Šéf zemědělců o „smrtícím mixu“. Potřebujeme podniky silnější než Agrofert a Madeta, říká

„Rok 2023 v porovnání s rokem 2022 dopadl tak, jak jsme více méně očekávali, došlo k razantnímu poklesu,“ zhodnotil ziskovost zemědělských podniků za minulý rok Pýcha. Zisk se jim propadl o 60 procent za 8,7 miliardy korun, což je podle něj dramatické, byť částečně dané tím, že do roku 2023 se propsaly vysoké náklady roku 2022.

Zvýšil se i počet podniků, které jsou ztrátové. V roce 2022 to byla necelá 3 procenta, loni už 29 procent. „To znamená, že zhruba třetina zemědělců, kteří nám odpověděli v našem šetření, byla ve ztrátě,“ konstatuje Pýcha. Navíc zemědělcům rostly úvěry, ale méně investovali. Půjčovali si tedy na provoz.

Ceny pod úrovní nákladů

Faktorů, proč situace není dobrá, je podle Pýchy hned celá řada. Základní ceny komodit, především obilovin a olejnin, jsou podle předsedy svazu pod úrovní výrobních nákladů. Přitom právě obiloviny a mléko jsou z hlediska tržeb pro české zemědělce nejdůležitější. A očekává se, že důležitost rostlinné výroby bude stoupat, v roce 2025 by měla tvořit 70 procent tržeb českých zemědělců. Zbývajících 30 procent budou tvořit příjmy ze živočišné výroby.

„My si všichni přejeme, aby se cena komodit na světových burzách zvedla. Protože to je momentálně jediná věc, která nám může významně pomoci. Neočekáváme pomoc od státu, protože tak, jak stát funguje, tak podle našeho názoru není momentálně absolutně schopen nějakou podporu zařídit, nehledě na to, že tam není ochota nám pomáhat,“ uvedl Pýcha.

Loni také přetrvávala vysoká ceny hnojiv, vysoká cena energií a rostly mzdy, což všechno zvyšovalo náklady. A letos? Přišel konsolidační balíček. „Vláda v rámci konsolidačního balíčku zvýšila daň z nemovitosti, to jsou dvě miliardy korun do nákladů zemědělců,“ říká předseda svazu a připomíná i změny pro dohodáře, které zemědělci často využívají pro sezónní práce. „Najednou musíte dohodářům zajišťovat dovolenou, plánovat jim práci dopředu. To je věc velmi složitá, když máte desítky nebo stovky dohodářů.“

Záplava produktů z Ukrajiny

K tomu se přidává Zelená dohoda (Green Deal), která podle Pýchy vytváří obrovský ekonomický tlak na zemědělce. „Na straně jedné jim zvyšuje náklady a na straně druhé nutí snižovat produkci v okamžiku, kdy my nejsme schopni zvýšit realizační cenu těch komodit,“ vysvětluje šéf svazu. „V okamžiku, kdy potom otevřete hranice Ukrajině, která žádný Green Deal plnit nemusí (…) a je schopná sem dodávat její komodity levněji, tak to je potom smrtící mix pro zemědělce,“ dodává.

Produkty z Ukrajiny vnímá jako zvlášť velký problém. Podle něj je správné, abychom zemi čelící ruské agresi pomáhali, ale pokud umožňujeme prodej ukrajinských výrobků na evropském trhu, které podle něj snižují cenu základních komodit a to pak má doma negativní dopad na zemědělce, tak bychom zemědělcům měli pomoci.

Administrace podpor ale podle Pýchy v Česku nefunguje příliš dobře, kromě toho, že se dotace snížily. „Máme poměrně velké číslo zemědělců, kteří standardně dostávali výplatu podpor na podzim nebo v zimě na konci roku, ale momentálně ještě finanční prostředky neobdrželi a teď řeší, jak budou financovat chod těch firem,“ říká s tím, že výsledkem toho všeho je, že zemědělské podniky se chystají propouštět.

Protesty? Bude záležet na eurovolbách

Dokonce uvnitř Zemědělského svazu ČR probíhá diskuze o možných demonstracích po vzoru Německa. Tam v uplynulém týdnu zemědělci blokovali dálniční nájezdy po celé zemi, zablokovali i několik hraničních přechodů s Českem. Chtěli tak vyjádřit nesouhlas s daňovou zátěží.

Pýcha se nicméně osobně kloní k tomu, že zatím čas na demonstrace není. „A je to z toho důvodu, že vláda nám slíbila změnu strategického plánu, pan ministr Výborný (ministr zemědělství Marek Výborný za KDU-ČSL, pozn. red.) to deklaruje a na jaře se o tom budeme bavit (…) vnímám to jako velmi pozitivně ze strany ministerstva, že je tady ochota nám nějakým způsobem vyjít vstříc,“ říká šéf svazu.

Německo paralyzovala stávka zemědělců. S traktory blokovali i hraniční přechody s Českem

Čeká také na úpravu dalších věcí, jako je nastavení eroze a na to, jak se dál bude řešit Ukrajina. Případné protesty zemědělců by pak podle něj dávaly smysl, kdyby byly celoevropské, protože Česko nebo Německo samo příliš nezmůže. Ale i tady se podle Pýchy vyplatí počkat na to, jak dopadnou volby do Evropského parlamentu.

„Pokud by nová Evropská komise pokračovala v tom současném postupu, to znamená vytváření nové a nové environmentální legislativy bez analýz dopadů, tak by se měli ozvat zemědělci v celé Evropské unii, nejenom v České republice,“ míní Pýcha.

Ani Babiš, ani Teplý nemají dost velkou sílu

Mezitím by Česko podle šéfa svazu mělo zapracovat na „velké slabině“ českého agropotravinářského sektoru, kterými podle něj jsou slabé potravinářské firmy. „Slabé, myslím malé z hlediska velikosti, protože opravdu ten trh s potravinami je koncentrovaný a nás z našeho trhu vytlačují velké nadnárodní firmy jako je Danone, Mondelez, Coca-Cola nebo Pepsi,“ říká. Tyto firmy dle jeho slov často mají větší obrat než celá Česká republika a dokážou si vyjednat specifické podmínky s obchodními řetězci.

„Při vší úctě s největšími potravináři v České republice. Já si jich velmi vážím, ale oni prostě takovou sílu nemají. Ani pan Teplý s Madetou, ani pan Babiš,“ je přesvědčený Pýcha. Jak mlékárny Olma a Hlinsko z koncernu Agrofert (vlastníkem je expremiér Andrej Babiš, pozn. red.), tak Madeta se podle šéfa svazu nedokážou rovnat mlékárnám v zahraničí.

„Tady se velmi často diskutuje o tom, že tu máme oligopolní strukturu. No, to možná máme, ale my jsme na jednotném trhu, takže obchodník velmi snadno potravinu doveze ze zahraničí a my toho jsme svědky neustále,“ hodnotí rázně Pýcha a vytyčuje si, že by chtěl docílit toho, aby zemědělci s potravináři více mluvili, spojili se a začali se domlouvat s obchodními řetězci. Konečné slovo o nabídce potravin totiž podle něj vždycky mají supermarkety.