9°C
Budí mě ostrý svit slunečních paprsků. Ke snídani je v hotelu Jazeera vždycky to samé – vejce a játra. Játra vynechávám, vejce se dá bez žlučníkového záchvatu pojmout jen ve formě vařené natvrdo. Pak se už musím kompletně zahalit – vzít si na sebe tmavě modrý hábit s dlouhými rukávy a hidžáb, šátek, který odhaluje pouze obličej. Oblečení spadá do komplexu bezpečnostních opatření, která musí novinářka dodržovat, nechce-li se zbytečně vystavovat riziku únosu. Ale i když dodržíte všechna myslitelná opatření, pořád je nebezpečí vysoké. Mogadišo, hlavní město Somálska, je bezpochyby pro bělocha jedním z nejnebezpečnějších míst na světě.
Peklo na zemi
Somálsko sužuje již několik dekád válka, která začala svržením diktátora Barrého v roce 1991. Neklidem je tato země zmítaná už od roku 1960, kdy získala samostatnost. V devadesátých letech ale nastalo pravé peklo. Tradiční společnost v Somálsku je rozdělena do čtyř hlavních klanů – Darood, Hawiye, Dirr a Digil-Mirifle. Klanoví vůdci, kteří měli pod sebou milice, využili situace a vytáhli do války každý proti každému. Společně s hladomorem válka udělala ze Somálska peklo na zemi.
OSN sem vyslalo ke zklidnění situace své vojáky pod vedením USA, ovšem v roce 1995 musela být tato vojska ze Somálska stažena.
Události z roku 1993 zpracovává kultovní film Ridleyho Scotta Černý jestřáb sestřelen. V Mogadišu byly tehdy sestřeleny dvě americké helikoptéry Sikorsky UH-60, zvané Černý jestřáb. Mimochodem, Mogadišo je ve filmu zpracováno poměrně věrohodně, i když se točilo v Maroku.
Ozbrojenci
Vyjíždím z hotelu dopoledne, až kolem desáté. Dřív to nejde, můj tým místních spolupracovníků nejprve musí prověřit situaci na místech, kam ten den pojedu. Před mým autem jede ještě jeden džíp, na korbě sedí čtyři ozbrojenci, které si najímám jako ochranku. Je to minimální počet, měla bych jich mít víc, a taky opancéřované auto. Na to ale už nejsou peníze.
V Mogadišu se skoro každý den odehraje nějaký incident – vybuchne tu nálož, odpálí se sebevražedný atentátník nebo se aspoň střílí. Ačkoliv je město pod kontrolou somálské vlády, většinu země ovládá islamistická organizace aš-Šabáb, napojená na al-Káidu. Do města neustále vysílá své agenty a militanti tu pravidelně provádějí útoky zejména na vládní budovy a vládní představitele.
Pomoc
Jedu na okraj Mogadiša udělat reportáž z jednoho z největších uprchlických táborů. Lidé se do nich stahují z oblastí pod kontrolou aš-Šabábu, který je terorizuje. Navíc je sucho a zemi zachvátil hladomor s epidemií cholery. Nedostatkem vody je ohroženo přes šest milionů Somálců. Asi pět milionů, tedy zhruba polovina všech obyvatel Somálska (přesná čísla pochopitelně není možné kvůli bezpečnostní situaci v zemi sesbírat), strádá hlady a je odkázána na pomoc humanitárních organizací. Kolem Mogadiša se rozkládá asi deset velkých uprchlických táborů, další jsou ale i ve městě, v podstatě na každém kroku. Míříme do distriktu Kahda, do tábora Daryeel. Nabíráme další auto s ozbrojenci. Budeme se pohybovat v otevřeném terénu a šance pro aš-Šabáb se tím zvyšují.
Hlad
Obrovské prostranství pokrývají barevné boudy, kulaté, vypadají vlastně jako moderní outdoorové stany. Vyrobeny jsou ale z větví a konstrukci pokrývají hadry, které se jejich majitelům podařilo sehnat.
Před barevnými kupolemi příbytků stojí stejně barevně oděná žena. „Jsem tu už čtyři měsíce, přišli jsme z Middle Shabelle, to je distrikt nedaleko Mogadiša. Utekli jsme před hladem, ale tady je to taky strašné. Už několik dní není vůbec z čeho vařit,“ říká čtyřicetiletá Chadídža. Z jejích osmi dětí už dvě kvůli nedostatku jídla zemřely…
Odjíždíme z tábora a na silnici potkáváme speciální somálskou protiteroristickou jednotku Nisa. Na korbě auta sedí dva spoutaní muži, na očích pásky.
„Jsou podezřelí, že se pokoušeli do silnice zakopat výbušniny,“ říká jeden z černě oděných vojáků. Patrně členové aš-Šabábu… Jsou všude. Nikdo si nemůže být jistý ničím, ani tím, kdo je vlastně jeho soused. Aš-Šabáb se dokáže infiltrovat všude, i do vládních úřadů.
Riziko únosu
Z tábora jedeme městem rozmláceným na padrť. Blíží se třetí hodina odpolední a já musím stihnout ještě jednu schůzku. Kolem čtvrté moje práce většinou končí – s blížícím se večerem opět stoupá riziko únosu či přepadení a moji průvodci nechtějí riskovat můj život víc, než je nutné. I tak se nám jednou »povedlo« minout o deset minut explozi nastražené bomby, další den zase ostřelování minometnými granáty.
Chci ještě potkat Munu Kay. Mladá žena se nedávno vrátila do Somálska ze Spojených států. Proti islámským militantům se rozhodla bojovat vlastními zbraněmi – tedy krásou, módou a stylem. Chystá dokonce první módní přehlídku v hlavním městě Mogadišu.
Pozitivní věci
Jela jsem do hlavního města Somálska s tím, že uvidím jen rozvrácenou zemi, hrůzu, strašlivé uprchlické tábory, hlad a choleru. To vše se sice naplnilo, ale našly se i pozitivní věci. Především ženy, které dlouhotrvající válka velmi posílila. Začaly si uvědomovat, že mají sílu, že dokážou téměř všechno co muži. A že jsou stejně schopné. Navíc netouží po ničem jiném než po míru.
Do Somálska se nyní začalo vracet i velké množství žen z emigrace – přece jen je situace v zemi o trochu lepší, a i když je Mogadišo stále velmi nebezpečné, je pod kontrolou vlády. A ta má velkolepé plány do dvou let skoncovat se všemi extremisty v zemi.
Islámská móda
Osmadvacetiletá Muna Kay je v Somálsku nesmírně populární. Jen na Instagramu ji sleduje 147 000 fanoušků. V USA pracovala jako modelka pro islámskou módu. Po návratu do Somálska se stala poslankyní parlamentu a založila vlastní značku oblečení Muna Kay. S ní se nyní snaží dobýt Somálsko, nebo zatím alespoň Mogadišo. „V Somálsku je to pro mne nebezpečné, ale je to můj domov, ačkoliv jsem většinu života zatím prožila v USA. Chtěla jsem se vrátit a začít pomáhat své zemi zvednout se zase na nohy,“ říká mladá žena se světlýma očima, zahalená do vínového šátku.
Elegantní zjev podtrhují lodičky na vysokém podpatku. Muna žije v komplexu hlídaném soukromou armádou a bez ozbrojenců nesmí na krok stejně jako já. Ale věří, podobně jako mnoho dalších Somálců, že do jedné z nejrozvrácenějších zemí na světě se pomalu začne vracet normální život.
VÍTE, ŽE...
Somálsko má přes osm milionů obyvatel a jeho rozloha je 637 657 km2. Z toho pouze 1,6 % tvoří vodní plochy. Nejvyšším bodem této vyprahlé země je Shimbiris, jehož vrcholek se tyčí 2416 metrů nad mořem.
