Evropa hledá „koalici ochotných“. Pro Ukrajinu chce munici, rakety i drony
Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí. Bude to tedy určitá „koalice ochotných“, nikoli celá sedmadvacítka, nebude tedy potřeba žádné jednomyslné schvalování. Návrh upřesňující navýšení pomoci byl rozeslán jednotlivým států EU. Česko podle zdrojů ČTK s jeho obsahem souhlasí. První debata o tomto dokumentu by se měla odehrát v pondělí v Bruselu na jednání unijních ministrů zahraničí.
„Ruská útočná válka proti Ukrajině pokračuje s jasným cílem podkopat Ukrajinu a evropskou bezpečnost. V reakci na to poskytla EU od února 2022 na podporu Ukrajině 134,5 miliardy eur, z čehož 48,5 miliardy eur tvořila vojenská pomoc,“ stojí v dokumentu, do kterého ČTK měla možnost nahlédnout. Evropská unie přitom poskytla Kyjevu více než polovinu veškeré vojenské podpory, kterou Ukrajina obdržela v roce 2024.
„Evropská unie bude Ukrajině poskytovat vojenskou podporu tak dlouho, jak to bude potřeba, a tak intenzivně, jak to bude potřeba. Rusko nesmí zvítězit,“ dodává dokument.
Unijní diplomacie v návrhu určeném členským státům píše, že nová iniciativa si klade za cíl „zaměřit se na splnění nejnaléhavějších krátkodobých potřeb Ukrajiny“ a doručení pomoci urychlit. Iniciativa má být doplňkem práce takzvané Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) a rovněž velitelství NATO po koordinaci zbrojní pomoci Ukrajině a pro výcvik ukrajinských vojáků (NSATU).
Konkrétně by měla EU Ukrajině co nejdříve v letošním roce poskytnout dodatečnou podporu, která by měla zahrnovat: dělostřeleckou munici (minimálně 1,5 milionu nábojů), systémy protivzdušné obrany, rakety, drony, rovněž podporu výcviku vojáků a podporu ukrajinskému obrannému průmyslu, stojí v dokumentu.
Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni tak, jak je uvádí ukrajinská strana. Informace nelze v průběhu války spolehlivě ověřit.
Počet obětí nedávného ruského útoku v Kyjevě vzrostl na 21 lidí, 134 dalších utrpělo zranění, uvedla dnes ráno Státní služba pro mimořádné události (DSNS) na facebooku. Úřady hlásily oběti i v jiných částech země. V noci na úterý vyslalo Rusko proti Ukrajině bezpilotní letouny a rakety. Kvůli útoku byl na Ukrajině na dnešek vyhlášen den smutku.
V Kyjevě zasáhli Rusové devítipatrovou budovu ve Solomjanské čtvrti, na bulváru Václava Havla. „Záchranné akce v Solomjanské čtvrti pokračovaly celou noc. Z trosek devítipatrové budovy vynesli záchranáři těla dalších pěti lidí,“ uvedla dnes DSNS. Záchranáři už na místě dříve nalezli 16 mrtvých a práce stále pokračují.
Kanada kvůli odporu Spojených států upustila od záměru, aby skupina sedmi vyspělých ekonomik G7 vydala důrazné prohlášení k rusko-ukrajinské válce. Podle agentury Reuters to dnes řekl novinářům kanadský činitel.
Podle tohoto zdroje se americká strana snažila prosadit mírnější znění prohlášení. Kanada, která hostí summit G7 v Kananaskisu, ale to odmítla s tím, že by to nebylo spravedlivé vůči Ukrajině.
Státy, které se budou chtít na iniciativě podílet, dostanou přidělenu finanční kvótu vypočtenou podle jejich aktuálního hrubého národního důchodu (HND). Pomoc přitom mohou poskytnout „v naturáliích i v hotovosti“, říká návrh. „K podílu na iniciativě budou pozváni i partneři mimo Evropskou unii,“ uzavírá dokument.
