23°C
Dům Vojenských staveb stojí v ulici Boženy Němcové v Praze 2. Několika podlažní budova shlíží na auta přejíždějící Nuselský most. Atraktivní místo pro plošnou reklamu, která zde byla několik let. Namísto brutalistní administrativní budovy zde teď možná vyroste novostavba. Někteří obyvatelé mají radost, jiní jsou zásadně proti.
Součást historie
Jedním z odpůrců nového záměru je známý český sochař a pedagog zabývající se uměním ve veřejném prostoru Pavel Karous. „V historii jsme vždycky raději zvedli závory před okupanty, aby nám naši matičku Prahu náhodou neponičili nebo nevybombardovali a teď ji prodáváme za 30 stříbrných,“ píše rozhořčeně na sociální síti. Nejvíce se obává scénáře, kdy by byl Praze odeprán status UNESCO kvůli ledabylému přístupu k památkám z druhé poloviny 20. století.
Dopis ministrovi
„Osobně na stavbě miluji její velkorysou sochařsky pojednanou korunu střechy s komíny a reliéf od Jana Bartoše před vstupem do budovy,“ říká český sochař. V rámci snahy o zachování objektu na ose Nuselského mostu napsal dopis ministrovi kultury, ve kterém ho žádá o pomoc a pokus o nápravu kulturního barbarství.
Se stejnou prosbou se také obrátil formou otevřeného dopisu na politickou reprezentaci hlavního města Prahy. „Jsme toho názoru, že je nejvyšší čas přestat se ke kvalitní poválečné architektuře chovat macešsky a začít se zasazovat o záchranu toho, co ještě zachránit lze,“ stojí v dopise. Pavel Karous spolu s dalšími plánují demonstrace a celou kauzu hodlají medializovat. Ohroženo je podle něho více staveb brutalismu. „Přicházíme o celou jednu kapitalu z dějin vizuální kultury,“ sdělil sochař Blesku.
S novostavbou nesouhlasí ani zastupitel Prahy 2 Jaroslav Němec (Piráti). „V Pražské památkové rezervaci se má bourat co nejméně a pouze ve vyjímečných případech,“ myslí si. V metropoli je podle něho zvykem nechávat památky chátrat, následně bourát a pak tím obhajovat demolice těch, které ještě zbyly. Jako příklad lajdácké péče uvádí komplex tří budov Transgas, které šly k zemi teprve před rokem.Hlavní město tak ztrácí kvalitní doklady své doby.
Novostavba pomůže
Podle mluvčího JIZERA INVEST Antonína Rosy však není kancelářská budova Vojenských staveb v porovnání s ostatními brutalistními budovami jako třeba hotelem Intercontinental nebo Novou scénou Národního divadla ničím výjimečným. „Podle Odboru památkové péče MHMP se jedná o průměrného zástupce dobové výstavby, který nevykazuje žádné nadstandardní hodnoty," dodává. Budovu navíc není možné modernizovat, jelikož zde prý není dostatek místa na patro. Vedlejší stejně vysoké domy mají pater šest, brutalistní budova jich má prý osm. „Proto také zůstává mnoho let prázdná," říká mluvčí JIZERA INVEST.
Z toho důvodu je v plánu původní budovu strhnout a na jejím místě postavit novostavbu. Zamýšlíme na tomto místě postavit zajímavý moderní dům podle návrhu renomovaného architektonického ateliéru Znamení IIII, který přispěje k oživení zanedbané lokality předpolí Nuselského mostu," povídá mluvčí.
Billboard nebude
Obavy, zda nebude novostavba pouze nosičem reklamy, tiskový mluvčí také vyvrací. „Na nové budově reklama zcela určitě nebude. Budovu zrealizuje renomovaná architektonická firma, takže ani nedává žádný smysl, aby na ní byla jakákoliv reklama umístěna." Reliéf od Jana Bartoše se má přesunout na nové reprezentativní místo uvnitř budovy. Navíc je v plánu do stavby umístit více uměleckých děl z 60. a 70. let.
Co na to památkáři?
Jak sdělil Blesku ředitel Odboru památkové péče magistrátu hl. m. Prahy (OPP MHMP) Jiří Skalický, nic není stoprocentně rozhodnuto. „V tuto chvíli běží správní řízení a závazné stanovisko k novostavbě nebylo vydáno.“ Nicméně OPP MHMP vydalo souhlasné stanovisko ke zbourání domu s dlouhým odůvodněním.
Jeden z argumentů zní, že stavba nevykazuje takové památkové hodnoty, aby se měla uchovat. Ozvláštněna je pouze opláštěním horních ustupujících podlaží. „Nejedná se výjimečného reprezentanta architektury své doby,“ stojí ve stanovisku.
Stanovisko bylo vydáno přes nesouhlas Národního památkového ústavu, podle kterého nese objekt dobovou historickou hodnotu. Jedná se o autentický doklad stavební reality sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. „Objekt reprezentuje vrstvu, na kterou by se měla vztahovat památková ochrana, neboť je dokladem historického vývoje, životního způsobu, názoru a prostředí své doby,“ stojí ve vyjádření.
Nový vzhled, nová využitelnost
Projektu novostavby se chopilo architektonické studio Znamení IIII. Záměrem je vybudovat na místě osmipodlažní polyfunkční dům. Má plnit například administrativní a komerční roli. V návrhu fasády se objevují velké skleněné plochy, které mají dodat stavbě vzhled pouze pětipodlažního domu. Architekti se podle svých slov snaží držet neohistorické architektury. Usilují, aby budova se svým okolím ladila. Nové byty však nepřibydou.
Jak Blesku sdělil tiskový mluvčí, stavba nového domu oproti předchozí budově přinese vlastní parkovací stání v suterénu, žádný kouříci komín a pohledovou střechu. Na budově budou instalována kvalitní okna, uvnitř bude fungovat klimatizace. Tepelná čerpadla a kvalitní obálka budovy splňující přísná tepelně-technická a energetická kritéria se postarají o úsporný provoz.
