Zajatý Severokorejec bojující v Kursku: „Myslel jsem si, že jedu do Ruska studovat"
Severokorejský voják zajatý na Ukrajině učinil šokující prohlášení – nevěděl, že jde do války, a nyní zvažuje přeběhnutí do Jižní Koreje. Tvrdí, že byl oklamán a myslel si, že odjíždí do Ruska za studiem. Jihokorejská vláda potvrdila, že je připravena jednat o jeho možném azylu, píše britský deník The Mirror.
Severokorejský voják, kterého zajala Ukrajina, učinil šokující prohlášení.
Jeden ze dvou zajatých Severokorejců vyjádřil touhu odejít do Jižní Koreje. Jedná se o první známý případ severokorejského zajatce, který projevil úmysl přeběhnout na Jih. „Už jsem rozhodnutý na 80 procent. Budu především hledat útočiště a přemýšlím o cestě do Korejské republiky. Pokud požádám o azyl, přijmou mě?“
V rozhovoru voják řekl, že nevěděl, že půjde bojovat proti Ukrajině. Myslel si, že odjíždí do Ruska kvůli studiu.
Bojovník je jedním ze dvou Severokorejců, kteří byli minulý měsíc zraněni a zajati ukrajinskými silami během nelítostných bojů v ruské Kurské oblasti.
Severní Korea vyslala přibližně 11 000 vojáků, aby ve válce proti Ukrajině podpořili ruské síly. Voják, narozený v roce 1999, sloužil v Severní Koreji jako odstřelovač a uvedl, že patřil k severokorejské zpravodajské službě.
Padnout do zajetí je zrada?
„Představitelé severokorejského ministerstva státní bezpečnosti říkali, že piloti ukrajinských vojenských dronů jsou všichni vojáci Jižní Koreje,“ uvedl voják a dodal, že bojoval proti ukrajinským silám v domnění, že bojuje proti jihokorejským vojákům.
Utrpěl vážná zranění ruky a čelisti a vypověděl, že jeho spolubojovníci v jednotce byli zabiti ukrajinskými drony a dělostřeleckými útoky. Také poznamenal, že se mohl pokusit odpálit granátem, kdyby měl nějaký k dispozici, protože nechat se zajmout je v Severní Koreji považováno za zradu.
Jižní Korea považuje celý Korejský poloostrov za své území, a tím pádem uznává všechny jeho obyvatele za své občany. Mluvčí jihokorejského ministerstva zahraničí Lee Jae-woong dříve na tiskové konferenci uvedl: „Protože severokorejští vojáci jsou podle naší ústavy našimi občany, vláda plánuje vést jednání s Ukrajinou, pokud požádají o přeběhnutí do Jižní Koreje.“
V Paříži dnes začalo jednání takzvané koalice ochotných, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Lídři zemí podporujících Ukrajinu ve válce s Ruskem mají jednat o bezpečnostních zárukách. Schůzky se účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Macron uvedl, že tento summit přibližně 35 lídrů, z nichž někteří přijeli do Elysejského paláce osobně a jiní se připojují on-line, má vést k dokončení návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Přes videospojení se má schůzky z Prahy například účastnit český premiér Petr Fiala společně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Aby se Evropa udržela v bezpečí, potřebuje mnohem větší vojenské kapacity, než nyní má, řekl dnes na Pražském obranném summitu generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. „Rusko je a v dohledné budoucnosti zůstane destabilizační a konfrontační síla v Evropě a ve světě,“ řekl s tím, že dává 40 procent ze svého rozpočtu na válečnou ekonomiku. Evropa a Spojené státy tak musí společně v NATO investovat do obrany a zrychlit výrobu. Ruská ekonomika se dostala do stagnace a mohla by vstoupit do recese, pokud centrální banka výrazněji nesníží úrokové sazby, uvedl šéf největší ruské banky Sberbank German Gref na okraj Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku. Ruský ministr financí Anton Siluanov minulý týden předpověděl, že hospodářský růst v Rusku v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží držet pod kontrolou inflaci. Centrální banka v červnu a červenci ve snaze podpořit domácí ekonomiku snížila svou základní úrokovou sazbu celkem o tři procentní body na 18 procent. Do konce letošního roku se očekává snížení sazby na 14 procent, ani to však podle Grefa nebude stačit k oživení ekonomiky.
