Pospíšil o konci v europarlamentu: Jsem ošuntělý a unavený kariérou. Kam zamíří z Bruselu?
Domovská TOP 09 nepodpořila jeho další kandidaturu, a tak končí v Evropském parlamentu. Jiří Pospíšil prožil více než polovinu svého života v politice. A teď ji zřejmě pověsí na hřebík. Čemu se chce věnovat a co mu dala europoslanecká zkušenost? Nejen to prozradil v pořadu Epicentrum Blesk Zpráv.
V Evropském parlamentu je zastoupeno 27 států. Mezi 705 europoslanci z více než stovky politických uskupení tedy není vždy jednoduché nalézt shodu, přiznává Pospíšil. „Je to jako politický Babylón, a proto se tam musí nějakým způsobem vytvářet nějaká základní shoda, aby se vůbec něco přijalo. Ta v zásadě fungovala i v minulosti i v tom posledním volebním období koalice takových těch tří velkých proevropských frakcí,“ řekl Pospíšil s tím, že on, jakožto zástupce TOP 09, patřil k evropským lidovcům.
Dosáhnout kompromisu je ale podle Pospíšila v takto rozsáhlém společenství náročné. „Často to trvá dlouho, všichni jsou otrávení, že se to roky domlouvá a často ten kompromis neuspokojí nikoho, protože máte 27 zájmů z různých států,“ řekl europoslanec. Lepší řešení podle něj ale neexistuje.
„To bychom jedině mohli říci, že nechceme takhle velké společenství tolika zemí. Mohli bychom rozhodovat rychleji, efektivněji, jednodušeji. Ale pokud chceme takhle velké společenství – a já ho chci – a pokud chceme rozhodovat demokraticky, tak to vždycky bude trvat určitou dobu a vždycky ty kompromisy na konci neuspokojí všechny. To tak je,“ dodal Pospíšil.
Sílící levice
Podle Pospíšila jsou v europarlamentu jak proevropské frakce, tak frakce, které k evropské integraci přistupují kriticky. „V Evropském parlamentu bylo bohužel celkově v posledních pěti letech cítit, že tam měla silnou pozici progresivní levice – počínaje komunisty přes zelené, kam třeba patří čeští Piráti až třeba, řekněme, částečně přes ty liberály,“ řekl Pospíšil.
„A ta progresivní levicová část parlamentu hodně ovlivňovala v poslední pěti letech podobu té legislativy – třeba takovou radikální formu Green dealu,“ dodal. Pospíšil se dle svých slov několikrát zdržel hlasování, ačkoliv s původní myšlenkou návrhu souhlasil. Levicové frakce ji totiž posunuly do podoby, pod níž se podepsat nemohl, říká.
Dvojí pohled na migraci
To se podle něj týkalo například otázky migrace. „Já chápu, že ti lidé mají třeba těžké životní podmínky, ale je naší morální povinností je přijmout? Já si to úplně nemyslím,“ řekl Pospíšil. „Uvidíme po volbách, jestli ta levice bude tak silná, anebo jestli se naopak to kyvadlo trošku zvrátí a parlament bude umírněnější v zelené politice, v migrační politice a tak dále,“ dodal s tím, že voliči evropské levice se dle jeho názoru často rekrutují z potomků migrantů. „Takže oni to dělají občas trošku i z nějakého politicky zištného důvodu. Tak já jsem to aspoň vnímal,“ řekl.
Podle Pospíšila budou v následujících letech Evropský parlament ovládat tři témata – válka na Ukrajině, ochrana klimatu a migrace. „Mně nevadí Ukrajinci, protože to jsou lidé, kteří mají podobné hodnoty. Je to země východní Evropy a tady se integrují a fungují,“ řekl s tím, že jako větší problém vnímá, když sem přijde například někdo, kdo vyznává právo šaría.
Podle Pospíšila je třeba chránit evropské zájmy, kulturu jednotlivých národů a hodnoty. „A pomáhat opravdu pouze těm, kteří jsou třeba politicky pronásledováni a hrozí jim třeba, že v zemi, kde jsou, přijdou o život nebo budou zavřeni. Ale pomoci celému zbytku světa, který se má ekonomicky hůře než Evropa, to fakt nemůžeme,“ řekl europoslanec.
„Můžeme jim pomáhat v tom místě, podporovat tam ekonomiku, dávat tam investice, to musíme dělat více. Děláme to málo. Pokud to nebudeme dělat, tak ta migrační vlna do budoucna bude hrozně sílit. Je to strašně silné téma pro budoucí parlament,“ doplnil Pospíšil.
Ideologický extrém
„Když sedíte v parlamentu a slyšíte levicové poslance a poslankyně, jak bez znalosti věci navrhují, kdy tedy zakážeme moc spalovací motory, tak kroutíte hlavou a říkáte si, že jsou lidi někdy fakt odtržení od reality,“ řekl Pospíšil.
„Je super, že řešíme budoucnost Evropy, budoucnost evropské přírody. Ale selhali jsme v tom, že se to málo konzultovalo s evropským průmyslem. Že se málo vnímalo to, že když my tady rychle zakážeme třeba spalovací motory, tak zbytek světa je nezakáže,“ uvedl Pospíšil a doplnil, že Evropa se na znečištění skleníkovými plyny globálně podílí asi 10 procenty. „My musíme víc působit na ostatní státy. Bez dohody s klíčovými státy to moc nemá smysl. Tam já vidím určité selhání,“ dodal.
Někdo se týraných zvířat zastat musí
„ Neběžím do byznysu, neběžím advokacie, chci dělat věci, a to souvisí možná i s tím pozdním středním věkem, které mě budou bavit a které budou mít smysl, a to je třeba, zvířata. To nikdo nedělá nebo to dělá minimum lidí a já třeba tam nacházím svoji roli, protože tam cítím veřejný zájem, že někdo se občas týraných zvířat musí zastat,“ uvedl končící europoslanec, který již dlouhé roky spolupracuje s Blesk tlapkami.
Uplynulých deset let v europarlamentu hodnotí jako deset zajímavých let. Oceňuje hlavně to, že se aktivně mohl podílet a účastnit se toho kdy se vylepšovala pozice a vnímání České republiky v rámci evropské unie.
Loučení s pralinkami
Svůj život v Bruselu Jiří Pospíšil popisuje spíše jako kočovný. Nikdy si v belgické metropoli například nepořídil vlastní bydlení, což se podepisovalo i na jeho problémech s krční páteří, protože jak sám říká, postele v hotelích nebylo to pravé. Co si ale naopak zamiloval a s čím se bude těžko loučit, jsou belgické pralinky. „Já jsem důkazem toho, jak negativně působí belgické pralinky, já jsem vegetarián, zvířata, maximálně rybu, když není jiná varianta, ale bohužel miluju sladký, to je na mě vidět, takže já pořád jim sladký. A když chodíte po tom Bruselu, večer jdete z parlamentu, tak zradou je, že ty pralinkárny mají otevřeno i večer. Teď to zlehčuji, ale samozřejmě to, co je zajímavé na Bruselu, je to, že to je kosmopolitní město. Žijí tam zástupci všech evropských národů, žije tam obrovské množství cizinců mimoevropských zemí,“ popsal krásy Bruselu náměstek pražského primátora s tím, že další kandidaturu si asi už nedokáže představit.
„Já vůbec neuvažuju takhle, já jsem muž pozdních středních let trošku jako ošuntělý a unavený kariérou, a tak přemýšlím, jak ten zbytek života smysluplně dožít. Já mám jeden životní závazek, já jsem Medě Mládkové slíbil, že budu dělat vše pro to, aby muzeum vzkvétalo, a když dneska nejsem v orgánech muzea, tak tohle to je nějaká má životní cesta, o to se musím starat a chci starat a pak mám nějaké osobní preference životní, které jsem třeba nestihl naplnit, o kterých uvažuji. Když dovolíte, to dál rozvíjet nebudu zatím a uvidíme,“ uzavřel Jiří Pospíšil v rozhovoru pro Blesk.
