Chyby vlády, nová vlna covidu i „švejkovství“ Čechů: Hádky v debatě Blesku o zdravotnictví

Ve studiu Blesk Zpráv při čtvrté předvolební debatě na téma zdravotnictví diskutovala pětice hostů - poslanec ANO a lékař Jiří Mašek, za ČSSD pak bývalý dlouholetý hejtman na Vysočině Jiří Běhounek. Koalice Pir+STAN vyslala do debaty Ondřeje Dostála, pirátského specialistu na zdravotnictví a také pediatra Pavla Nechanického (za STAN). Barvy koalice Spolu přišel hájit poslanec KDU-ČSL a lékař Vít Kaňkovský.  

Zástupce KSČM Stanislav Mackovík, exposlanec, zdravotník a středoškolský pedagog, svou účast v debatě hodinu před vysíláním přes tiskovou mluvčí zrušil.

Hrozba nové vlny a problém se řízením

Nechanický při dotazu, zda za 30 tisíc mrtvých při covidové pandemii může vláda, reagoval slovy: „Je to ošemetná otázka. Dá se říct, že ano, dá se také říct, že ne. V zásadě ty důvody, proč máme tolik nemocných a tolik mrtvých, se dají rozdělit do toho, že přišla spousta onemocnění, ale byl trošku chaotický systém řízení zdravotnictví na začátku. To si přiznejme, to nebylo úplně optimální,“ míní pediatr, podle kterého si vláda nenašla dostatečné odborníky, kterým by naslouchala.

„Bohužel, do té nové éry, která nás bude čekat, to znamená do další - a já doufám, že alespoň malé - vlny epidemických onemocnění vstupujeme sice poučeni z minula, ale chybí nám trošku lepší řízení,“ poznamenal. „Mám pocit, že stále radí a velí lidé, kteří nenesou úplně tu největší zodpovědnost. Každý do toho mluví, každý se stal odborníkem, každý je najednou epidemiologem," podotkl.

S Nechanickým souhlasil i zástupce hnutí ANO Mašek. „Ani my jako politici jsme tomu moc nepomohli,“ uvedl. Ke 30 tisícům mrtvých poukázal na mezinárodní srovnání. „Když se ale přepočítá počet mrtvých na počet potvrzených onemocněných, tak jsme na číslovce 1,6 %. Ty nejlepší státy v Evropě měly 1,3 % zemřelých. Vzývané Německo 2,2 % z infikovaných, Polsko 2,5 %,“ vypočítával Mašek.

České švejkovství?

„Nebyli jsme best in covid možná v té první vlně, ale pak ta naše obezřetnost polevila,“ připustil přitom Mašek. A zmínil v narážce také oslavu konce pandemie na pražském Karlově mostě. „I to určité naše, často citované švejkovství v tom národě, jak to eventuelně lze obejít, že ne vždy budeme roušky mít a že se dá popíjet pivo v garážích, což se třeba na venkově dělo,“ kritizoval národ za obcházení vládních opatření ve studiu Mašek.

„My jsme prošli mnohem těžší další vlnou, která přinesla ty oběti. Oběti přišly proto, že tehdy tady ještě nebylo očkování,“ míní Mašek s tím, že úmrtí nyní nejsou proto, že jsou lidé často naočkovaní.

Podle Jiřího Běhounka je otázka na 30 tisíc zemřelých během covidu jen podsouvaná veřejnosti, „aby se ukázalo, jak jsou politici natvrdlí.“ Poukázal přitom situaci z Česka z března a dubna loňského roku. „Všichni auf, téměř nedýchali, protože nevěděli, co se bude dít, čísla rostla, všichni dodržovali všechno, roušky, které se šily v desetitisících, lidé si pomáhali a byla tu naprostá shoda, že to musíme zastavit,“ vrátil se zpět v čase bývalý hejtman kraje Vysočina.

„Ejhle, jen se nám trošičku ulevilo, tak jsme typicky česky začali vysvětlovat, kde kdo udělal jakou chybu,“ kritizoval Běhounek.

„Každý, tak jak je typicky české, si na tom chtěl přihřát polívku. Řekněme si to otevřeně, nelžeme si,“ přidal další kritiku Běhounek. „Někdo říkal, že jsme best in covid, někdo říkal, že musíme rozvolnit, že nemůžeme držet národ pod krkem, někdo říkal, že chce do hospody, třetí chtěl sundat roušku. Všichni něco chtěli, ale nikdo si neuvědomil, že ty zákony, které řídily tenhle stát, jsou z roku 2009 a 2010 a byly nastaveny na úplně jiné situace,“ připomněl Běhounek zastaralé zákony, podle kterých vláda pandemii řídila.

Kdo za to může?

Vít Kaňkovský je přesvědčený, že opozice přicházela v covidové pandemii „s řadou věcných a konstruktivních návrhů.“ „Kdy?“ ohradil se v diskusi Běhounek.

Kaňkovský poukázal na testování PCR testy. „Taky si řekněme, že žádná loňská jarní vlna nebyla a měli jsme ten čas využít na to, abychom byli připraveni, neuměli jsme trasovat, chytrá karanténa nefungovala,“ vyčetl vládním představitelům kandidát koalice SPOLU, poslanec Kaňkovský.

Nedostatek lékařů i sester a chabá elektronizace: Jaký recept mají strany pro zdravotnictví?

„Nechci planě kritizovat, že to vše udělala vláda, to určitě ne, ale také si řekněme, že některé ty kroky prostě učiněné nebyly,“ bránil opozici Kaňkovský, podle kterého by se politici měli podívat na to, proč některé kroky nebyly nastaveny správně.

„Tenhle stát má strašlivou smůlu, že má každý rok nějaké volby, takže se to používá k předvolební rétorice,“ míní Běhounek, který v diskusi zároveň dílčí chyby přiznal. „Ano, neměli jsme testy, ale kdo přišel s tím, jaký je algoritmus léčení. Nebo zachytávání pacientů. Jsem toho plný a hrozně mi to vadí. Napíšu o tom knížku,“ uzavřel kandidát ČSSD.

Nedostatek lékařů nemocnice stále bolí

V době, kdy pandemie covidu v Česku neustává, byť nesílí, se české nemocnice dál potýkají s nedostatkem lékařů, který může ohrozit také rozsah péče směrem k pacientům.

Například v Ústeckém kraji v Krajské zdravotní, která sdružuje 7 nemocnic, hledají 100 lékařů a 200 zdravotnických nelékařských profesí, v Plzeňské fakultní nemocnici hledají 31 lékařů a 67 nelékařských zdravotnických profesí, v Pardubicích je to 24 lékařů a 84 nelékařských zdravotníků. Ve Zlínské nemocnici nám sdělili, že 20 lékařů hledají akutně, ale k ideálnímu stavu by potřebovali 300 nových lidí.

Varovným covidovým mementem je přitom situace, kdy na začátku tohoto roku musela nemocnice v Chebu dokonce přerušit provoz porodnice, aby mohla personál přesunout na oddělení, kde se pečovalo o covidové pacienty.

Předvolební debata Blesku o zdravotnictví (21. 9. 2021): Pavlína Horáková | Blesk:Jakub Poláček

V Praze a Středočeském kraji není situace o nic lepší. Největší česká nemocnice v Motole momentálně hledá 255 zdravotníků a 51 lékařů.

„Zhruba 1500 lékařů se vrátilo nebo přibylo do systému nebo přibylo za poslední dva roky. Ten problém s personálem je dlouhodobý. Nyní jsme připraveni, umíme postavit covid týmy, umíme zareagovat,“ nebojí se poslanec ANO Mašek situace, kdy by nemocnice opět nemohly poskytovat plnou péči kvůli chybějícím zdravotníkům v nemocnicích. „Dřív se tlumila jiná péče, to teď absolutně nepřipadá v úvahu. Veškerá péče funguje dál,“ věří Mašek, že přesouvání lékařů na covidové jednotky nyní nehrozí.

„Zdravotníci a zdravotníci sestry připravení jsou, kdo nebyl připraven, je centrální řízení, stát vláda, ministerstvo, pojišťovny a ostatní,“ míní sociální demokrat Běhounek. „Je překvapivé, že až nyní veřejnost a společnost zjistila, že zdravotníky potřebuje. Ani jsme nebyli překvapeni, že sestry odcházejí do supermarketů, mají nízké odměny a podobně,“ podotkl v předvolební debatě Blesku na téma zdravotnictví.

„Snažili jsme se udělat maximum a upozorňovali jsme s kolegou Maškem i Kaňkovským na zdravotním výboru na mnohé záležitosti. Kde nemáte chlup na dlani, tak nikdo nebere. Zaplať pán bůh, že někoho napadlo aktivovat armádu,“ dodal Běhounek.

Vít Kaňkovský za koalici Spolu poděkoval lékařům i zdravotním sestrám, jak covidový nápor zvládli. „Nemohu ale souhlasit s kolegou Maškem, že se personální situace ve zdravotnictví zlepšila,“ dodal.

Další exodus lékařů kvůli covidu?

„Neznám ředitele nemocnice, že by měl v šuplíku žádosti na přijetí,“ varuje Kaňkovský. V době, kdy šéfoval havlíčkobrodské nemocnici, měl podle svých slov neustále asi 30 žádostí, které ovšem nemohl uspokojit.

„Dopad covidu je takový, že mi lékaři říkají, že když přijde další vlna, tak už budeme muset ze zdravotnictví odejít,“ varoval lidovec před tím, že zdravotníci jsou vyčerpaní. „Situace s personálem se dlouhodobě zhoršuje, to bychom si měli připustit,“ upozornil Kaňkovský. „Zdravotníkům se zvýšily sice mzdy, ale už tak mají neuvěřitelné množství přesčasů,“ poukázal na jeden z problémů zdravotního systému Kaňkovský.

Zástupce koalice Pirátů a STAN, odborník na zdravotnictví, který úspěšně napadl několik vládních proticovidových opatření, přidal další problém. Systému podle něj chybí digitalizace a sestřičky zatěžuje přílišná administrativa. „Někdy sestřičkám bere 30, někdy 50 procent jejich času,“ upozorňuje Dostál.

„Těmi důvody, proč jsme museli odkládat péči, bylo především přetížení jednotek intenzivní péče a ARO,“ vidí jednu z hlavních příčin omezení zdravotní péče v minulých měsících Vít Kaňkovský.

Levice žasla, pravice pěnila kvůli lžím: Mzdy, dávky i „fanatici“ zněli debatou Blesku

„Ten problém je v tom, že ten mix opatření, se kterými přišla tato vláda, byl nevhodný,“ narážel kandidát Pirátů Dostál na uzavřené školy i ekonomická omezení při zavření větší části provozoven. „(Opatření) nezachránila populaci před velkým množstvím úmrtí, ani ochránit nemohla,“ dodal Dostál, podle kterého za takové situace neměly zůstat zavřené jen školy, ale i velké fabriky.

Superdebata předsedů stran

Blesk Zprávy chystají i další debaty. Ve čtvrtek 23. 9. to bude na téma Spotřeba domácností a zemědělství. V úterý 29. 9. silné předvolební téma Důchody, 30. 9. se politici střetnou na téma Bydlení a doprava a v úterý 5. 10. uzavře maratón předvolebních debat diskuse předsedů parlamentních stran.

Účast ve studiu potvrdili šéf hnutí ANO Andrej Babiš, předseda ODS a kandidát na premiéra koalice SPOLU Petr Fiala, Předseda Pirátů a kandidát na premiéra Koalice Pirátů a STAN Ivan Bartoš, předseda KSČM Vojtěch Filip, šéf ČSSD Jan Hamáček, lídr KDU-ČSL Marian Jurečka, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a předseda hnutí STAN Vít Rakušan. 

Volby do Poslanecké sněmovny budou po celém Česku 8. a 9. října. Připomeňte si předchozí debaty Blesk Zpráv na téma Covid a jeho dopady na společnost, Školství a Daně a mzdy.