Brusel je mu bližší než Praha: Adept na lídra Pirátů řeší koupi Babiše Číňany

Autor: Matěj Pálka - 
17. 1. 2019
06:20

U Pirátů se rozhoduje o tom, kdo povede kandidátku třetí nejsilnější sněmovní strany do evropských voleb. Mikuláš Peksa má zatím nejsilnější pozici, zatím se ještě prý neraduje. Jasno má ale v tom, že Evropský parlament považuje za důležitější než ten český. Podle něj právě tam můžou Piráti prosadit pro ně zásadní témata. Věří přitom, že právě Evropská unie jako celek by mohla být důstojnou opozicí Číně. Nebránil by se ani vzniku evropské armády.

Místopředseda Pirátů a horký kandidát na lídra jejich kandidátky do evropských voleb Mikuláš Peksa už zkušenosti s evropskou politikou má, je totiž místopředsedou Evropské pirátské strany. Je rovněž garantem zahraničního týmu Pirátů.

K zájmu o zahraniční politiku ho prý přivedl jeho koníček, historie. „Jsem člověk, co rád hledá zákonitosti. Vždy mě bavilo sledovat, jakým způsobem se svět vyvíjí. Dokonce jsem uvažoval o historii jako oboru, který bych studoval,“ tvrdí Peksa, který ale nakonec vystudoval biofyziku.

Možná právě historie Peksu dovedla k pro něj zásadnímu tématu, obchodu s lidskými orgány. Spolu se senátorem Markem Hilšerem (v klubu STAN) chtějí prosadit zákon, který by takovému obchodu zamezil. V důsledku se ale jedná o aktivitu, která je namířená proti Číně, zemi, proti které se Peksa a Piráti poslední dobou ostře vymezují.

Praha nedávno řekla, že „lidská práva jsou důležitější než panda“ a zpochybnila politiku jednotné Číny. Proč jsou pro město lidská práva v Číně důležitá?

Protože při všem co děláme bychom měli myslet na to, že i na druhé straně světa jsou lidé, kteří mají svoje sny, obavy a neuzmutelná práva. Třeba právo na ochranu před tím, že z nich někdo vyřízne játra nebo je pošle na převýchovu do koncentračního tábora.

Navíc to, aby město Praha vůbec deklarovalo zahraničně politické hodnoty, je nevhodné, k tomu místní samosprávu nemáme.

Jak by tedy město mělo vysvětlit své kroky Pražanům?

Nejsme nějací my a oni. Všichni jsme lidé. Co se děje někde někomu jinému někde jinde, se v principu jednoho dne může stát i mně, vašim příbuzným nebo komukoliv dalšímu. Není dobré, aby se s lidmi kdekoliv na světě zacházelo špatně. Budeme-li mlčet teď, tak pak třeba bude mlčet někdo jiný, až my se dostaneme do problémů.

Co se děje v Číně, to je obludné

Se senátorem Markem Hilšerem jste se pustili do boje proti obchodu s lidskými orgány. Jedná se o další krok namířený v důsledku proti Číně?

Netýká se to v první řadě Číny, i když Čína je největší problém. Je to vlastně jediná země, kde to běží v průmyslovém měřítku. Dá se říct, že se tam v tuto chvíli ve velkém odebírají politickým vězňům orgány, a myslím, že jsou veřejně známé informace, že se tam budují desítky velkých krematorií. Na Západ teď pronikají informace o tom, že všichni příslušníci národa Ujgurů, což je nějakých 10 až 15 milionů lidí, jsou zkoumáni, jestli nejsou vhodnými dárci orgánů. To je, jako by všichni Češi byli prověřováni, jestli nechtějí být nedobrovolnými dárci orgánů, a už se pro ně stavěla krematoria. Přijde mi to opravdu obludné.

Zákon, který navrhujete, předběžně počítá i s tím, že by postihoval nejen obchodníky s orgány, ale i lidi, kteří jsou příjemci orgánů bez jasného dárce. Kolik se takových lidí po České republice pohybuje?

Existují jednotky případů, kdy se člověk zapsal do registru čekatelů na darování orgánu a pak z nějakého důvodu zmizel a žil zdravě dál s tím, že mu zjevně orgán fungoval. To je podezřelé a je třeba to řešit. Určitě se nechceme na tom, co se teď v Číně děje, jakýmkoliv způsobem podílet. Nejsme první země, která toto řeší. Už se to řešilo v Itálii nebo v Kanadě.

V tuto chvíli na tom teprve pracujeme. Hodně inspirující je pro nás řešení, které zvolili Kanaďané.

Dotkne se tedy v tom případě zákon i našeho registru lidských orgánů?

Takovou máme představu. Jde v podstatě o to, aby bylo jasné, odkud orgány pocházejí, pak se dá vše ověřit. Ve chvíli, kdy se stane něco, co je podivné, může to začít vyšetřovat policie.

Projednávali jste už nějakou podporu pro své záměry na české politické scéně?

Samozřejmě, prosadit jakýkoliv zákon znamená získat většinu v Poslanecké sněmovně a pak ještě v Senátu. Na tom s panem senátorem Hilšerem pracujeme. Záleží, jak se k tomu postaví jednotlivé politické strany, nečekám podporu třeba od komunistů, ale myslím, že v jiných stranách bychom mohli najít pochopení.

Máte už nějakou podporu přislíbenou?

V tuto chvíli ne.

Pokud by návrh uspěl, nemohla by to Čína vnímat jako negativní krok proti sobě a vyvinout na Českou republiku nějaký nátlak?

Je možné, že na nás nějaký nátlak budou vyvíjet. Ale v tomto případě je obzvlášť důležité, aby Evropa postupovala koordinovaně. Pokud Italové přistoupili k něčemu podobnému, nevidím důvod, proč bychom my neměli také, ale Evropská unie by měla být v tomto daleko jednoznačnější.

Když vyjednává půl miliardy obyvatel Evropské unie s miliardovou Čínou, tak je to podstatně férovější, než když vyjednává deset miliónů Čechů.

Evropskou armádu potřebujeme

Jaký vlastně máte názor na českou zahraniční politiku, je něco, za co byste chválil?

Příjemně mě překvapil ministr zahraničí, jakým způsobem se postavil ke kauze ohledně sledovacích systémů, které se tu objevily, a ve vztahu k Číně. Dovedl bych si představit, že ta reakce bude důraznější. Ale po tom, co tomu předcházelo a jak se chová premiér a jak se chová prezident, tak je to skutečně příjemné zpestření.

Naše zahraniční politika je taková Popelka, poměrně málo se řeší, je na ni poměrně málo peněz, pak se zavírají ambasády. Pracovníci, kteří tam pracují, jsou málo placení vzhledem k jejich jazykovým a manažerským dovednostem. To dopadá i na další oblasti.

Na jaké?

Tradičně jsme tu zažívali hádky o výši rozvojové spolupráce. Česká republika by měla na rozvojovou spolupráci vydávat něco kolem 0,7 procenta národního důchodu a vydává 0,14 procenta. To znamená asi pětinu. Bavíme-li se o tom, že bychom měli řešit příčiny migrace, která do Evropy směřuje, to znamená změnit situaci v zemích, odkud migranti přicházejí, tak na to v podstatě nedáváme vůbec žádné prostředky v porovnání s tím, co bychom vydávat měli. To tu ale bohužel málokoho zajímá.

Máte zmonitorované, jak je to v ostatních státech? A jak je to v rámci Visegrádské čtyřky, tedy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska?

V rámci Visegrádu je to naprosto tragické, tam se o tom mluví, ale nedělá se fakticky nic. Reálné výsledky mají některé západoevropské země, zmínil bych Švédsko. Jako Česká republika nebo Visegrádská skupina jsme daleko pod průměrem Evropské unie.

Je to podcenění finančních závazků podobné, jako je tomu například u NATO?

Podle údajů Evropské komise je zhruba 30 procent prostředků, co se vydá na obranu, promrháno. Protože nemáme v rámci EU koordinovanou politiku, jakým způsobem ty prostředky utrácet a jakým způsobem obranu budovat.

EU jako celek vydává na obranu zhruba třikrát tolik co Rusko. Náš nejbližší kontinentální soused je z našeho pohledu podstatně slabší, ale my nejsme schopní si udělat pořádek tak, jak bychom měli. Myslím, že je daleko důležitější udělat organizační změny a peníze využívat skutečně efektivně.

Co by tou změnou bylo? Například evropská armáda?

Myslím, že uvážíme-li, kdo jsou soupeři a kdo s námi sdílí společný trh, tak evropskou armádu potřebujeme. Potřebujeme ubránit ta místa, kde se můžeme pohybovat a s kým můžeme obchodovat.

Neměli bychom politikům umožnit EU paralyzovat

Není ale pro české občany nakonec lepší, že jde více peněz do jiných resortů?

Zahraniční politika občanům poskytuje nějaký servis. V průběhu migrační krize jsme opakovaně říkali, že je potřeba řešit situaci v těch zemích, odkud migranti pocházejí. To je úkolem zahraniční politiky. A to nejen České republiky, ale Evropské unie jako celku, protože Česká republika to sama nevyřeší. Evropa jako celek může, ale musí si říct, že to chce udělat.

Druhá věc je, že pokud se čeští občané dostanou někde v zahraničí do potíží, tak by tam měl být někdo, kdo jim umí pomoci. Tyto věci je třeba dělat, protože nejsme uzavřený ostrov sám pro sebe, ale musíme interagovat se světem. Od toho tu ta zahraniční politika je, a proto za ni musíme platit.

Do jaké míry tedy může ČR provozovat nějakou vlastní zahraniční politiku a do jaké míry se musí ohlížet na Evropu?

V evropské zahraniční politice je problémem to, že v podstatě kdokoliv může říct, ne tohle nebudeme dělat, tohle se nestane. To znamená, že těm Číňanům stačí, aby si koupili jednoho premiéra - ať už je to český premiér (v Česku aktuálně Andrej Babiš z ANO, pozn. red.), maďarský nebo jakýkoliv jiný - a on tu Evropskou unii může efektivně zcela zaseknout.

Měli bychom daleko méně umožnit těmto politikům, aby Evropskou unii paralyzovali a zneužívali ve svůj prospěch.

Jak?

Dovedu si představit, že se o některých otázkách, které se v zahraniční politice EU řeší, bude hlasovat. V tuto chvíli musí souhlasit všichni, čehož je velice obtížné dosáhnout. Pokud český premiér může říct: „Dejte mi tolik a tolik peněz na dotace, nebo vám tady zablokuju toto rozhodnutí,“ tak to ta rozhodnutí brzdí.

Nebyla by tím ale zpochybněna suverenita České republiky?

Myslím, že bychom se měli bavit o zájmu občanů. V jejich zájmu je, aby Evropská unie fungovala a aby prosperovala. Protože Česká republika je součástí Evropské unie, její prosperita sebou nese i prosperitu České republiky. Z tohoto hlediska ty věčné hádky politiků o tom, co má řešit EU a co ČR, nejsou podstatné, podstatný je zájem občanů.

Nebavíme se o dobru nějakých států, ale o lidech, kteří v těch státech žijí. Kvůli nim tato diskuse vznikla a nemá cenu ji převádět na to, který úředník nebo který ministr, který komisař bude mít větší pravomoci, podstatní jsou občané, to jsou ti, kvůli kterým to děláme.

Naše témata se probírají na půdě europarlamentu

Říkáte, že daleko lépe se prosazují věci v rámci celé Evropské unie. Myslíte si, že Evropský parlament je důležitější než ten český?

Zcela jednoznačně. Jednak naprostá většina zákonů, která dnes u nás platí, je schvalována v Evropském parlamentu, jednak ty zákony mají v jistém smyslu vyšší právní sílu. To, co my tady řešíme na úrovni českého parlamentu, jsou do jisté míry zástupné problémy a ta skutečně důležitá témata se řeší v Evropě. Z tohoto hlediska jsme daleko více Evropská unie než Česká republika.

Čím si tedy vysvětlujete, že je volební účast ve volbách do Evropského parlamentu tak nízká?

Řeknu to jednoduše, lidé si toho ještě nevšimli.

A berete tedy jako součást budoucí volební kampaně Pirátů vysvětlit, proč je Evropský parlament důležitý?

Jednoznačně. Lidé mají daleko větší možnost ovlivnit to, co se kolem nich děje, v evropských volbách než v těch národních. Pro nás je to jako pro stranu ohromná příležitost, pokud to dokážeme voličům vysvětlit.

Nezpůsobili si znevážení evropských voleb politici sami, když do nich začali vysílat ze svých řad ty, pro které už neměli místo v rámci vnitrostranického života?

Ano, do jisté míry si to politici tradičních stran dělají sami. Ani oni nepostřehli, že ten Evropský parlament je daleko důležitější. V tom si myslím, že jako Piráti máme výhodu, protože nás tyto předsudky netíží.

Pro nás jsou tyto volby naprostá priorita, protože většina témat, kvůli kterým Pirátská strana vznikla, jako jsou například copyrighty a podobně, se řeší na evropské úrovni.

V souvislosti se sestavováním kandidátky se objevily v médiích informace, že mají Piráti vnitřní spory. Už je máte vyřešené?

U nás nejsou žádné vnitřní spory. Probíhají normální primární volby a kandidátka se normálně volí. Každý člen nebo členka má rovné hlasovací právo a bude ta kandidátka zvolena jako všechny ostatní.

Prý jste strčil do kolegy Giuseppe Maielloa a nadával mu, když vás nechtěl podpořit, abyste se stal lídrem kandidátky do eurovoleb...

Nevím o tom, že bych se pana Maiella někdy fyzicky dotkl. S panem Maiellem vedeme dlouhodobý ideový spor. Zároveň kandiduje v primárních volbách do Evropského parlamentu, takže nad rámec výše uvedeného se nehodlám k věci vyjadřovat.

Jak vidíte své šance na úspěch v kandidatuře na lídra kandidátky?

Musím říct, že v tuto chvíli mám nejvyšší počet krajských nominací, pokud je mi známo. Pravděpodobně mám v tuto chvíli nejsilnější pozici, ale samozřejmě voliči se můžou rozhodnout na poslední chvíli, jak budou chtít, a nemůžu předjímat. Doufám, že se mi to podaří.

Co jim slibujete, aby vás zvolili?

Posledních šest let jsem působil v Pirátské straně jako člověk, který měl na starosti spolupráci s ostatními pirátskými stranami. Podařilo se mi stát členem předsednictva a posléze místopředsedou Evropské pirátské strany, takže chci usilovat o to, abychom si tam dokázali vyjednat důstojné podmínky, abychom si tam dokázali prosadit naši politiku.

 

Podívejte se, jaké kadidáty posílají do voleb do Evropského parlamentu další strany

Volby do Evropského parlamentu 2019

Informace Kandidáti Evropská unie Voličský průkaz Instituce Evropské unie Legislativní proces

Volby do Evropského parlamentu čekají České republiky v pátek a sobotu 24. a 25. května. Rozhodne se v nich o obsazení 705 křesel. Výsledky by měly být známé v neděli 26. května ve 23 hodin. Počet Europoslanců zeštíhlí o 46 kvůli odchodu Velké Británie.

Počtu českých europoslanců se tato změna ovšem nedotkne. Stejně jako před pěti lety si Češi vyberou 21 nových poslanců.

Blesk Zprávy zjišťovaly, kteří čeští europoslanci chtějí své pozice obhajovat.

Doporučujeme
kradlous ( 18. ledna 2019 12:58 )

Na tuto zfetovanou sebranku se úplně pasuje název strana pirátů.Jaký přínos má tato strana pro občany?To dokazují stále že nulovou.

pavel11 ( 18. ledna 2019 12:01 )

neskutečný sajrajt,špína,křiváci,udavači piráti!! něco podobného bylo vidět v klinice špína,feták,šlapky,aktivisti voliči pirátu.

satanas ( 17. ledna 2019 15:22 )

Musis ale uznat ze pro zacatek udavaj, praskaj hezky! Ti to nekam dotahnou!

satanas ( 17. ledna 2019 15:20 )

Praskac je praskac,,to si pamatuju jeste z Pionyra! Zdendo, tys musel byt kvalitni STBackej praskac!

turbina ( 17. ledna 2019 15:16 )

prdlous: Podle toho jak píšeš jsi hodně sjetý, skoro na šrot.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa