Online debatu na téma dostupnosti bydlení dnes zorganizovala poslankyně Monika Červíčková (ANO), se kterou na toto téma mimo jiných diskutoval například místostarosta Prahy 11 a zastupitel hl. m. Prahy Ondřej Prokop (ANO) nebo Zdeněk Soudný, generální sekretář Asociace developerů ČR. Mezi diskutujícími panovala shoda názorů, že je potřeba bytovou krizi řešit i legislativní úpravou. „Přestože do konce volebního období zbývá pouhých pár měsíců, je třeba pozměňovací návrhy alespoň rozpracovat, aby se na ně mohlo navázat v dalším volebním období,“ řekla na úvod poslankyně Červíčková.

 Diskutující se také shodli, že je třeba do problematiky více zapojit samosprávy měst a obcí, protože problematika nedostupného bydlení se netýká jen Prahy, i když v hlavním městě jen problém asi nejmarkantnější.

Praha se dostala na pokraj absolutní nedostupnosti bydlení. Dlouhodobě se v Praze také povoluje výstavba výrazně méně bytů, než jich je potřeba. V roce 2020 to bylo 3 246 bytů, přitom Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) definoval, že jen pro zachování přirozené obměny bytového fondu města je nutné stavět ročně minimálně 6 000 bytů. I to má za následek extrémní zvýšení cen bytů ze zhruba 56 tisíc Kč za metr čtverečný v roce 2015 až na cca 120 tisíc Kč za m čtverečný nyní,“ kritizoval Prokop.

Praha má málo městských bytů

Místostarosta taky upozornil na podle něj nedostatečně ambiciozní vizi magistrátu, která počítá v příštích letech se zachováním 5% podílu městských bytů z celkově plánované výstavby. Podle Prokopa by mělo být město mnohem odvážnější. S jeho myšlenkou však nesouhlasil Zdeněk Soudný, který upozornil, že Praha nedisponuje nekonečným množstvím pozemků, na kterých by mohl stavět. „Navíc 5% poměr ve výsledku znamená i více bytů, protože je naplánovaná mnohem masivnější výstavba,“ upozornil Soudný.

Mnohem větší problém vidí Soudný v odváděných daních, které ale nejdou zpětně městu. V současné době jen v Praze zaplatí development 14 miliard ročně na DPH, Praze se z toho zpět vrátí ale pouze něco přes 500 milionů, zbytek zůstane státu. Myslím si tedy, že by v tomto směru mělo dojít k úpravě legislativy,“ řekl.

Pomůže nová metodika?

K většímu počtu městských bytů by také mohla přispět nová metodika, kterou vydalo hlavní město ve spolupráci s IPRem. „Nová pravidla pro investory určují, v jaké výši mají přispívat na občanskou vybavenost městu při budování nových městských čtvrtí. Jedná se o pozemky, jež potřebují ke svému zastavění změnu územního plánu, která mnohonásobně zvýší jejich cenu. Nová Metodika určuje výši této přidané hodnoty, která by měla být vrácena zpět městu nebo městské části v podobě nových parků, školek nebo bytů rozšiřující bytový fond města,“ vysvětluje ředitel IPR Ondřej Boháč.

„Pokud je v současnosti některé území nezastavitelné, má naprosto jinou hodnotu, než kdyby v lokalitě došlo ke změně územního plánu na stavební pozemky. Metodika proto nově nastavuje developerům pravila, díky kterým by měli nést spravedlivý podíl např. na budování infrastruktury nebo veřejného prostoru. Důležitým aspektem jsou u městské byty, které by díky novým pravidlům měly vznikat mnohem více, než doposud,“ uzavírá Petr Hlaváček (TOP 09), 1. náměstek primátora pro územní rozvoj.

Fotogalerie
22 fotografií