Na vysoké ceny si budeme muset zvyknout: Šéfové svazů v Blesku o drahé zelenině

Oba zástupci svazů se shodli na tom, že budoucnost cen potravin je ovliněna zejména zelenou politikou. „Například kolem obalů to jsou prostě šílené věci, co by to vlastně znamenalo pro producenty, pro obchody,“ vysvětlil Pavel Březina to, že podobná nařízení s sebou přinesou nárůsty nákladů a to pro všechny, kteří mají co společného s produkcí, s distribucí, anebo i se skladováním a prodejem. „Je to další důvod potom ke zdražování,( …) takže prostě to je šílené. Takže my si musíme uvědomit, že pokud budeme táhnout tady tu politiku, která je nám víceméně nějak dána z Evropy, tak s tím budou spojené obrovské náklady a budou se projevovat v cenách potravin. A to je teprve začátek,“ varoval předseda Asociace českého tradičního obchodu.

Na otázku, zda si český spotřebitel bude muset na vysoké ceny potravin do budoucna zvyknout, odpověděl šéf Zemědělského svazku ČR: „Obávám se, že ano. Ta zelená politika, která dneska se velmi často projednává i na úrovni zemědělství, potravinářství, obchodu, obaly, taxonomie, to jsou úvěry, drahé úvěry.“  

Méně zeleniny a více řepky

Pýcha také upozornil na to, že podle jeho názoru  Evropa do budoucna ztratí potravinovou soběstačnost:  „Česká republika také ztratí potravinovou soběstačnost u těch komodit, které my nazýváme jako citlivé, ať je to živočišná výroba, tam už jsme v některých komoditách absolutně ztratili, jako například ovoce, zelenina.“  V sousedním Polsku vláda dlouhodobě podporuje zemědělce proto, aby zvyšovala potravinovou soběstačnost. Situace v Česku je podle Pýchy bohužel úplně jiná: „Výsledek je takový, že prostě my budeme produkovat zeleniny ještě méně než v těch minulých letech, sady likvidujeme a bude to tak, že prostě budeme dělat ještě víc obilí a ještě víc řepky, protože to je, to jsou jediné komodity, které momentálně dlouhodobě, dlouhodobě jsou rentabilní.“

Okurky i papriky nad zlato? Čechy šokují ceny zeleniny, za zdražování může i zima

Dalším problémem podle obou odborníků je expanze obchodníků, kteří staví stále nové a nové prodejny. „Jde totiž o to, že čím je větší konkurence, tak tím je provoz těch prodejen dražší,“ vysvětlil Březina. „Skutečně potřebujete dost vysokou marži na to, abyste vlastně opravdu utáhla ekonomiku celé té prodejny, kdežto tam, kde je menší konkurence, tak spíš ten obchodník komunikuje ke svému dodavateli 'dodej mi to čerstvější, dodejme to kvalitnější' a směrem k zákazníkovi vlastně spíš komunikuje nižší cenu, protože on nepotřebuje tak vysokou marži, a co je ještě pozitivní, tak vlastně i zaměstnanci prodejny si přijdou na větší výplaty než tam, kde ten obchodník víceméně skomírá,“ říká.

Levně nakoupit a draze prodat

Martin Pýcha souhlasil s tím, že obchodník musí jednoduše z každého kusu chleba získat víc na to, aby zaplatil své náklady. „Potom nejsme schopni prodat jablka za cenu, která by nám pokryla výrobní náklady, a necháme je v sadech, protože je prostě od nás nikdo nekoupí, protože ten tlak cenový je tak brutální, že my v něm nemáme šanci uspět,“ popsal složitou situaci lokálních zemědělců a doplnil: „Na straně druhé, když všichni obchodníci budují obchody, tak zcela logicky všichni potřebují navyšovat ty marže, takže potřebují levně nakoupit a draze prodat a z toho samozřejmě naprosto logicky plyne, že ta marže toho obchodu se neustále zvyšuje, podíl obchodníka na konečné ceně potraviny je neustále větší a je to především na úkor zemědělců.“