Obnovila podzemní jaderné testy a jižním sousedům vyhrožuje vojenskými útoky. KLDR je jednou z nejizolovanějších zemí světa, zemí absurdního totalitního režimu, proti kterému byla naše 50. léta dobou rozkvětu. Příliš se toho o ní neví, ale střípky, které prosákly do světa, vzbuzují smích, údiv i velký strach...

PŮLSTOLETÍ VÁLEČNÉHO STAVU

Po 2. světové válce se korejský poloostrov rozpadl na dvě části. USA obsadily jih, Rusové sever. V červnu 1950 mezi nimi začala válka, která »usnula« o tři roky později dohodou o příměří, mír ale dodnes nebyl uzavřen. Vzniklo demilitarizované pásmo. Na konci 20. století se zdálo, že se vztahy mezi severem a jihem začínají oteplovat. Ve středu ale KLDR vzkázala, že se už necítí být vázána dohodou o příměří, a začala vyhrožovat vojenskými útoky.

ZÁKAZ MLUVENÍ

Jestli mají obyčejní Severo-korejci z něčeho strach, pak je to jistě rozhovor s cizincem. Ten je totiž v zemi zakázaný. Při oslovení turistou reagují místní různě. Někteří dělají, že nevnímají, jiní se tváří rozpačitě, další nesouhlasně kroutí hlavami. Každopádně výsledek je stejný – strach je silnější než zvědavost. Přispívá k tomu také fakt, že většina z nich nemluví jinou řečí než mateřštinou.

SKANZEN STALINISMU

Kdo viděl Severní Koreu a především hlavní město Pchjongjang, říká o něm, že je skanzenem stalinismu. V Pchjongjangu najdete oslnivé gigantické stavby i narychlo »spíchnuté« paneláky. Symboly komunismu, kýčovitá propaganda s tvářemi vůdců nesmějí nikde chybět. Místní lidé je mají dokonce doma pověšené na zdi.

„Bylo smutné vidět, jaké prostředky tu byly vynaloženy na propagaci režimu v kontrastu s tím, jak žijí místní lidé. My, západní turisté, jsme tu byli pár dní, zatímco oni jsou odsouzeni k tomu být tu uvězněni celý život. Nemají ani tušení o tom, co je venku,“ řekla tvůrkyně úspěšného dokumentu Vítejte v KLDR Linda Jablonská.

JADERNÉ TESTY

Úmluva neúmluva, Severní Korea provedla v pondělí další podzemní jaderný test (první byl v říjnu 2006). A staré sliby vzaly zasvé. V roce 2007 KLDR slíbila jaderné odzbrojení a zavřela komplex v Jongbjonu schopný získávat plutonium k výrobě jaderných zbraní. Ve středu se ale objevilo vážné podezření, že je Jongbjon znovu v provozu.

SILNICE BEZ AUT

Záběry osmiproudých silnic, které zejí prázdnotou a jen vzácně po nich projede nějaké vozidlo, jsou po světě chronicky známé. Podobně to vypadá i v ulicích hlavního města Pchjongjangu. Příliš mnoho aut tu nejezdí, městský ruch nikde. Lidé se pohybují většinou pěšky, někteří na kolech, což je tady považováno za docela velký luxus.

INTERNET PRO VYVOLENÉ

Dostat na území Severní Koreje například mobilní telefon, GPS nebo videokamery je téměř nemožné. Tohle všechno zabaví vojáci na přísně střežených hranicích. I když už je v zemi internet, běžný Korejec se k němu nikdy nedostane. Je dostupný většinou pouze pro vyvolené funkcionáře strany.

NESMRTELNÍ KIMOVÉ

Kim Ir-sen a Kim Čong-il. Dva vůdci, otec a syn. Jeden vytvořil nejizolovanější zemi světa s agresivním a destruktivním režimem, druhý je jeho nástupcem, který totalitu dovedl k větší dokonalosti než v Rusku samotný Stalin.

Ekonomika země je v troskách, mnoho lidí žije v chudobě. Pro obyčejné Severokorejce jsou ale bohové. Všechno, čeho se kdy dotkli, je svaté. Milují je všichni. Velký vůdce Kim Irsen je i po smrti věčným prezidentem KLDR. Jeho syn Kim Čong-il je sice hlavou státu, ale nemá funkci prezidenta.

TURISTIČTÍ "PRŮVODCI"

Zahraniční turisty, kteří mají to štěstí a dostanou se do izolované KLDR, po celou dobu pobytu doprovázejí přidělení průvodci. Ti jsou něco mezi tajnými agenty a zájezdovými delegáty.

Dbají na to, aby se cizinci nepohybovali sami, nemluvili s místními, nefotili nic, co není povolené, nezdržovali se na místě déle, než je žádoucí, a aby se neodvážili jakkoliv kritizovat Velkého vůdce. Pokud turisté selžou, následky za jejich chování nesou právě průvodci.