Evropské volby jsou za námi. Oficiálně se jejich vítězem stalo hnutí ANO. Jenže nevídaný úspěch mají i protestní koalice. Naopak vládní Spolu úplně nepohořelo, ale ani neoslnilo. A je výsledek dvou mandátů prohrou pro ambiciózní STAN? Blesk oslovil politology a ti prozradili, jak číst výsledky klání o Brusel.
Oficiálním vítězem voleb je hnutí ANO. Jenže podle politologa Lubomíra Kopečka je to relativní. „ANO chtělo udělat z eurovoleb velké mobilizační hlasování proti vládě. Což se nepodařilo,“ řekl s tím, že čtyřprocentní náskok před vládním Spolu neukazuje na opoziční tsunami. Úspěch slavily strany, které Kopeček považuje za „konzervativní obhajobu starého světa“, tedy koalice Přísahy s Motoristy a Stačilo!.
Podobně to vidí i politoložka Veronika Velička Zapletalová. Podle ní je vidět trend návratu dosud okrajových politických proudů. „Neopominutelným vítězem je Kateřina Konečná. Dalo se to čekat, protože ta kampaň byla fakt jedna z nejefektivnějších u nás,“ míní. I její kolega Petr Kaniok vidí úspěch ve výsledku Přísahy a Motoristů. „Hodně jim pomohla antikampaň, která tento subjekt učinila mnohem viditelnější, než třeba SPD,“ podotkl.
„Piráty to už musí začínat děsit,“ vidí jasného poraženého politolog Vratislav Havlík. „Jim se stala podobná věc jako v národních volbách v roce 2021. Máte hodně preferencí a pak vás lidé nepřijdou zvolit,“ vysvětlil. Podle politologa Miloše Brunclíka eurovolby sice svědčí o porážce vládních stran. Je to ale relativní. „Koalice Spolu se osvědčila. Nedocházelo u ní k razantnímu kroužkování a ukázala svou relevanci,“ míní a připomněl propad vládních stran v zahraničí.
Jedním z největších poražených je podle Kopečka hnutí SPD. Jeho kolega Kaniok pak vidí v poli poražených vedle Pirátů i STAN. „Ani jedna z těchto stran neměla silné téma, kampaň měly postavenou na vágních a generických proevropských frázích a v případě STAN nepřesvědčivé lídryni. Myslím si, že jejich výsledek velmi ovlivní debatu o tom, jakého kandidáta či kandidátku ČR nominuje do Evropské komise,“ shrnul Kaniok.
Podle Brunclíka není výsledek eurovoleb porážkou pro vládní strany v pravém slova smyslu. „Koalice v zásadě uspěla, protože úplně nepropadla jako vládní strany ve Francii nebo v Německu,“ řekl politolog. „Je to ztráta, ale k tomu prostě běžně dochází. Vládní strany zpravidla ztrácejí křesla v evropských volbách,“ dodal Brunclík. „Výsledky vnímám jako signál k vyvolání nějaké širší diskuze – ovšem jak ve vládních koaličních stranách, tak i v opozici. Intuitivně si myslím, že bude muset dojít k obsáhlejší diskuzi v hnutí STAN. Zároveň i pro pana Jurečku a KDU-ČSL se vyrojilo hodně témat, protože tam se očekával dost jiný počet mandátů,“ míní politoložka Zapletalová.
Ačkoliv STAN doufali ve vyšší zisk, politologové jeho výsledek nepovažují za neúspěch. Podle šéfa Starostů Víta Rakušana (45) strana debatu o výsledcích voleb teprve povede. „Závěry z ní určitě budeme vyvozovat – zejména pro přípravu dalších kampaní,“ uvedl.
To KDU-ČSL je podle politologa Lukáše Jelínka dlouhodobě ve špatné kondici a konec předsedy Mariana Jurečky (43) předpokládá už po podzimním sjezdu strany. „Myslím si, že to nebude jeho konec v politice. Spíš jde o to, že být ministrem a šéfem strany několik let člověka vyčerpá. A často si toho voliči všimnou rychleji než politik sám. Pokud bych rovnou mohl říci další stranu, kde očekávám nějaké pnutí, tak to budou podle mě Piráti,“ uvedl Jelínek. Už i na vnitrostranickém fóru Pirátů se ozývají hlasy, že je ve straně čas na změnu. „Pro mě, jako předsedu, je teď nutné se poučit do krajských voleb, přezbrojit a odvádět dobrou práci ve vládním angažmá,“ řekl pro Blesk šéf Pirátů Ivan Bartoš (44).
Podle Kopečka mají voliči při eurovolbách větší chuť riskovat propadnutí svého hlasu. I proto slavila nevídaný úspěch protestní uskupení. Lídryně koalice Stačilo! Kateřina Konečná (43, KSČM) podle něj v médiích vystupovala výrazně a přitahovala tím pozornost. „Ona nevyznívala ani tak jako komunistická kandidátka, což v jádru byla, ale jako kandidátka hodně radikálního protestu. S tím se mohla ztotožnit spousta lidí, která jinak ke komunistům nemá vůbec žádný vztah,“ vysvětlil Kopeček. Podobný efekt zaznamenala koalice Přísaha a Motoristé v čele s Filipem Turkem (38, Přísaha).
Další z politologů Vít Hloušek upozorňuje na to, že i když se dá vedle prvenství ANO hovořit o úspěchu protestních koalic, automaticky to neznamená, že se tyto strany dostanou do české Sněmovny. „Potenciál brát hlasy SPD tu však jednoznačně je,“ dodal Hloušek. Podobně mluví i jeho kolega Vratislav Havlík. „Kdyby zítra byly volby, tak nedostanou možná ani polovinu,“ míní.
Bylo. Pana Zaorálka a pana Davida, stávající zástupce EP. Tito dva jediní nám podali pravdivé informace, jak to tam funguje a byli v předvolebních debatách umlčováni. 🙁