Podle ministra má Česká republika v oblasti kultury hodně co nabídnout a v hudbě obzvlášť. Poznamenal, že zatímco například v sousedním Německu vznikla řada „hudebních katedrál“ v Berlíně nebo v Kolíně, u nás se o tom jen diskutovalo. Sám je přesvědčen, že nový koncertní sál je tu potřeba. „Pokládám to za nezbytnost, pokud to myslíme s kulturou vážně. Je naší povinností, abychom se do toho pustili,“ řekl.
Stavba takového významu rozhodně není levnou záležitostí a podle Zaorálka je potřeba, aby se na ní finančně podílel stát. „Stavba nové koncertní síně není jen záležitostí hlavního města. Myslím si, že to je věc celého státu. Já za stát říkám, že jsme připraveni se na této stavbě podílet,“ slíbil.
Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) je Vltavská filharmonie příležitostí postavit novou moderní nadčasovou budovu. Praha chce proto oslovit přední světové architekty. „Předběžně projevilo zájem 23 zahraničních ateliérů a celá řada českých,“ uvedl. Vítězný návrh by měl být znám v květnu příštího roku. Do 11členné poroty zasednou mimo jiné architekti Josef Pleskot, Michal Sedláček nebo Andreas Curowict.
Nejen nejen koncertní sál
Představu, jak by měla budovat fungovat, přiblížil náměstek primátora pro místní rozvoj Petr Hlaváček (za TOP 09). Budova by měla sloužit jako místo nejen pro koncerty, ale i pro vzdělávání nebo setkávání lidí. „Je koncipována jako otevřené město, ve kterém se pohybujete a máte mnoho možností. Není dedikována pouze velkému sálu a velkým koncertům,“ popsal ideu Vltavské filharmonie. Měla by tu najít prostory například sbírka hudebnin Městské knihovny hl. m. Prahy a další instituce nebo i různé kavárny a restaurace. „Je to budova, která funguje 24 hodin 7 dní v týdnu,“ dodal náměstek.
Kolik to bude stát?
Celkově má nová filharmonie podle odhadu stát 6,1 miliardy korun, z toho 4,9 miliardy mají tvořit stavební náklady a zbytek náklady na vytvoření projektu. K projektu vznikla ekonomická analýza, která spočítala, jaký bude mít stavba přínos do veřejných rozpočtů nebo třeba na zaměstnanost.
Samotné stavební náklady při zapojení veřejného sektoru podle analýzy přinesou obrat ve výši 15 miliard, ze kterých se do veřejných rozpočtů vrátí 2,5 miliardy. „Také jsme spočítali, že tato stavba vygeneruje téměř 6 tisíc plných ročních pracovních úvazků nejenom v Praze,“ doplnil k tomu jeden z autorů analýzy Ondřej Špaček.
Stavbu by mohlo zlevnit také zapojení významných investorů, soukromých firem nebo i běžných občanů formou crowdfundingu. Podle analýzy se také dá očekávat, že celý projekt bude finančně soběstačný a pro Prahu nebo stát nebude znamenat žádnou finanční zátěž.
Jizva na tváři Prahy
Stavba má stát na území Prahy 7, kterou nyní řídí starosta Jan Čižinský (Praha Sobě). Ten je přesvědčen, že Praha i Česko filharmonii potřebuje. Podle něj může „zacelit jizvu na tváři Prahy,“ kterou teď oblast kolem Vltavské představuje.
Podle radní pro kulturu Hany Třeštíkové (Praha Sobě) může filharmonie také pomoci změnit Prahu v destinaci, kam lidé nemíří jen za večírky a levným alkoholem. „Chceme Prahu ukazovat jako místo, kam je možné se vracet za kulturou,“ dodala.
V nové filharmonii by měly sídlit Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Budova by měla mít tři sály – koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 700 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí až pro 500 lidí.
