Kdo povede Komisi? Triumf lidovců von der Leyenové nestačí, musí vyjednávat o migraci či motorech

Po celou dobu existence Evropské unie mají v europarlamentu převahu středové strany – Evropská lidová strana (EPP), Strana evropských socialistů (PES, respektive v europarlamentu jako frakce S&D) plus Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE, frakce Renew). Teď získaly dohromady právě 400 křesel.

„V širokém, ideologicky chaotickém Evropském parlamentu politických rodin pravidelně kolem 10-15 % europoslanců nerespektuje stranickou linii,“ konstatuje deník The Guardian. „Roku 2019 byla von der Leyenová zvolena s rezervou pouhých devíti hlasů, třebaže papírově měly skupiny jejich stoupenců většinu 65 křesel.“ Ze tří středových stran si tak může předsedkyně dovolit ztrátu necelých deseti procent poslanců – přesně 39. Spoléhat na to je risk.

Navíc koalice nemusí vypadat zcela stejně jako posledně. Příkladem mohou být české strany. ANO patřilo k liberální frakci Renew (a nynější výsledky tam jeho sedm nových křesel stále řadí), hodnotově se ale už dost rozcházejí – a von der Leyenovou noví europoslanci od Andreje Babiše podpořit nemíní. „Za nás by současná předsedkyně EK pokračovat neměla, protože byla strůjcem těch legislativ, které budou mít negativní dopady na životy lidí, a zároveň za ní nevidíme žádný velký úspěch,“ sdělil ČTK nově zvolený europoslanec ANO Jaroslav Bžoch.

Česká vládní koalice Spolu se prezentuje jako proevropská, do von der Leyenové lidovecké frakce ale patří jen menší partneři – TOP 09 a KDU-ČSL. Ondřej Kolář z TOP 09 ji podle ČTK podpoří, stranický kolega Luděk Niedermeyer to také předpokládá. „Ale bude záležet, s jakým programem předstoupí,“ vzkázal Blesk Zprávám.

Migrace i klima

„Při současném složení evropského parlamentu se dobrým vyjednáváním dosáhnout většiny dá. Proto je její druhý mandát velmi pravděpodobný,“ komentoval pro Blesk Zprávy Tomáš Zdechovský, znovuzvolený za KDU-ČSL.  V minulém mandátu von der Leyenovou kritizoval kvůli migrační i klimatické politice a vyjadřoval se, že by si uměl představit jiné kandidáty. Teď je ale rozhodnutý ji podpořit.

Občanští demokraté pak patří do euroskeptické konzervativní skupiny ECR, která je a priori proti Leyenové hlavnímu proudu. V ODS ovšem na EU celkově nejsou jednotné názory. „Určitě budeme vyjednávat a podmínkou souhlasu budou některé důležité věci,“ komentoval pro ČTK europoslanec Alexandr Vondra, lídr kandidátky Spolu.

Bouřlivé výsledky v Evropě: Německý kancléř v problémech i varování pro Fica a Orbána

V zásadě von der Leyenová při hledání podpory může vykročit dvěma směry: doleva k Zeleným (oslabili na 53 křesel), nebo doprava ke konzervativním skeptikům/eurorealistům ECR (posílili na 73).

„Strana Ursuly von der Leyenové strávila velkou část roku hanění Zelených jako ekoextrémistů. Teď je možná bude potřebovat k přežití,“ konstatuje web Politico. Pro Zelené je důležité zachovat klimatický balíček, za takových podmínek by ji podpořili. „Nizozemský europoslanec Bas Eickhout, lídr kandidátky Zelených, řekl pro Politico, že jeho strana chce garance, že von der Leyenová na stávající zákony Green Dealu nesáhne. EPP chce udělat právě to – sáhnout na Green Deal,“ píše Politico. A k tomu by Zelení chtěli ještě omezit emise skleníkových plynů ze zemědělství, což je pro lidovce velmi explozivní záležitost.

Spory o Green Deal

„Von der Leyenová má osobní zájem na ochraně Green Dealu: Byl ostatně největším politickým úspěchem jejího prvního funkčního období. Navíc vzhledem k výsledku voleb, který se přiklonil k pravici, mohou být někteří Zelení v pokušení podpořit von der Leyenovou, než aby riskovali jiného předsedu Komise bez zájmu o zelenou agendu,“ předpokládá Politico.

Obhajující předsedkyně nepotřebuje všechny zelené poslance, jen tolik, aby vyvážila ty neloajální ze svého tábora. Například v její vlasti získali 16 mandátů. „Němečtí Zelení budou nakonec pragmatičtí,“ soudí vysoce postavený představitel EPP.

Jenže právě v táboře lidovců sílí odpor proti loňskému zákazu spalovacích motorů (prodeje nových benzinových a naftových aut po roce 2035). Obzvláště u těch německých – CDU, k nimž právě von der Leyenová patří, a sesterské CSU, jejíž Manfred Weber je předsedou klubu EPP v europarlamentu.

„Sukces EPP nám dává silný mandát. Jednotně stojíme za Ursulou von der Leyenovou, aby pokračovala jako předsedkyně Komise i v druhém období,“ tweetoval Weber. „Ostatní strany by výsledek voleb měly respektovat.“

Na povolební oslavě ovšem plán zrušit rušení dieselů atd. zmínil jako první téma, EPP ho prý bude řešit v nejbližších dnech, psalo Politico.

Odpor k fašismu

Pokud nezíská předsedkyně zelenou podporu, může vyjednávat napravo. Už dřív se vyjádřila, že by byla otevřená spolupráci se stranou Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové, patřící k frakci ECR. Nyní ve Štrasburku/Bruselu získala italská vládnoucí strana 24 mandátů.

Koalici s pravicově populistickou stranou, jež má historické kořeny v italském neofašismu, či celou ECR však odmítají nejen Zelení, ale i socialisté. „Pokud bude s ECR, bude bez nás,“ prohlásil v pondělí Giacomo Filibeck, generální tajemník PES. I jeho frakci záleží na zachování Green Dealu.

Další šancí je spoléhat na centristy a rozšířit jejich tábor. Jak již bylo řečeno, ne všechny národní strany jsou pevně ukotvené v těch evropských. K tomu obhájilo 45 nezařazených europoslanců a hlavně přibylo 55 dalších, o jejichž zařazení se teprve jedná. I EPP bude usilovat o některé z nich.

Vyhrál Andrej Babiš a prohrál Vít Rakušan? Evropské volby v 5 otázkách a odpovědích

Klidná snad von der Leyenová může být, co se týče Paříže. (Nejen) nynější prezident Emmanuel Macron dokáže tahat z klobouku nečekané zásadní nápady. Po debaklu jeho liberálů ovšem vyhlásil předčasné parlamentní volby. „Nyní se očekává, že se bude soustředit spíše na své politické boje ve Francii, než aby se snažil otřást stolem v Bruselu, uvedlo několik francouzských a unijních představitelů,“ píše Politico. Byť se někteří obávají, že stolem přece jen bude chtít zatřást právě kvůli domácí kampani – první kolo francouzských voleb proběhne 30. června, dva dny poté, co se obsazování vrcholných unijních postů bude probírat na schůzce Evropské rady v Bruselu. Avšak aby Macron von der Leyenové kandidaturu zvrátil, k tomu patrně na summitu spojence nesežene, zvláště po oslabení svých liberálů, ponížených krajní pravicí.

Na každý pád si je obhajující předsedkyně EK vědoma, že to nebude mít snadné – a triumf brzy může zhořknout. Jak prohlásila na nedělní oslavě vítězství v Bruselu: „Teď slavíme, zítra pracujeme.“