Havlíček vytkl vládě drahé lečo, ale… kouzlil s čísly. Za Babiše byly papriky dražší!

Babišovo lečo stálo 80 korun pro čtyři lidi, Fialovo 200 korun – to v úterý uvedl na twitteru Karel Havlíček. „Rozdíl 150 %. Připočtěte energii, olej a chléb… DOBROU CHUŤ!“ napsal Havlíček. Jak je to ale ve skutečnosti? Blesk Zprávy zjistily, že za čtyři porce leča v únoru 2023 čtyřčlenná rodina zaplatí asi 118 korun.

Problém spočívá mimo jiné v tom, že Havlíček v „Babišově receptu“ počítal s půl kilem paprik a rajčat a skoro s kilem vajec. U „Fialova leča“ už ale počítal suroviny po kilech, jejich cena tak byla logicky vyšší.

Do leča se ale jednotlivé suroviny nedávají po kilech, pokud ho nevaříme pro obrovskou skupinu lidí. Na čtyři porce, které Havlíček na twitteru počítá, vystačí jedna až tři cibule a v případě papriky, rajčat a vajec potřebujeme po pěti kusech. Kolik by „Fialovo lečo“ stálo, pokud bychom do něj použili stejné množství potravin jako v případě „Babišova leča“?

V receptu pro čtyři lidi bychom podle statistiky ČSÚ za použité množství papriky zaplatili v tomto lednu asi 33 korun. Ne 79 korun podle „Havlíčkových propočtů“.

Za rajčata bychom ve stejném receptu zaplatili 36 korun místo avizovaných 60 Kč (kilogram rajčat stál v lednu 2023 72 korun). Za cibuli bychom v případě leča zaplatili asi tři koruny – samozřejmě ale záleží na množství (21 Kč/kg). Nejdražší jsou na receptu vejce – u kasy by za ně ale milovníci leča zaplatili 46 korun, což je pořád o desetikorunu méně, než uvedl Havlíček (vejce stála v lednu 56 Kč/kg).

Když tedy spočítáme výslednou cenu klasického leča pro čtyři strávníky, vyjít je může na 118 korun, nikoliv na 200 korun.

Jak na levný nákup bez drastických omezení? Tohle je 9 tipů, jak ušetřit

Kromě toho byly například papriky drahé už v roce 2021, tedy za premiéra Andreje Babiše. Během března roku 2021 ceny zeleniny stouply o 18 % a symbolem zdražování se tehdy překvapivě stala opět paprika, jak upozornil Lukáš Kovanda. Například na jaře stejného roku její cena šplhala i ke 140 korunám za kilogram, někde i výš. Naopak v roce 2018 se stejné množství prodalo za 40 korun – v Česku i v Evropě panovaly pro její pěstování příznivé podmínky, teplý rok tehdy škodil naopak bramborám, paprik se vypěstovalo dost.

Jak navíc upozornil ekonom Lukáš Kovanda, na ceně leča se nepromítá Babišova ani Fialova vláda.

„To jsou věci, které neovlivňuje ani Fiala, ani Babiš. Je to samozřejmě taková zkratka, ale že ta drahota nastala za příslušných vlád, neznamená, že jí ty vlády způsobily,“ uvedl nyní pro Blesk Zprávy. Zdražování a obecně cenové výkyvy ovoce a zeleniny podle něj zavinily úplně jiné faktory: covid, drahé energie, společná zemědělská politika Evropské unie.

„Ceny zeleniny se utrhly ze řetězu. Nejedná se pouze o papriku, ale třeba o cibuli nebo o rajčata. Není to pouze záležitost České republiky, ale také například i Británie nebo Irska, kde jsou na tom ještě hůř, už tam jsou prázdné regály. Zelenina je tam dokonce na příděl, ovoce také,“ řekl a jako příklad uvedl květák nebo maliny.

„Souvisí to s drahými energiemi, protože nyní je nákladnější pěstovat třeba zeleninu ve sklenících. To je důvod, proč je nedostatková, nebo její cena stoupá a je drahá,“ řekl.

„Dalším důvodem jsou výkyvy počasí, například chladné počasí na jihu Španělska nebo na severu Afriky. To jsou tradiční pěstitelské lokality, ale jelikož tam právě panuje horší počasí, tak se omezují možnosti z těchto míst dovážet zeleninu třeba i do České republiky. To také způsobuje její nedostatek, který pak vede k drahotě. Když je něčeho nedostatek, tak si prodejci mohou diktovat vyšší ceny, protože to zkrátka někdo koupí,“ vysvětlil.

„A to jste věděl, že lečo se vaří v létě, když je zelenina levnější?“ Podle ekonoma se ale na výrazný pokles cen těšit nemůžeme

Výhodné je to podle něj například pro obchodní řetězce, které cenu zeleniny mohou nadsazovat. „Když je třeba málo paprik, tak si ji i za vyšší cenu koupí lidé, kteří nemusí hledět na každou korunu,“ dodal.

V předchozích „pandemických“ letech navíc ceny ovoce a zeleniny ovlivnil právě covid – levná pracovní síla z Balkánu nebo Ukrajiny zůstala doma a nemohla cestovat jako pracovní síla do Španělska, Itálie nebo na sever Afriky. Podle Kovandy to znemožňovalo sklizeň ovoce, která se tím prodražovala. Covid navíc zhoršil i přepravní podmínky. Mohli jsme tak pozorovat nárůst cen.

Mnoho lidí, kteří komentovali příspěvek Karla Havlíčka o leču, si navíc všimlo dalšího zajímavého úkazu – bývalý ministr průmyslu a obchodu cenu leča řešil v zimě, většina lidí si ho přitom dává v létě, kdy je rajčat i paprik dostatek a jsou levnější.

„A to jste věděl, že lečo se vaří v létě, když je zelenina levnější?“ odpověděla jedna z komentujících. „V únoru kupuje papriky z dovozu jen tydýt! Teď se jí to, co máme ve sklepě: mrkev, řepa, jablka,“ napsal další. „Paprika na konci zimy? V této části Evropy se touto dobou dojídaly bečky se zelím a scvrklá jablka z podzimu. Kilo paprik v zimě 2021 za 29 Kč bych fakt ráda viděla,“ zněla další kritika.

Hádky kolem ceny potravin: Nastane pokles, zdražení nebo stabilizace? A jak budou vypadat kontroly

Sám Kovanda ale nečeká výrazný pokles těchto cen ani během teplejších měsíců. K drahotě totiž vedou kromě drahých energií další náklady jako růst ceny lidské práce, tedy vyšším mzdám v zemědělství, kde se lidé také snaží vyrovnat s inflací. Drahé energie i pohonné hmoty se tak budou nadále do cen promítat, stejně jako zmíněná pravidla zemědělské politiky Evropské unie. Ta na zemědělce kladou další nároky. 

„Musí nákladněji obhospodařovat půdu tak, aby vycházeli vstříc přísnějším normám v rámci boje proti změnám klimatu. A také nezapomeňme na to, že kvůli plynové krizi v loňském roce citelně narostla cena hnojiv, protože hnojiva se vyrábí prostřednictvím plynu a plyn loni rekordně zdražil. Sice zlevňuje, ale výrobci hnojiv musí promítat do svých produktů loňskou cenu, vždy k přenosu burzovní ceny třeba do ceny pro výrobce hnojiv dochází zhruba s ročním zpožděním,“ dodal Kovanda.

Pozitivní ale je, že například jablka zůstávají levná. Podle Kovandy je to dáno tím, že Polsko kvůli válce na Ukrajině jablka nedováží do Ruska a míří tak do Česka. „Přesměrovali své vývozy třeba do Česka, trh zaplavila polská jablka a tím pádem jsou levnější,“ dodal Kovanda.

Sám Havlíček pak pro Seznam Zprávy označil svůj komentář k leču za „nadsázku“„Jsem rád, že toto sdělení má obrovskou odezvu, že lidé pod příspěvkem debatují o cenách, sezónnosti zeleniny, roli řetězců nebo si dokonce vyměňují recepty,“ sdělil. „Upozornili jsme na to, jak farizejské bylo používání sloganu Babišova drahota, který používala tehdejší opozice i na předvolebních plakátech,“ napsal v SMS Havlíček. Nakonec připustil, že viníkem drahého zimního leča nemusí být ani Fiala – prý jen konstatuje současný stav.