Pravice na vzestupu, strach z nelegální migrace, nechuť k Zelené dohodě. Nejen v Česku, ale i ve zbytku Evropy se volby nesly hlavně v tomto duchu. To vedlo k otřesům v nejednom členském státě. Vlády skončí ve Francii a Belgii. V problémech je i koalice v Německu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron (46) ani nečekal na oficiální výsledky. Když viděl poslední odhady, ohlásil rozpuštění dolní komory tamního parlamentu. Zemi tak čekají předčasné volby. Jeho strana Obnova totálně pohořela, když získala jen 14,6 % hlasů, to znamená jen 13 křesel z 81 možných. A co hůř, o parník zaostala za vítězným pravicovým Národním sdružením, v jehož čele stojí Marine Le Penová (55). A pokud její strana zvítězí i v domácích volbách, pro Macrona by to znamenalo značné oslabení a osekání možností řízení Francie. Ta přitom patří k největším světovým hráčům. Po zásadní prohře končí i premiér Belgie Alexander de Croo (48).
Pořádnou facku dostal od voličů také německý kancléř Olaf Scholz (65). Jeho SPD skončila až třetí za opoziční koalicí CDU/CSU v čele s Ursulou von der Leyenovou (65), která si tak znovu bude brousit zuby na obhajobu funkce šéfky Evropské komise (viz A co nová komise).
Co je ale pro Scholze ještě horší, přeskočila ho i krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Představitelé vítězné koalice už Scholze vyzvali, aby požádal Spolkový sněm o důvěru. Bavorský premiér Markus Söder (57, CSU) dokonce žádá předčasné volby po vzoru Francie.
To na východ od našich hranic Smer premiéra Roberta Fica (59) získal na Slovensku téměř 25 % hlasů. Jenže to mu stačilo jen na druhé místo, když se musel sklonit před svým největším rivalem – Progresivním Slovenskem v čele s Michalem Šimečkou (40).
Podobně tomu bylo i u našich jižních sousedů. Vládní lidovci v Rakousku těsně prohráli s národně konzervativními Svobodnými.
To maďarská vládní strana Fidesz sice zvítězila, ale zaznamenala nejhorší výsledek za 20 let. Viktoru Orbánovi (61) zřejmě roste konkurent v podobě Pétera Magyara (43). Jeho nová strana Respekt a svoboda získala skoro 30 % hlasů a 8 z 21 křesel, jen o dvě méně než Fidesz.
V Evropském parlamentu nesedí poslanci podle členských států, nýbrž v tzv. frakcích. Jde o obdobu poslaneckých klubů a poslanci se v nich sdružují podle ideologie. Jednoduše řečeno, lidovci z celé Evropy včetně těch českých tvoří jednu frakci a třeba ODS zasedá s podobně smýšlejícími kolegy u konzervativců. Ačkoliv nějaké rozdělení lze předpokládat už z minulého volebního období, formálně se teď všechny frakce ustaví nanovo. Dají se tak čekat přesuny mezi nimi i nabírání nováčků.
Zástupci koalice Přísahy a Motoristů by rádi do frakce konzervativců, Piráti před volbami mluvili o přesunu od Zelených k liberálům, kde je ale i hnutí ANO. Je tedy otázka, kde jejich jediná europoslankyně nakonec usedne.
Česká vláda se ustavuje po volbách do Sněmovny. A podobně to platí i s řídícím orgánem Unie Evropskou komisí. Její dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová má slušnou šanci pokračovat, protože její lidovecká frakce zůstává dál nejsilnější.
Otázka je, kdo v komisi usedne z Česka. Eurokomisaře navrhne vláda premiéra Petra Fialy (59, ODS). Podle koaliční smlouvy by měl výběr připadnout koalici Pirátů a STAN. Starostové oficiálně mluví o zvolené europoslankyni Danuši Nerudové (45, STAN), což po volbách zopakoval jejich šéf Vít Rakušan (45).
V kuloárech se ale proslýchá i jméno ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (56, za STAN). Tomu věří i politolog Lukáš Jelínek. „Není sice příliš populární v českém prostředí, ale na druhou stranu, v Bruselu vyjednával o energiích v době, kdy tady byla největší energetická krize, a z hlediska evropských partnerů nevyjednával úplně špatně,“ řekl Blesku. Šance se úplně nevzdávají ani Piráti, kteří by rádi ve funkci viděli Marcela Kolaju (43).
Podle politoložky z brněnské Masarykovy univerzity Veroniky Veličky Zapletalové je skutečně viditelné, že v rámci Evropského parlamentu posilují krajně pravicové až extremistické prvky. „Vlastně celý Europarlament se nyní posouvá doprava, což aktuální volby jasně ukázaly,“ uvedla. Co to může znamenat do budoucna, nechtěla specifikovat s tím, že vývoj může nabrat různé směry. „Celkové výsledky zdaleka neukazují takové posílení radikálních odpůrců integrace a populistů, jak někteří před volbami očekávali.
Dojde však patrně k přehodnocení některých politik, dovedu si představit například určité rozvolnění Green Dealu. Ovšem že by to přepsalo politickou mapu Evropské unie, to rozhodně ne. Největší negativní dopad na Evropu bude mít ale zřejmě vítězství Marine Le Penové (55) ve Francii,“ míní politolog Vít Hloušek.
👍