Rusové přepisují historii: Komunisté vrací kult masového vraha Stalina
Víkendový sjezd ruských komunistů, kteří představují druhou nejsilnější stranu v zemi, označil za chybu slavný projev sovětského vůdce Nikity Chruščova odhalující zločiny jeho předchůdce v čele Sovětského svazu Josifa Stalina. Informovala o tom ruská média.
V přijatém usnesení se Chruščovova zpráva o kultu osobnosti a jeho důsledcích, přednesená na uzavřeném zasedání 20. sjezdu sovětských komunistů 25. února 1956, označuje za „chybnou a politicky zaujatou“, napsal dnes server Meduza.
Připomněl, že v návrhu usnesení se tvrdilo, že Chruščovova zpráva obsahuje „zfalšovaná fakta a lživá obvinění na adresu Josifa Vissarionoviče Stalina a zkresluje pravdu o jeho státnické a stranické činnosti“. Komunisté se podle návrhu rezoluce také chystali požádat ruského prezidenta Vladimira Putina, aby vrátil městu Volgograd a okolní oblasti „hrdinské názvy Stalingrad a Stalingradská oblast“.
Podle místopředsedy strany Dmitrije Novikova se strana rozhodla „obnovit úplnou historickou spravedlnost“ vůči Stalinovi jako přední osobnosti světových dějin.
Novodobé velebení Stalina
Stalin, kterému historici kladou za vinu smrt milionů lidí, se v poslední době opět vrací do veřejného prostoru v současném Rusku, které čtvrtým rokem vede válku proti Ukrajině a tvrdě potlačuje veškerou kritiku režimu. A také čím dál častěji zaznívají ocenění Stalina jako státníka, který ve válce porazil nacistické Německo a zaostalou zemi přeměnil ve světovou velmoc.
V posledních letech se v Rusku opět odhalují Stalinovy pomníky a pojmenovávají se po něm ulice. V polovině května ve stanici metra Taganskaja v Moskvě odhalili repliku kdysi odstraněného reliéfu s vyobrazením diktátora Stalina.
Podle portálu The Moscow Times krok dále rozdmýchává debatu o postupné rehabilitaci Stalinova obrazu v Rusku za vlády prezidenta Putina. Ten dříve zločiny stalinismu odsuzoval, ale nynější politická linie Kremlu tuto stránku opomíjí. Putin už podpořil žádost obyvatel Volgogradské oblasti a válečných veteránů přejmenovat letiště ve Volgogradu a udělit mu historický název Stalingrad.
Chruščov byl do čela sovětských komunistů nečekaně zvolen v září 1953, půl roku po Stalinově smrti. Na 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) v únoru 1956 přednesl projev, který odhalil Stalinovy zločiny a zahájil tzv. „dobu tání“ a některých pozitivních reforem, jejichž největším přínosem bylo propuštění statisíců politických vězňů.
Ani v případě, že bude dosaženo mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, by se Evropská unie neměla vracet k ruským energiím, uvedl dnes před jednáním v Kodani eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen.
V Dánsku, které nyní předsedá Radě EU, se dnes schází na neformálním zasedání unijní ministři zodpovědní za energetiku. Podle Jörgensena je zbavení se závislosti na ruských energiích jedním z hlavních témat, o kterých chce hovořit. Evropská komise přišla v červnu s návrhem na postupné zastavení veškerého dovozu ruského plynu a ropy do EU do konce roku 2027.
„I když bude mír, jsem toho názoru, že bychom (z Ruska) neměli dovážet,“ uvedl eurokomisař s tím, že nepůjde o žádné „dočasné opatření“. Spojené státy podle něj podporují, aby EU zastavila dovoz ruské energie. I americký prezident Donald Trump ve čtvrtečním telefonátu s evropskými lídry vyzval podle Reuters Evropu, aby přestala kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku.
Po svém projevu na plenárním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) se Vladimir Putin opět vyjádřil k válce na Ukrajině. Zopakoval, že v přímých kontaktech s Volodymyrem Zelenským nevidí velký smysl, ale je na ně připraven. Nejlepším místem pro konání takového setkání by podle ruského prezidenta byla Moskva.
„Řekl jsem, že v tom nevidím moc smysl. Proč? Protože bude prakticky nemožné dosáhnout dohody s ukrajinskou stranou v klíčových otázkách,“ řekl Putin podle BBC.
Zejména podle něj existují právní a technické obtíže při uzavírání dohod týkajících se území. Putin uvedl, že takové dohody by měly být potvrzeny v referendu, ale k tomu je nutné zrušit stanné právo na Ukrajině. „Pokud bude stanné právo zrušeno, musí se okamžitě konat prezidentské volby,“ dodal.
Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu.
Bezpečnostní záruky by po uzavření míru byly potřebné nejen pro Ukrajinu, ale i pro Rusko, řekl Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku a znovu za naprosto nepřijatelnou označil možnost, že by Ukrajina vstoupila do NATO.
