Babišovo blond eso pro eurovolby: Jako Češi umíme zatlačit a Evropa nás pak poslouchá

Evropský parlament nedávno schválil cenové stropy pro přeshraniční hovory v EU. Co to znamená?

Už od loňských prázdnin sice máme zrušený roaming, tedy příplatky za volání ze zahraničí domů, pořád ale platíme velmi vysoké částky za volání opačným směrem, tedy z domova do jiné země EU. Pokud dnes voláte z Česka do Chorvatska, abyste si rezervovali dovolenou na léto, tak se nedoplatíte. Operátoři vám klidně naúčtují i 25 korun za minutu. Je paradox, že když voláte z ciziny domů, tak vás to vyjde mnohonásobně levněji než obráceně. To se muselo změnit a jsem ráda, že se to povedlo.

Kdy budeme moct do zahraničí volat levněji?

Snížení cen za volání a SMS po zemích EU bude platit od poloviny května letošního roku. Takže se ho dočkáme již před letní dovolenou. Pravda ale je, že někteří operátoři ceníky upravují průběžně i s ohledem na to, co je čeká.

Jaké další změny můžeme v této souvislosti čekat?

Spolu s cenami za volání se schvaloval celý balíček opatření. Povedlo se do něj prosadit třeba to, aby záchranáři spolu s hovorem volajícího obdrželi automaticky informace o jeho poloze (GPS). To se může zdát jako zbytečné, pokud si voláte sanitku z bytu či centra města. Úplně jiná situace ale je, když třeba spadnete z kola někde na horách a nevíte, jak svoji polohu přesně popsat. V závažných případech mohou rozhodovat vteřiny, takže požadavek na takovou úpravu přišel od záchranných složek samotných. Jsem ráda, že se pro něj našla podpora i v Bruselu.

V Evropském parlamentu se věnujete ochraně spotřebitele. Můžete uvést příklad, jak nás EU chrání?

Máme jedny z nejlepších limitů na nezávadnost jídla i výrobků na světě. A netýká se to jen toho, co si vyrobíme a zkonzumujeme sami, ale i věcí, které se k nám dostávají třeba z Asie. Když se na evropském trhu objeví závadná hračka, která může být dětem nebezpečná, dostaneme v rámci celé EU informaci skoro okamžitě. A hračka mizí z trhu. Nebo dvojí kvalita potravin, to je velké téma, kterému se hodně věnuji. 

Babiš vsadí na blonďatou Ditu. Jednička kandidátky chce „reset“ Evropské unie

Evropa nás v tomto poslouchala?

Ano, Česko a další země ze střední Evropy vytrvale poukazovaly na to, že není možné, aby v EU existovali spotřebitelé dvojí kategorie. Tedy jedni, kteří najdou v regálech obchodu kvalitní a kolikrát i levnější zboží, a my, Češi, kteří tam najdou zboží, které se sice tváří stejně, ale zdání klame. Ty příklady známe všichni, méně masa, více náhražek, méně kvalitní suroviny. Stejný obal by měl garantovat stejnou kvalitu ve všech zemích EU, to je náš požadavek. Navíc se to netýká jen potravin, ale třeba i pracích prášků a dalších drogistických výrobků.  

Čeho se tedy povedlo dosáhnout?

Evropská komise si to po tlaku z naší strany vzala jako jednu ze svých priorit a i my nyní v Evropském parlamentu přijímáme konkrétní kroky, jak tento stav napravit. Řešíme, jak zboží kontrolovat, porovnávat, od koho přijímat podněty, aby to moli být třeba i samotní zákazníci, jaké budou sankce. Byla bych ráda, kdyby výsledky v těch regálech byly vidět co nejdřív.

Lidé si vás spojují s tzv. zbraňovou směrnicí, která v EU zpřísňuje kontrolu nad střelnými zbraněmi. Česko směrnici napadlo u Soudního dvora EU, protože podle něj omezuje majitele legálně držených zbraní. To není příliš dobrý příklad toho, jak EU pomáhá…

Je to téma, které mě nadzvedlo ze židle. To je přesně to, co by Evropa dělat neměla. Jinými slovy pod rouškou boje proti terorismu omezila lidi, kteří legálně drží zbraně. Upravuje systém, který je třeba v ČR perfektně nastaven, a naopak my jsme mohli jít příkladem, jak to dělat jinde. Na jednání o této směrnici nezapomenu, a to nejen kvůli tomu, že jsem se musela naučit úplně novou terminologii v češtině i angličtině a hlavně pochopit velmi technické detaily, abych mohla správně obhajovat naše zájmy. Byla to velká zkušenost s tím, jak se celý proces zpolitizoval a vůbec se nebraly v potaz racionální argumenty. Psalo mi kvůli tomu tehdy hodně lidí.

Blonďaté Ditě může krýt záda Šlechtová. Šanci mají v eurovolbách i ODS a Piráti, ukazují průzkumy

Na co se nyní soustředíte nejvíce?

Velkým tématem je pro mne třeba bezpečí dětí v internetovém prostředí. Mám dvě malé děti a uvědomuji si, jaké nebezpečí na ně na internetu číhá. I proto mé dcery nemají přístup na internet a nemají ani mobilní telefon. Čísla jsou ale otřesná. Až 40 % dětí dostane přes internet pornografickou fotku a nikomu se s tím nesvěří. Jsou naprosto bezmocné a statistiky ukazují, že děti v Česku kvůli tomu páchají sebevraždy.

Jak je to možné?

Chybí tu osvěta. Je potřeba zvýšit povědomí rodičů, že je tu tento problém. Musíme si velmi rychle uvědomit, jak digitální prostředí funguje. Příběhy dětí, kterým se to stalo, jsou strašné. Většinou je oslovil na internetu nějaký neznámý člověk, který si s dítětem začal psát. Pak mu začal posílat fotografie a dítě nabylo dojmu, že s tím člověkem má nějaký vztah a šlo s ním na schůzku. To je přece nemyslitelné. Zrovna na začátku prosince k tomu v Praze pořádám konferenci, která by měla hlavně učitelům ukázat, jak v různých situacích postupovat, co vše se může na internetu dít. Velká úloha je ale taky na nás, na rodičích.

Kdo je Dita Charanzová?

Dita Charanzová byla zvolena do Evropského parlamentu v roce 2014 za hnutí ANO. Je místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a působí také ve výboru pro mezinárodní obchod. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze a absolvovala diplomatickou akademii v Madridu. V diplomacii také dlouho působila. Kromě toho pracovala pro Radu Evropy ve Štrasburku jako manažerka televizního studia. Dita Charanzová mluví anglicky, francouzsky, rusky a španělsky a má dvě dcery.