18°C
Interiér budovy prošel během uplynulého víkendu neuvěřitelnou proměnou. Zasloužili se o to pedagogové a studenti Katedry výtvarného umění Masarykovy univerzity. „Celé tři dny se tady malovalo, uklízeno, zdobilo, zařizovalo vybavení,“ svěřila se Simona Pokorná, ředitelka ZŠ J.A. Komenského, pod kterou budova patří.
Do vůbec první ze šesti nových tříd nastoupilo v pondělí patnáct ukrajinských školáků ve věku od 6 do 10 let. „Bude je učit ukrajinská učitelka, která umí i česky. My pomůžeme také,“ svěřila se Tereza Švandová z krajského Centra pro cizince.
Škola hrou
Děti se první den v novém prostředí rozkoukávaly. Sesedly se do kruhu před tabulí a zkoušely se popasovat s českými číslovkami. Dalším úkolem bylo spočítat schody do prvního patra „První hodiny budou spíš zábavné, prostě škola hrou,“ řekla Švandová.
První den v brněnské škole s ryze ukrajinskými třídami Zdeněk Matyáš
Svůj první den v české škole prožil i šestiletý Max Grapeniuk. Prvňáček z Kyjeva zasedl do jedné z tříd, které vznikly v nevyužité budově v Cacovické ulici. Max si společně s dalšími dětmi hrál, maloval obrázky, zvědavě nahlížel do sešitu s česko-ukrajinskými frázemi.
Své pocity si nechal pro sebe, sdílnější byla jeho maminka Katharyna. „Po deseti dnech ostřelování Kyjeva nás manžel odvezl autem na hranic. Maxík se už začíná usmívat, stejně jako jeho dvě starší sestry. Všichni myslíme na tátu, který se vrátil bojovat,“ řekla Maxova máma.
Nápor teprve přijde
Brněnští radní předpokládají, že během týdne budou muset umístit další stovky ukrajinských školáků. Jen zaregistrovaných jich aktuálně mají dva tisíce. „Pokud to nebude stačit, máme připravené až čtyři další budovy, kde bychom byli schopni rozjet základní vzdělávání," uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.
Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.
Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.
Dnešní vzdušný útok ruských sil na ukrajinskou energetiku cílil na plynárenská zařízení, která jsou důležitá pro dodávky do EU, uvedl ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.
OBRAZEM: Odklízení škod po ruském ostřelování budovy psychiatrické léčebny v Charkově.
