Okurky i papriky nad zlato? Čechy šokují ceny zeleniny, za zdražování může i zima

Z okurkového salátu k nedělnímu obědu se pro mnoho lidí pomalu stává luxus. Cena salátových okurek atakuje maxima, která jsme ještě neviděli. Zatímco v roce 2021 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) kilogram salátových okurek vyšel v průměru na 44,5 koruny, dnes kilogram podle Zprávy o trhu zeleniny, kterou zpracovává Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), vyjde na 88 korun. Přepočteno na kus, za jednu okurku v supermarketech dáte 35 korun, výjimkou nejsou ani cenovky s 44 korunami.

Cena přitom výrazně rostla až v minulých dnech. SZIF zprávu vydává každých 14 dní, takže pokrývá aktuální situaci a poslední, kterou citujeme, pochází ze 14. února. Popisuje tedy zdražování v první polovině února. SZIF v ní uvádí, že začátkem února se velkoobchodní cena kilogramu salátových okurek zvedla o celých 40,9 procenta!

Okurky ale zdaleka nebyly jediné. Zákazníky v Česku fascinuje i zdražování paprik a sociálními sítěmi se šíří vtipy, že tato zeleniny už je skoro investiční artikl. V supermarketech dnes kilogram červených paprik najdete za 140–160 korun. Podle SZIF se ale nejvíce zdražily zelené papriky – velkoobchodní cena se u nich v 7. týdnu tohoto roku zvýšila o 36,8 procent na 78 korun za kilogram, cena bílých paprik se zvýšila o 33 procent na 107,6 korun za kilogram.

Okurky a papriky mají mnoho společného. V obou případech jde o plodovou zeleninu, pro kterou aktuálně v Česku není sezona, a tak se musí dovážet ze zahraničí. „Plodová zelenina je během zimních měsíců u nás vždy dražší, jsme závislí na jejím dovozu,“ říká pro Blesk Zprávy Alice Kouřilová ze Zelinářské unie Čech a Moravy.

Tentokrát ale zdražování ovlivnily i další skutečnosti. „Letos je cena umocněna i cenou energií, která je pro pěstování plodových druhů nezbytná. Důležitým faktorem je také skutečnost, že mnozí pěstitelé napříč Evropou od pěstování energeticky náročných druhů ustupují a z toho důvodu je i množství pěstovaných okurek menší,“ vysvětluje Kouřilová.

Ceny v Česku vyletěly nahoru, inflace zrychlila. O kolik zdražily elektřina, voda či potraviny?

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal upozorňuje také na fakt, že meziročně se snižuje plocha, na které se zelenina pěstuje. „Je to náročnější. A co se týká nároků na skladování, musíte chladit, udržovat konstantní atmosféru. Když jsou dražší energie, tak samozřejmě se vám ty skladovací náklady zvyšují, a pokud potom přijdete za řetězcem a ten vám řekne, že nebude akceptovat vaše zvýšené náklady, tak příští rok se budete rozhodovat, jestli dál budete pěstovat zeleninu, anebo jestli tam budete pěstovat cokoliv jiného, co má vyšší rentabilitu,“ uvedl pro Blesk Zprávy. 

Podle něj se mnoho zeleniny Evropě pěstuje v Polabí, kde je velmi úrodná a lukrativní půda. „Tam dneska cítíme třeba i tlak jednak developerů, jednak fotovoltaiky. Ty pozemky se skupují, aby tam byly solární panely nebo solární parky. To všechno bude tlačit na to, aby tu těch ploch bylo méně,“ popisuje Doležal.

Cibulový problém

Mezi další zeleninu, která v únoru meziročně významně zdražila, patří dovozový pór – narůst o 95,5 procenta, dovozový lilek – nárůst o 82,4 procenta nebo dovozová suchá žlutá cibule – nárůst o 78,2 procenta. Naopak zlevnilo pekingské zelí, pažitka v kelímku nebo kadeřavá petržel.

Pro zlevňování potravin není prostor kvůli vyšším nákladům firem, brání se Potravinářská komora

Minimálně cibule bude nejspíš zdražovat dál, ve světě je jí aktuálně nedostatek. Vlády v několika zemích omezily kvůli zvyšujícím se cenám část jejího vývozu, platí to například pro Turecko, Maroko nebo Kazachstán. Na Filipínách byla v jeden moment podle agentury Reuters dokonce dražší než maso. Česko je na dovozu cibule závislé, samo si dokáže pokrýt jen polovinu spotřeby.

Právě tato závislost je podle Doležala problém – upozornil v této souvilosti na fakt, že se do Česka dováží cibule i z Nového Zélandu. „Pokud by tohle (nedostatek cibule, pozn. red.) nastalo, tak tady jenom sklízíme plody toho, že se tady preferovala ta zahraniční, někdy dumpingová produkce, třeba z toho Nového Zélandu, před tou českou a že se tady dávají obrovské přirážky,“ sdělil pro Blesk Zprávy.

„Není to jenom cibule, ale u brambor jsme viděli mnohdy, že my jsme prodávali za 6 korun, na pultech jsme se bavili třeba o 24–28 korunách. Pokud by nebyla tak velká obchodní přirážka, tak třeba by se tady prodalo i více té české cibule, nemuseli bychom sahat po nějakých novozélandských končinách,“ pokračoval Doležal, který ze zdražování potravin v Česku viní primárně obchodní řetězce. Ty ale kritiku odmítají.

Dlouho jsme těžili z přebytků

Co se týče loňského roku, podle situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství, na které se Zelinářská unie podílela, zdražila na pultech českých obchodů většina zeleniny, kromě květáku a mrkve. I zde jsou jako hlavní důvod uváděny zvyšující se náklady na pěstování, mimo jiné v důsledku války na Ukrajině. „Došlo k prudkému z výšení cen energií, pohonných hmot, hnojiv a obalových materiálů,“ uvedli autoři.

K většímu zdražování podle nich došlo až v druhé polovině roku, protože předtím ještě existovaly zásoby z dřívější doby. „Do ČR celou dobu proudila zelenina z přebytků na ostatních evropských trzích za velmi nízké ceny. Ve druhé polovině této sezony se začal projevovat vliv inflace a snižování kupní síly spotřebitelů. Spotřebitelské ceny i ceny zemědělských výrobců poté začaly mírně stoupat,“ popisuje zpráva.