18°C
Nová scéna, která patří mezi nejvýraznější brutalistní stavby v Praze, byla v červnu letošního roku prohlášena kulturní památkou. Podle toho bude nutné k celé rekonstrukci přistupovat. Exteriér, přestože bude zmodernizován, zůstane vizuálně nezměněn, to samé i interiér Nové scény, kde se zachovaly původní prvky, které navrhl architekt Karel Prager.
Moderní jeviště i hlediště
Hlavním důvodem rekonstrukce je nevyhovující technický stav sálu a celého zázemí, kde také dojde k největším změnám. „Navazujeme na původní myšlenku autora, který zde chtěl vybudovat multifunkční sál. To se ale bohužel nikdy nestalo, a tak to zbylo na nás. Současné jeviště neodpovídá standardům divadla 21. století, protože není variabilní. To chceme změnit, aby se divadlo mohlo využívat pro všechny typy představení a mohlo docházet ke snadné modifikaci jeviště i hlediště,“ vysvětlil architekt Pavel Rada.
Navýší se i kapacita sálu ze současných 400 na 500 míst. „Díky moderním technologiím také vylepšíme akustiku, která zde nikdy nebyla příliš dobrá. Systém mikrofonů rozmístěných v sále nám umožní přizpůsobit akustiku různým druhům představení,“ doplnil Rada.
Interiér Nové scény se opraví, ale nezmění
Modernizací projdou i veškeré rozvody, jako je elektrika nebo voda. To ale neznamená, že by některé výrazné prvky interiéru, jako jsou například kruhové schodiště ze zeleného serpentinitu s lustrem či dřevěné kazetové podhledy, byly poničeny. „Vše bude pečlivě sundáno, v případě potřeby zrestaurováno a vráceno na původní místo,“ ujistili architekti.
Restaurační budova se propojí s náměstím
Výraznou proměnou také projde bývalá restaurační budova, která kolmo navazuje na Novou scénu. Podle názvu lze jednoduše odvodit, že původně zde byla restaurace, v dalších patrech pak salónky. Bohužel tato část poměrně dlouhou dobu patřila soukromému majiteli. Národní divadlo ji získalo zpět relativně nedávno, a to po dlouhých 20 letech. „Z původního vybavení interiéru se bohužel vůbec nic nezachovalo. Proto proměna této části bude vizuálně nejvýraznější,“ sdělil Pavel Rada.
V rámci rekonstrukce dojde k mnohem většímu propojení interiéru s piazzettou, respektive náměstím Václava Havla. „V přízemí restaurační budovy vznikne multifunkční prostor s kavárnou, který půjde díky zásuvné skleněné stěně propojit s piazzettou,“ popsal Rada. I další patra jsou dnes využívána spíše provizorně, a tak v 2. patře vznikne nový prostor pro galerii, třetí a čtvrté patro pak bude propojeno a vznikne zde menší sál asi pro 120 lidí. V pátém patře dříve bývala kuchyně pro restauraci v přízemí, v budoucnu zde vznikne baletní zkušebna. Zázemí pro gastroprovoz, stejně tak jako další technické zázemí, se přesune do podzemí. A v posledním patře pak vznikne multifunkční ateliér, kde se budou moct konat workshopy, přednášky a různé akce pro děti.
Fasáda bude stejná
Jak bylo řečeno, exteriér budovy se nijak nezmění. „Vzhledem k energetické neudržitelnosti skleněné fasády dojde k její celkové rekonstrukci. Současná jednoduchá skla budou vyměněna za skla termální, barevnost, reflexnost i rastr fasády však zůstane zachován. Rozdíl tedy bude pouhým okem nerozpoznatelný,“ říká architekt Milan Rak.
Historie
Dostavbu Národního divadla v 70. letech projektoval tehdejší SÚRPMO v čele s architektem Pavlem Kupkou. Tento tým vytvořil především urbanistickou koncepci a vyprojektoval Restaurační budovu a Provozní budovu (ta se rekonstruovat nebude, pozn. red.). V 80. letech vznikl požadavek na vytvoření dalšího sálu, který by doplnil historickou budovu. To už ale Nová scéna byla rozestavěna, původně se ale počítalo, že to bude jakési kulturní centrum. Karel Prager se svým týmem dostal za úkol návrh přepracovat, co už ale bylo postaveno, muselo být zachováno. Díky Pragerovi dostala Nová scéna i svůj unikátní interiér, který architekt navrhl. Slavnostní otevření dostavby Národního divadla bylo dne 18. 11. 1983 ke 100. výročí otevření Národního divadla.
Zde bude kavárna, která se díky vysunovací skleněné stěně bude moct propojit s náměstím Václava Havla Veronika Foltová
