Šéf dobrovolníků o speciálních covidových týmech, psychických šrámech i nenápadných hrdinech

Dobrovolníkem může být podle slov Richarda Smejkala téměř kdokoliv. „Péče u lůžka je velmi důležitá a ukazuje se, že člověk na ni nemusí být nijak speciálně kvalifikovaný a že stačí absolvovat jednodenní kurz,“ vysvětlil velitel ústředního krizového týmu s tím, že u nich toto proškolení už absolvovalo přes pět tisíc osob. Někteří z nich poté dokonce přetavili své dobrovolné pomáhání na částečné úvazky v nemocnicích.

Převlékání postelí i výměna plen: Redaktorka Blesk Zpráv absolvovala kurz pro dobrovolníky

Jednoznačně nejnáročnějším obdobím v kontextu jednotlivých vln pandemie bylo loňské jaro, kdy počty hospitalizovaných dosahovali přes 9 tisíc osob a ve vážném stavu byla téměř čtvrtina pacientů. „My jsme v té době neposílali dobrovolníky jen jednotlivě, ale vytvářeli jsme tří až pětičlenné týmy a ty jsme posílali vždy na tři dny do nemocnice, na tři ranní a tři noční směny, aby se po dvanácti hodinách prostřídaly,“ popsal rotační systém, který nazvali M-72.

„Zjistili jsme, že to už je náročnější mise, že jste v první linii boje s covidem a můžete si z toho odnášet i nějaké psychické šrámy a proto jsme zavedli pravidelná setkání před a po misi. Tam se ukázalo, že to pro některé byla opravdu těžká zkušenost, z které si odnesli i nějaké psychické šrámy,“ vysvětlil, proč někteří dobrovolníci pak už misi nechtěli opakovat. Na druhou stranu pro některé byla možnost vhlédnout do práce zdravotníků a na vlastní kůži zažít, jak moc byla jejich pomoc potřebná důvodem, proč se k této činnosti vraceli. 

Těžké břemeno

Česko se poslední rok drží mezi deseti zeměmi s nejvyšší úmrtností na covid-19. Setkání se smrtí a etika s ní spojená je i jedním z témat ošetřovatelského kurzu Českého červeného kříže. Na jaře 2020 se však právě vzhledem k náročnosti situace v nemocnicích rozhodli zaktivovat navíc i psychology. „Pro některé lidi, bylo to, s čím se setkali hodně těžké a my jsme nechtěli, aby to byla věc, která člověka traumatizuje nebo aby si odnášeli do svého osobního života nějaké těžké břemeno,“ vysvětlil Smejkal.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

„Spousta lidí si myslí, že ten červený kříž znamená zdravotník, ale tak to nemusí být…Před covidem to byla nemyslitelná záležitost, že by někdo z ulice - nezdravotník se mohl dostat až prakticky do té přímé péče, ale ukazuje se při krizi, že když už dochází personál a není, kdo by u toho lůžka mohl být, tak je potřeba nějaký mechanismus najít,“ popsal krizovou připravenost této mezinárodní organizace.

„Je také důležité říci, že ten kdo pomáhá, není jen ten, který se ocitne v první linii a v ruce drží obvaz, je to armáda lidí, která stojí v pozadí, organizují, jsou to řidiči, jsou to lidé, kteří připraví svačiny, nabalíčkují, co je třeba. Ti nejsou vidět a i jim patří velký dík. Protože i oni jsou velmi důležití a i malá část pomoci, se může ukázat jako klíčová,“ řekl Richard Smejkal v závěru pořadu Epicentrum.