale naplánované jednání s Asociací krajů, kde jim systém představí. „Jestli to bude potřeba ve všech krajích, to nedokážeme říct, ale máme systém připravený,“ doplnil.

Uprchlíci bez příbuzných a zázemí v ČR

Uprchlíci, kteří přicházejí do ČR v posledních dnech, už častěji než předchozí vlna nemají v ČR žádné zázemí, známé či příbuzné. Je pro ně proto složitější si zajistit i lékařskou péči. Podle Dvořáčka tak budou už v koordinačních centrech, kde si vyřizují veškeré doklady, dostávat informaci o tom, kde nejbližší UA point najdou.

Lidé, kteří získají vízum strpění, se mohou také přihlásit do systému veřejného zdravotního pojištění. Mají tak nárok na stejnou zdravotní péči jako čeští pojištěnci, mohou navštívit jakékoliv zdravotnické zařízení, které má s pojišťovnou smlouvu. Pojistné za ně do doby, než získají zaměstnání, platí stát. Při současném počtu zhruba 190.000 nových pojištěnců jde asi o 350 milionů korun měsíčně.

Příval uprchlíků očekávají i v sousedním Německu. Podle deníku Bild se připravují Němci na zhruba milion uprchlíků.

"Kvůli Putinově invazi vláda očekává milion uprchlíků. Mnoho lidí ze zničených ukrajinských měst u nás zůstane déle. Putinova válka je stále brutálnější. Jeho vojáci pálí raketami na obytné domy a lidé mají často jen jednu šanci zachrnit si život před teroristickým bombardováním - útěkem," píše Bild.

Vláda dosud předpokládala, že v Německu hledá ochranu před bombami a násilím cca 340 tisíc Ukrajinců, dodal Bild. Jejich počet by se však v blízké době mohl zdvojnásobit až ztrojnásobit.

Náporu válečných uprchlíků čelí i Německo. V Eichenau nedaleko Mnichova chystají centrum ve sportovní hale. (16.3.2022) | Reuters

V minulosti přijala ČR (respektive Československo) dvě větší vlny uprchlíků v 90. letech, obě byly z Balkánu. Nejprve po roce 1992 zhruba 3500 lidí z Bosny a Hercegoviny, ze kterých zůstaly v ČR i po ukončení občanské války asi 2000 (lidé z bývalé Jugoslávie přišli do ČR také individuálně a pro legalizaci pobytu použili například rodinné vazby datující se do dob monarchie). Koncem 90. let pak následovala asi tisícovka kosovských Albánců, kteří se po skončení bojů většinou vrátili domů.

Evropa zažila masivní migrační vlnu v roce 2015, kdy na starý kontinent podle zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo více než 1,1 milionu uprchlíků. Většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili uprchlíci ze Sýrie, asi 20 procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku.

• 25. února - Vláda spustila druhý ze čtyř stupňů připraveného plánu pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. Počítá tak se zajištěním 5000 lidí a na tuto podporu a zabezpečení by podle odhadů mohlo být podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) potřeba 1,5 miliardy korun.
• 28. února - Česká republika oznámila, že na žádost slovenské policie vyšle na slovensko-ukrajinskou hranici 50 policistů, kteří budou mít za úkol pomáhat při registraci osob překračujících hranici.
• 2. března - Do Česka dorazilo z Ukrajiny po napadení této země ruskou armádou dosud zhruba 20.000 lidí. Na cizinecké policii se od začátku ruské invaze zaregistrovalo 13.977 uprchlíků z Ukrajiny. Ministerstvo vnitra vydalo 6449 speciálních dlouhodobých víz.
• Vláda kvůli efektivnější péči o uprchlíky z Ukrajiny vyhlásila v Česku od pátku 4. března nouzový stav.
• 4. března - Ministr vnitra Vít Rakušan uvedl, že v ČR je podle odhadů přes 50.000 uprchlíků z Ukrajiny. Ministerstvo vnitra vydalo zatím asi 27.000 víz, zhruba 10.000 lidí už získalo zdravotní pojištění.
• V Kongresovém centru na pražském Vyšehradě začalo fungovat nonstop otevřené asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky.
• 6. března - Odhad uprchlíků v ČR překonal 100.000. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová České televizi řekla, že z Ukrajiny by kvůli ruské invazi mohlo do dalších evropských zemí podle odhadů komise zamířit až osm milionů uprchlíků.
• 7. března - Pražský magistrát oznámil, že poskytne ze svého rozpočtu na pomoc ukrajinským uprchlíkům 250 milionů korun.
• 8. března - Celkem se již nahlásilo podle údajů ministerstva vnitra téměř 54.000 ukrajinských uprchlíků. Speciálních víz udělilo vnitro více než 74.000.
• 9. března - Vláda schválila návrh zákona, podle něhož by uprchlíci z Ukrajiny mohli dostávat humanitární dávku 5000 korun na pokrytí potřeb. Příchozí v nouzi by ji mohli pobírat opakovaně, a to případně ještě pět měsíců. Prchající z Ukrajiny by měli mít možnost pracovat bez pracovního povolení a vláda také schválila prodloužení lhůty pro registraci uprchlíků na cizinecké policii ze tří na 30 dnů.
• 10. března - Rakušan uvedl, že z údajů mobilních operátorů vyplývá, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli do Česka, se blíží 200.000. Cizinecké policii se dosud ohlásilo téměř 70.000 lidí, ministerstvo vnitra udělilo přes 108.000 speciálních víz.
• Češi za dva týdny od začátku ruské invaze přispěli ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině částkou převyšující dvě miliardy korun. České nevládní organizace podle dostupných údajů vybraly minimálně 1,7 miliardy korun, další půl miliardu korun zatím získalo ukrajinské velvyslanectví v Praze ve sbírce na podporu ukrajinské armády a domobrany.
• 11. března - Sněmovna na návrh poslanců vládní koalice a opozičního hnutí ANO doplnila vládní návrh zákona o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu a schválila zvýšení kapacit českých škol kvůli dětem uprchlíků z Ukrajiny. Starat se o ně budou moci do konce letošního srpna i ukrajinští pedagogové, kteří by nesplňovali podmínku znalosti češtiny.
• Poslanci schválili státní rozpočet koaliční vlády Petra Fialy (ODS), který počítá se schodkem 280 miliard korun. Na pomoc ukrajinským uprchlíkům vláda přidala z rozpočtové rezervy ministerstvu vnitra 1,5 miliardy korun.
• 12. března - Na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech se dosud v Česku zaregistrovalo přes 78.000 uprchlíků z Ukrajiny. Speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí vydalo ministerstvo vnitra na 133.000. Kapacity státu jsou podle hasičů vyčerpané, Česko požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o poskytnutí 25 modulárních humanitárních základen, ve kterých by bylo možné ubytovat až 50.000 uprchlíků z Ukrajiny.
• 16. března - Vláda schválila příspěvek na dočasné nouzové přístřeší například v tělocvičnách 200 korun za osobu a noc včetně stravy bez ohledu na to, zda se bude jednat o dospělého nebo dítě. V jiných ubytovacích zařízeních bude dotace státu činit 250 korun bez stravy. Lidé, kteří u sebe doma či ve svých bytech ubytují uprchlíky, by mohli dostávat na ubytovanou osobu solidární příspěvek 3000 korun měsíčně, nejvíce ale 9000 korun měsíčně na domácnost.
• Ministři se na jednání s hejtmany shodli na přerozdělování uprchlíků z nejvytíženějších krajů. Odvíjet se bude od počtu obyvatel kraje či ekonomické výkonnosti.
• 17. března - Ministerstvo vnitra udělilo téměř 180.000 víz určených pro lidi z Ukrajiny. Cizinecké policii se nahlásilo skoro 100.000 uprchlíků.
• Senát schválil tři zákony, které mají usnadnit přístup Ukrajinců k práci a ke zdravotnímu pojištění a jejich dětí do škol, vzápětí je podepsal prezident Miloš Zeman. Uprchlíci získají příspěvek, tzv. humanitární dávku 5000 korun, a to i opakovaně.
• 20. března - Počet lidí zasažených ruskou invazí na Ukrajinu, kteří dostali v České republice speciální víza, činí 200.852. Na cizinecké policii, kde mají lidé 30 dnů na nahlášení od příjezdu do Česka, se zaregistrovalo 107.797 lidí.