Evropa hledá „koalici ochotných“. Pro Ukrajinu chce munici, rakety i drony
Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí. Bude to tedy určitá „koalice ochotných“, nikoli celá sedmadvacítka, nebude tedy potřeba žádné jednomyslné schvalování. Návrh upřesňující navýšení pomoci byl rozeslán jednotlivým států EU. Česko podle zdrojů ČTK s jeho obsahem souhlasí. První debata o tomto dokumentu by se měla odehrát v pondělí v Bruselu na jednání unijních ministrů zahraničí.
„Ruská útočná válka proti Ukrajině pokračuje s jasným cílem podkopat Ukrajinu a evropskou bezpečnost. V reakci na to poskytla EU od února 2022 na podporu Ukrajině 134,5 miliardy eur, z čehož 48,5 miliardy eur tvořila vojenská pomoc,“ stojí v dokumentu, do kterého ČTK měla možnost nahlédnout. Evropská unie přitom poskytla Kyjevu více než polovinu veškeré vojenské podpory, kterou Ukrajina obdržela v roce 2024.
„Evropská unie bude Ukrajině poskytovat vojenskou podporu tak dlouho, jak to bude potřeba, a tak intenzivně, jak to bude potřeba. Rusko nesmí zvítězit,“ dodává dokument.
Unijní diplomacie v návrhu určeném členským státům píše, že nová iniciativa si klade za cíl „zaměřit se na splnění nejnaléhavějších krátkodobých potřeb Ukrajiny“ a doručení pomoci urychlit. Iniciativa má být doplňkem práce takzvané Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) a rovněž velitelství NATO po koordinaci zbrojní pomoci Ukrajině a pro výcvik ukrajinských vojáků (NSATU).
Konkrétně by měla EU Ukrajině co nejdříve v letošním roce poskytnout dodatečnou podporu, která by měla zahrnovat: dělostřeleckou munici (minimálně 1,5 milionu nábojů), systémy protivzdušné obrany, rakety, drony, rovněž podporu výcviku vojáků a podporu ukrajinskému obrannému průmyslu, stojí v dokumentu.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská vlajka zavlála nad obcí Oleksandro-Kalynove v Doněcké oblasti. Ves, která měla před válkou zhruba 800 obyvatel, leží asi devět kilometrů od Kosťantynivky, u silnice vedoucí do 45 kilometrů vzdáleného Doněcku. Podle některých tvrzení ji Rusové dobyli už v červenci. V pátek ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že ruská vojska útočí po celé frontové linii, dlouhé asi 1000 kilometrů.
V Samaře, která leží asi 860 kilometrů východně od Moskvy, zahynul starší muž, jehož chata vzplála od trosek dronu, napsal na platformě Telegram gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev. Dříve informoval, že drony napadly průmyslový podnik v Novokujbyševsku. Úřady v době náletu vypnuly mobilní internet a přerušily provoz na letišti, poznamenala agentura Interfax.
Ukrajinské drony také zasáhly letiště v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska, ze kterého startují ruské bezpilotní letouny k útokům na Ukrajinu, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU. Letiště se nachází u města Primorsk-Achtarsk u východního pobřeží Azovského moře. SBU se současně přihlásila i k náletu na podnik vyrábějící elektronické přístroje v Penze.
Státy, které se budou chtít na iniciativě podílet, dostanou přidělenu finanční kvótu vypočtenou podle jejich aktuálního hrubého národního důchodu (HND). Pomoc přitom mohou poskytnout „v naturáliích i v hotovosti“, říká návrh. „K podílu na iniciativě budou pozváni i partneři mimo Evropskou unii,“ uzavírá dokument.
