14°C
Lebku ženy našel už v roce 1872 archeolog Jindřich Wankel. „Dodnes patří mezi nejcennější předměty moravské archeologie. Podle šperků, které u lebky byly, se muselo jednat o vysoce postavenou ženu, zřejmě princeznu,“ uvedla ředitelka Muzea Blanenska Pavlína Komínková.
Pomohlo 3D
Princezna má tvář od roku 2016 díky antropologům z Brna. „Nebyly do ní ale zakomponované zlaté vlasové spony, které ležely pod lebkou. Současná podoba tak mnohem více odpovídá realitě. Díky 3D skenování jsme navíc vytvořili i její tělo a zrekonstruovali její oděv,“ dodala Komínková.
Oděv princezny vznikl na rekonstruovaném dřevěném tkalcovském stavu s hliněnými závažími, který odpovídal halštatské době (asi před 2500 lety). Oděv je tak velmi věrohodný. Princezna je k vidění v Muzeu Blanenska.
Brutální obřad
Pohřeb dnes již neznámého velmože byl velkolepý. Do říše mrtvých ho muselo následovat asi 40 mladých dívek, sloužící a koně. Obřad byl velmi brutální.
Podle archeologů mučitelé usekali obětem na kamenném oltáři ruce a hlavy. Koně byli rozsekáni na kusy. Krvavá scéna poté byla překryta obilím. Někteří lidé dodnes tvrdí, že z jeskyně cítí negativní energii.
VIDEO: V Býčí skále je vynikající akustika. Využil ji například zpěvák Tomáš Klus k akustickému koncertu.
