9°C
Příběh Danuše Homolové a jejího partnera Josefa Řehořka začíná přesně před rokem. „Chtěli jsme s mojí dcerou a vnoučaty-dvojčaty odletět do Egypta. Přes Invii jsme si našli zájezd do hotelu The Grand Hotel, kdy to za všechny vycházelo na 47 607 korun,“ popisuje.
Jenže kvůli šíření koronaviru nakonec 19. dubna neodletěli. „Nejdříve jsme to neřešili. Po nějaké době jsme se ale obrátili na Invii s tím, že bychom zájezd chtěli zrušit. Invia nám sdělila, že je pouze zprostředkovatel a vrácení peněz musíme řešit s cestovkou ETI,“ pokračovala Homolová.
„Místo vrácení peněz nám CK ale začala vnucovat poukaz s tím, že nám přidají nějaké peníze, kdyby se zájezdy zdražovaly. Takže nám vystavili poukaz na 54 128 Kč,“ vzpomíná Homolová. V tu dobu ale vůbec netušila, že poukaz, který nakonec přijala, není TEN POUKAZ, který cestovní kanceláře mohly vystavovat zákazníkům podle zákona Lex Voucher.
Dražší zájezdy
Rodina zamýšlela získaný voucher použít na další dovolenou. Jenže když v říjnu začala paní Homolová koukat po novém zájezdu, s překvapením zjistila, že i když má voucher navýšený o několik tisíc, částka na stejný typ zájezdu nestačí. „Začala jsem tedy řešit vrácení peněz, jelikož jsme s přítelem důchodci. Jenže s cestovní kanceláří jsme se nebyli schopni dohodnout, pořád na nás tahali nějaké paragrafy. Poslední komunikace proběhla v říjnu,“ dodala.
Neplatný voucher
Článek o jejich neuskutečněné dovolené a vystaveném poukazu vyšel v deníku Blesk 22. února. Ombudsman Blesku, právník Mgr. Jakub Keresteši se postavil za paní Homolovou a označil vystavený voucher za neplatný. „Pokud nedošlo k výslovné dohodě o vystavení voucheru, který obdržela paní Homolová, a nebyly jí dopředu známé podmínky, za jakých může voucher využít, případně nechat proplatit, pak se domnívám, že podmínky na voucheru uvedené, zejména nemožnost jej směnit za peníze po uplynutí ochranné doby, jsou neplatné,“ vysvětloval Keresteši.
S tím, že nejedná-li se o voucher vystavený podle zákona č. 185/2020 Sb. a nedošlo-li k dohodě s klienty o vystavení odlišného voucheru, měla by CK neprodleně vrátit uhrazené prostředky.
Peníze vrátíme, ale…
Paní Homolová po článku v Blesku kontaktovala cestovní kancelář ETI a požadovala vrácení peněz. CK s návrhem souhlasila. S výplatou ale přesto otálí. „V pátek 26. února 2021 jsme jim zaslali požadované doklady, aby nám vrátili částku 47 607 korun. Když jsem se jich 8. března ptala, proč peníze stále nedorazily, napsali mi, že navrácení proběhne do 14 pracovních dní a že je to teprve šestý den,“ čte z mailu Homolová. Jenže i po termínu, který si cestovní kancelář ETI stanovila, se navrácení nekonalo… Co s tím? Na to odpověděl paní Homolové znovu Ombudsman Blesku.
Nepřišly peníze? Chtějte i úroky
Cestovní kancelář slíbila paní Homolové vrácení částky, kterou jim v březnu 2020 zaplatila. „Pokud nebudou ze strany CK prostředky vráceny, lze se jich domáhat soudní cestou. Jen pro informaci uvádím, že zákon hovoří o 14 dnech, nikoli pracovních dnech, a to od doby, kdy byl zájezd zrušen,“ říká k pokračování příběhu Jakub Keresteši.
Ombudsman Blesku se vyjádřil i k možnosti požadovat po cestovní kanceláři úrok z peněz, které zadržuje. „Nárok na úrok z prodlení podle občanského zákoníku vzniká dnem, kdy mělo dojít k úhradě a nedošlo. Teoreticky může žádat o úroky z prodlení po uplynutí 14 dní ode dne zrušení zájezdu,“ radí Keresteši a doplňuje: „V první polovině roku 2020 činila výše úroku z prodlení 10 % ročně a platí po celou dobu prodlení."
VIDEO: Víte, že slunce opaluje i ve třech metrech pod hladinou?
