Babiš, Orbán, Fico, Okamura… V evropských volbách výrazně posílí Antievropané

Začátkem června může víc než 400 milionů Evropanů vyjádřit své preference ve volbách do Evropského parlamentu (v Česku konkrétně pátek 7. a sobota 8. června). Protievropské populistické strany pravděpodobně ovládnou volby v devíti členských státech (Rakousko, Belgie, Česko, Francie, Maďarsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko a Slovensko) a budou druhé nebo třetí v dalších devíti (Bulharsko, Estonsko, Finsko, Německo, Lotyšsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko).

Slušné zlepšení se očekává u ANO Andreje Babiše (z 21 na 27 %), k čemuž připočtěme dalších 10 % hlasů pro SPD Tomia Okamury (zlepšení o jeden procentní bod).

Vítězové voleb

Velkými skokany se stanou pravicoví populisté v Itálii a Nizozemsku. Totiž na národní úrovni už se jimi stali. Giorgia Meloniová se v čele Bratrů Itálie (FdI) stala premiérkou v říjnu 2022. Geert Wilders s PVV loni v listopadu skončil první v nizozemských předčasných volbách – koaliční jednání se aktuálně vlečou. I nadcházející volby by obě uskupení měla vyhrát.

Pohorší si Viktor Orbán se svou stranou Fidesz, pořád však bude mít v národních srovnáních zdaleka nejlepší výsledek ze všech euroskeptiků: Ve své zemi získá 44 procent (oproti 53 v roce 2019). Polepší si Smer nového slovenského premiéra Roberta Fica, který dříve patřil k evropským sociálním demokratům, už se však posunul k populistickému odmítání EU.

Prognóza ECFR složení europarlamentu (leden 2024) | ECFR

„‚Velká koalice‘ EPP a S&D, která v roce 2019 poprvé ztratila většinu v parlamentu, spadne na 42 procent křesel oproti současným 45 procentům,“ konstatuje ECFR propad tradičních stran – lidovců/křesťanských demokratů (vč. TOP 09 a KDU/ČSL) a sociálních demokratů. V nynějším období se proto spojili ještě s liberály (Renew), tato „supervelká koalice“ tradičních stran má v europarlamentu 60procentní většinu. Jejich převaha klesne na 54 % křesel, odhadují ve studii pro ECFR politologové Simon Hix a Kevin Cunningham, což ne vždy musí stačit, neboť v Evropském parlamentu se nehlasuje striktně podle pokynů od vedení frakcí. Supervelká koalice hlasovala spolu v početné řadě témat, ale k jiným otázkám se spojenectví formují jinak.

Trvalejší (středo)levicová koalice nepřipadá v úvahu – i kdyby se k frakcím sociálních demokratů, zelených a komunistů přidali liberálové (Renew), budou mít podle propočtů jen 45 % křesel – ostatně i současný stav je těsných 50 %.

Posun doprava

Naopak polovinu křesel těsně budou atakovat potenciální pravicové koalice. Lidovci, liberálové a Evropští konzervativci a reformisté (ECR, kam patří česká ODS, italská FdI či polská PiS), neboli „středopravá koalice“, mají nyní v souhrnu 49 procent křesel a podle propočtů několik málo poslanců ztratí. Na 49 % křesel odhaduje studie sílu populistické pravice – když se místo liberálů přidají k lidovcům a k ECR radikálnější partaje ze Strany Identity a Demokracie (ID, včetně SPD Tomia Okamury). Zatím má tato kombinace 43 procent europoslanců. Navíc je třeba k nim připočíst nemálo nezařazených poslanců, kterých je zejména na krajní pravici poměrně dost.

Když se podíváme nikoli prizmatem pravice-levice, nýbrž skrze postoje k evropské integraci, výrazně posílí eurokritické strany na krajní pravici i levici. Nyní mají tři z deseti poslanců, polepší si na 37 %.

„Zkrátka očekáváme, že populistické hlasy, zejména na radikální pravici, budou po volbách v roce 2024 pravděpodobně hlasitější než kdykoli od roku 1979, kdy byl Evropský parlament poprvé volen přímo,“ píšou politologové.

Oslabení stran středové superkoalice bude mít zřetelný důsledek, věří analytici ECFR. „Vzhledem k euroskepticismu ECR a ID a některých národních stran v EPP bychom mohli v příštím parlamentu vidět většinu podporující větší hospodářskou, a rozpočtovou svobodu pro členské státy. Tento blok by pravděpodobně hlasoval proti návrhům komise na prosazení společných pravidel a místo toho by se postavil na stranu rostoucí skupiny národních vlád - jako jsou vlády v Maďarsku, Itálii, na Slovensku a ve Švédsku -, které prosazují menší zasahování Bruselu do národních politik.“

Také se může ztratit středolevý blok, který dosud těsnými většinami prosazoval legislativu v otázkách občanských svobod, justice a migrace. „Pravděpodobně bude v Evropském parlamentu většina podporující velmi omezující imigrační politiky a bude tlačit na Komisi, ať reformuje rámec azylové politiky EU – aby dal větší prostor členským státům a omezil jakékoli sdílení uprchlických kvót.“

Europrezident rezignuje předčasně a půjde do voleb. Hrozí, že ho zastoupí Orbán

Patrně také poklesne tlak Bruselu na země, které nedodržují dohody v otázkách vlády zákona, zejména na Maďarsko. Dosud si těsná většina europoslanců přála Viktora Orbána a spol. sankcionovat. Maďarská vláda a její ideologičtí partneři rovněž nesdílí přesvědčení, že je nutné pomáhat Ukrajině. To bude v EU převládat i dál, byť tábor ID a řady nezávislých radikálů, kteří jsou i nadále sympatičtější k Rusku, posílí.

„Největší politické důsledky voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 se budou pravděpodobně týkat životního prostředí. V současném parlamentu v otázkách environmentální politiky vítězí spíše středolevá koalice (S&D, RE, G/EFA a Levice), ale mnoho z těchto hlasování prošlo velmi malým rozdílem,“ shrnují politologové. V ohrožení tak je Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) a snahy o uhlíkovou neutralitu.