Evropa hledá „koalici ochotných“. Pro Ukrajinu chce munici, rakety i drony
Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí. Bude to tedy určitá „koalice ochotných“, nikoli celá sedmadvacítka, nebude tedy potřeba žádné jednomyslné schvalování. Návrh upřesňující navýšení pomoci byl rozeslán jednotlivým států EU. Česko podle zdrojů ČTK s jeho obsahem souhlasí. První debata o tomto dokumentu by se měla odehrát v pondělí v Bruselu na jednání unijních ministrů zahraničí.
„Ruská útočná válka proti Ukrajině pokračuje s jasným cílem podkopat Ukrajinu a evropskou bezpečnost. V reakci na to poskytla EU od února 2022 na podporu Ukrajině 134,5 miliardy eur, z čehož 48,5 miliardy eur tvořila vojenská pomoc,“ stojí v dokumentu, do kterého ČTK měla možnost nahlédnout. Evropská unie přitom poskytla Kyjevu více než polovinu veškeré vojenské podpory, kterou Ukrajina obdržela v roce 2024.
„Evropská unie bude Ukrajině poskytovat vojenskou podporu tak dlouho, jak to bude potřeba, a tak intenzivně, jak to bude potřeba. Rusko nesmí zvítězit,“ dodává dokument.
Unijní diplomacie v návrhu určeném členským státům píše, že nová iniciativa si klade za cíl „zaměřit se na splnění nejnaléhavějších krátkodobých potřeb Ukrajiny“ a doručení pomoci urychlit. Iniciativa má být doplňkem práce takzvané Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) a rovněž velitelství NATO po koordinaci zbrojní pomoci Ukrajině a pro výcvik ukrajinských vojáků (NSATU).
Konkrétně by měla EU Ukrajině co nejdříve v letošním roce poskytnout dodatečnou podporu, která by měla zahrnovat: dělostřeleckou munici (minimálně 1,5 milionu nábojů), systémy protivzdušné obrany, rakety, drony, rovněž podporu výcviku vojáků a podporu ukrajinskému obrannému průmyslu, stojí v dokumentu.
Při ruském ostřelování Chersonu byl zabit padesátiletý muž, napsal na sociální síti šéf oblasti Oleksandr Prokudin. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovému útoku.
Ukrajinská prokuratura zveřejnila záběry zachycují okamžik, kdy ruský dron zasáhl vzdělávací zařízení v Charkově, druhém největším ukrajinském městě. Úřady neupřesnily, o jakou šlo školu, podle místních médií dron zasáhl jednu z budov farmaceutické univerzity. Ruské útoky si vyžádaly čtyři lehce zraněné: tři ženy ve věku 51, 52 a 54 let a 89letého muže, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. „Naštěstí nikdo nezahynul,“ zdůraznil.
Íránské a ruské jednotky společně během cvičení Západ 2025 nacvičovaly útočné operace v podmínkách masivního nasazení průzkumných a útočných dronů nepřítelem, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. „Vojáci islámské republiky dobyli nepřátelské opěrné postavení, opevnili se v něm, za podpory ruských dronů odrazili nepřátelský protiútok a přistoupili ke zničení ustupujícího nepřítele,“ sdělilo. O dodávky munice a dalších potřeb do první linie se podle ministerstva postaraly ruské zásobovací drony a roboti.
Během cvičení ruská fregata Admiral Golovko odpálila hypersonickou raketu Cirkon na 900 kilometrů vzdálený cíl na pobřeží Barentsova moře. Cíl byl zničen přímým zásahem, ohlásilo dnes ruské ministerstvo. Na závěr manévrů vydalo zprávu, že společné vojenské cvičení skončilo „naprostou porážkou“ pomyslného nepřítele.
Státy, které se budou chtít na iniciativě podílet, dostanou přidělenu finanční kvótu vypočtenou podle jejich aktuálního hrubého národního důchodu (HND). Pomoc přitom mohou poskytnout „v naturáliích i v hotovosti“, říká návrh. „K podílu na iniciativě budou pozváni i partneři mimo Evropskou unii,“ uzavírá dokument.
