Fischerovi se líbí povinná vojna i pro ženy, Horáček měl v duelu Blesku strach o boty
Zavést povinnou vojnu, nebo zůstat i v době horší bezpečnostní situace u čistě profesionální armády? To bylo jedno z témat, ve kterém se v duelu na Blesk.cz střetli prezidentští kandidáti Michal Horáček s Pavlem Fischerem. Zatímco Horáček by pouze zachoval dobrovolný výcvik a aktivní zálohy, Fischer by mladým vojnu rád na několik měsíců nařídil. Třeba i pro ženy. Horáček mu oponoval penězi, vojáci prý nemají ani na boty.
„Není to realistické. Mluvím často s vojáky a máme veliké problémy s výbavou. Spousta z nich mi říkala, že je tak těžké získat vůbec nové boty, že si je raději koupí sami,“ argumentoval Horáček proti zavedení povinné vojny.
Podle Fischera ale chybí Čechům „skutečné vlastenectví“, a právě to by mělo posílit několik měsíců na vojně. Diplomatovi by stačili „tři čtyři měsíce“. „Já jsem byl u toho, když se profesionalizovala armáda ČR. Je třeba si připustit, že doby míru a pokoje, které jsme prožívali v 90. letech, kdy se o profesionalizaci rozhodovalo, ty doby se mohou měnit. Aktivizace záloh je důležitá, ale je třeba, aby občané měli nějakou zkušenost, aby obstáli třeba v případě živelných katastrof a mimořádných událostí,“ zmínil bývalý velvyslanec ve Francii.
„V konceptu s tím souhlasím. Ten systém připravenosti občanů tohle přináší, pro dobrovolníky. Není dobré případně celou generaci podrobit takové činnosti. Máme problém už se stávající armádou,“ souhlasil částečně Horáček, ale ponechal by vše dobrovolné. Narážel také na fakt, že česká armáda má podstav. V tom se s Fischerem shodl. Ten ale dál trval na částečném obnovení dříve nepopulární zkušenosti.
„Určitou zkušenost s ozbrojenými silami, jejich fungováním, musí občan absolvovat. Jinak nebudeme společností odolnou. Neviděl bych to jako nutné v celém rozsahu, v jakém jsme to viděli, ale například umožnit mladým lidem, aby několik měsíců absolvovali alespoň základní výcvik, třeba i bez zbraně,“ řekl.
„Kdybychom chtěli zavádět povinnou vojenskou službu, to by byla obrovská akce, která by znamenala přebudování naší obrany. Co chci, je, aby se lidé účastnili systému POKOS, připravenost občanů k obraně vlasti. To je moc dobře koncipované. Abychom měli více aktivních záloh. Branná zdatnost by měla být zvýšena včetně například schopnosti ošetřit spoluobčany,“ představil svůj názor Horáček.
Horáček s modrou knížkou, Fischer ve sboru
Ani jeden z kandidátů přitom neabsolvoval klasickou vojnu v plném rozsahu. Horáček dostal modrou knížku a Fischer se z motostřelce posunul do armádního sboru a poté na „civilku“.
„Jsem velice pyšný na to, že v době normalizace jsem získal pro svou knihovnu tu kýženou knihu, která byla sice nejútlejší, byla to modrá knížka. Nikdy jsem nechtěl jít bojovat za sovětské impérium a naše okupanty. Dnes je to úplně jiná situace. Jsem držitelem střelné zbraně a jezdím sám střílet,“ přiznal textař a bývalý majitel sázkové společnosti Fortuna.
„Jsem četař, absolvent vojenské katedry, motostřelec. Pak jsem složil talentové zkoušky do armádního vojenského souboru, takže jsem opustil zbraň a šel k notám. Pak přišel listopad 89 a já jsem dokončil povinnou vojnu v civilní službě,“ popsal také Fischer.
Hodnocení politiků: Body pro Horáčka
Ačkoliv místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová i novopečený poslanec hnutí ANO Jaroslav Bžoch přiznali obecné sympatie spíš k Pavlu Fischerovi, u tohoto tématu připsali body jeho konkurentovi. I názor místopředsedy komunistů Petra Šimůnka, který nestranil ani jednomu z kandidátů, byl nakonec blíže Michalu Horáčkovi.
„Doba základní vojenské služby je nenávratně pryč. ČR si ji nemůže dovolit, vojenské útvary prakticky neexistují. Přál bych všem mladým mužům, aby si prošli nějakým základním výcvikem. Začít by se mělo výchovou dětí ve školách, aby měli vztah k pohybu i branně bezpečnostní politice,“ zmínil Šimůnek.
„Při současné situaci, když už se neválčí těmi způsoby, jak to možná pamatujeme z historických filmů, ale úplně jinými prostředky, tak zavádět brannou vojenskou povinnost je opravdu nesmysl. Měli bychom se zaměřit na to, jestli vůbec plníme své závazky v NATO,“ komentovala téma i debatu Adamová.
„Mám také bod pro pana Horáčka. Zavádět cokoliv povinného v oblasti obrany je v tuto chvíli nesmysl. Osobně jsem rád, že jsem tomu unikl o vlásek,“ prozradil osobní zkušenost Bžoch. „Nejen, že bychom ty lidi museli vybavit, ale sebereme mladé lidi v době, kdy máme nejnižší nezaměstnanost... Kdo do té práce půjde? Už dneska nemáme koho zaměstnávat. Navíc často slýcháme o rovnoprávnosti, tak by mohl někdo přijít s tím, že když vojna, tak i pro ženy. A to by se možná všem úplně nelíbilo,“ dodal.
Toho se chytil Pavel Fischer, kterému by se takový nápad zamlouval. Zmínil v této souvislosti zkušenost z Izraele, kde mají povinnou vojnu i ženy. „Mně se tohle velmi líbí. Opakovaně jsem pracoval v Izraeli a tam jdou všichni na vojnu. Po vojně jdou do byznysu a ty návyky se přináší tam. Doba je neklidná. Nemůžeme čekat, že to za nás někdo vyřeší. Je to úkol pro každého občana této země,“ zakončil diskusi.
Přiznám se, že jsem to celé nečetla - co se týká v titulku uvedeného vojenského výcviku i pro ženy přijde mi to docela reálné - v Izraeli je povinná vojenská služba i pro dívky a vyplácí se to.